Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Ceny energií ...

Jaké se nabízí technické řešení pro dynamické řízení odběrů elektrické ...

Ochrana potrubních ...

Potrubí jsou „žílami“ dnešních průmyslových společností. Na ...
 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Důvěryhodnost média
Které čtyři možnosti v přenosu informací označíte za důvěryhodnější?
-
Hlasu ze záznamu
Hlasu přímého přenosu
Videozáznamům
Živým videopřenosům
Zprávám z doslechu
Osobnímu kontaktu
Textu odborných tiskovin a webu
Fotografie časopisu a novin
Výsledky budou zveřejněny později

[ Výsledky | Hlasování ]
Hlasů : 997
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • vCo myslíte? Jakou má průměrný kopáč představu o tom, co vykope? Zcela určitě bývá proškolen, ovšem o tom, co říkají nebo říkaly technické normy moc obvykle neví. Oni to ve skutečnosti neví ani někteří elektrikáři. Ale ti si své znalosti zpravidla ...
  • O novinkách této společnosti se dozvíte také na Elektrice. Tradičně jsme navštívili expozici na brněnském AMPERu i s kamerou. Co vše se se v našich dalších chystaných reportáží dozvíte, stručně shrnuje Vladimír Janypka a o funkčních detailech hovořil ...

#EH: Kdo v roce 1913 nesměl do Ameriky?


Document Actions
#EH: Kdo v roce 1913 nesměl do Ameriky?
Je opravdu zajímavé se na některé skutečnosti dívat s odstupem času. V tomto případě vzpomínám na mé příbuzné, kteří do Ameriky v minulosti emigrovali. Nutno dodat, že všichni byli elektrotechnici a všichni tam byli úspěšní. V následujících řádcích jsem se musel smát, kdo všechno do Ameriky nesměl před sto lety a koho tam vpustí v současnosti. Zvláště po té, co v médiích sledujeme obrovské migrační vlny. Ve svém věku již po světě tolik necestuji, ale některé z uvedených rad bych bral vážně i dnes.
Fran.Tuček, ze dne: 8.05.2022
reklama

Znovu listuji starými listy. Byly vydané před první a druhou světovou válkou. Tedy v době, kdy nikdo tetušil jaká nacistická a komunistická zvěrstva mohou nastat. A tak zažloutlé stránky držely ruce lidí ještě nic netušících ...

Kdo nesmí do Ameriky?
Dle nového amciivkého zakona nepři­pouštějí se do Ameriky tyto osoby: zločinci a trestanci, mrzáci, lidé s těžkými telesnými neduhy, souchotěmi, rakem a jinými nezho­jitelnými, jakož i zošklivujícími a nakažli­vými nemocemi stiženi chudí, k práci ne­schopní starci a stareny, zchudlé ženy s dětmi, nemajíce v Americe svých živitelů, těhotná děvčata, blbci, choromyslní, padoucí nemoci stižení, vůbec osoby takové, o nichž americké úřady předpokládat! mohou, že by státu za obtíž padly.

Před odjezdem z domova
Než opustíš domov, musíš si uspořádat své záležitosti stran svého majetku a svých po­vinností k jiným. Před odjezdem jdi ráno do kostela, vykonej si sv. zpověď, jdi k stolu Páně. Pak, máš-li zemřelé na hřbitově, navštiv jich hroby a rozluč se s nimi. Nechť učiní tak všichni, kdož s tebou jedou. Stejně dej s Bohem svému duchovnímu správci a ujisti ho dobrým pevným slibem, že v nové vlasti zůstaneš věrným sv. víře katolické a že budeš tam své povin­nosti náboženské věrně a svědomitě plniti.



Které průkazy jsou potřebný na cestu
Cestujícím, kteří se hodlají v cizině na čas neb trvale usaditi, se doporučuje, aby si opa­třili cestovní listiny, jako: křestní neb domovský list nebo pracovní knížku, dle kterých by mohla totožnost jejich býti zjištěna. Nejlepší le­gitimací je ovšem cestovní pas. Rakousko-uherští cestující mezipalubní muž­ského pohlaví ve stáří do 50 let mají se vykázati : cestovním pasem, znějícím pro Ameriku, nebo propouštěcím listem z rakouského státního svazku, nebo dokladem o zaplacení vojenské taxy či osvobození od téže, nebo domobraneckým pasem. Ženám, dívkám, příslušníkům jiných stavů a mužům starším 50 let stačí křestní neb domovský list, pracovní knížka nebo vysvědčení zachovalosti.

Zavazadla
Doporučuje se, nebratí s sebou do Ame­riky zbytečností, nýbrž jen věci nejnutnější, jako:
šatstvo, prádlo, obuv a pod. Náčiní řemeslnické, nářadí domácí a hospodářské jsou v Severní Americe levnější a praktičtější než u nás, proto je lépe koupiti je až na místě. Cestující do Ar­gentiny naproti tomu učiní dobře, vezmou-li ře­meslnické náčiní s sebou, neboť jsou cla prosta. Zavazadla nejlépe uložiti do pevných, trvan­livých a dobrým zámkem opatřených kufrů neb beden, které musí se čitelně označiti plným jmé­nem majitele a místem určení, jakož i zřetelnou značkou (na př. K. P. 73.), kterou nutno uvésti i v nákladním listě. Doporučuje se též opatřiti bedny neb kufry železnými pásy, aby mohly při překládání na loď a z lodi odporovati nárazům.

Kdo těžká zavazadla, kufr neb bednu s sebou béře, učiní nejlépe, pošle-li je třeba nevypla­cené buď jako nákladní zboží 16—18 dní, nebo jako rychlozboží 8—10 dní, před odplutím parolodě na adresu té cestovní kanceláře v Praze, od níž má přeplavní lístek. Takto odeslaná zavazadla se ani na hranicích ani v Brémách neprohlíží. Do nákladního listu musí udat jako obsah jen "Cestovní potřeby". Na parolodi povoluje se každému dospělému cestují­címu v mezipalubí a lll. kajutě vzíti s sebou bezplatně 1/2 kubického metru nákladu, což jest bedna asi 1metr dlouhá, 70cm vysoká a 60cm široká,


Váha však nesmí 100kg převyšovali. Kdo má nákladu více, platí za přebytek dovozné. Cestující II. a I. kajuty mají mimo ruční zavazadla též právo na bezplatnou dopravu kajutního kufru neb ji­ného zavazadla do váhy 75 kg. Přes tuto váhu platí se za každých 75kg K 4’80. V poplatku tomto je již zahrnuta premie za pojištění za­vazadla po dobu plavby ve výši K 480*—. Kufr, který si přeje cestující vžiti s sebou do kajuty, nesmí přesahovati předepsanou míru as 1m délky, 60cm šířky a 40cm výšky.

Uschovati cestovní potřeby do pytlů nebo žoků se nedoporučuje. Cenné papíry, peníze, skvosty, průkazní listiny a pod. je radno pe­člivé uschovati do kapes třeba i zašiti, ale roz­hodně ne uložiti do zavazadel. Na lodi jest pak zvykem předávati lodnímu pokladníku cen­nosti k úschově po dobu plavby proti potvr­zení. Hořlavé a třaskavé látky bráti sebou na loď je přísně zakázáno. Rovněž víno, pivo neb liho­viny není dovoleno na loď přinésti a lze je tam obdržeti za levný peníz. Kouřiti je dovoleno jen v kuřáckém saloně neb na palubě. Na rakouských a německých drahách není dovoleno bezplatně s sebou bráti náklad, vyjí­maje menší zavazadla, která může cestující vžiti s sebou do vagonu. Ruční zavazadla jsou volná i na parolodích.


Pro vystěhovalce je dovoz neobmezeného počtu kusů šatstva, prádla, klenotů, toiletních a pod. předmětů, sloužících k osobní potřebě při příjezdu do Ameriky prost cla s výhradou, že tyto věci určeny jsou pro vlastní potřebu, ne však ku prodeji neb pro jiné osoby.

Z tabákových výrobků nepodléhá clu 50 doutníků nebo 300 cigaret, určených pro vlastní potřebu. Další množství podléhá clu; zapření jeho se přísně trestá a pokutuje. Veškeré pří­padné poplatky celní při příjezdu do Ameriky musí býti zapravený výhradně v americké měně.

Ruční zavazadla dopravují se na všech parolodích kajutním i mezipalubním cestujícím bezplatně. By se předešlo možným zmatkům, dopo­ručuje se každý kus jménem opatřiti, jež nesma­zatelnou barvou psáti třeba. Na amerických drahách má každý cestující na celý lístek 150 amerických liber, což jest asi 68 kg nákladu svobodno.

Příjezd do Prahy
Kdo z vystěhovalců jede přes Prahu, nechť při příjezdu na Pražská nádraží dívá se u vý­chodu, zdaž tam stojí dáma s odznakem se žlutobílými stužkami. Jest to zřízeňkyně nádražní missie, která poskytuje zdarma radu příchozím. Na ni možno se s plnou důvěrou obrátiti a ji poslechnout!.


Vystěhovalec zajde si pak do pře­plavní kanceláře, z níž má koupený přeplavní lístek, aby se zeptal, kdy z Prahy ze státního nádraží vyjede do Brém neb Hamburku a do­ rozuměl se stran zavazadel a cesty.
 

Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů
z celého portálu Elektrika získáte přihlášením

 

 

Diskutující k tomuto článku

   (počet diskutujících: 1)
TEXT Z OBLASTÍ



FIREMNÍ TIPY
Co vše je dobré vědět o vzniku zásadního zákona o bezpečnosti práce na vyhrazených elektrických zařízeních? Kdo a jak dlouho na tomto zákonu pracoval? Ujasněme si posloupnost zákona, nařízení vlády a co nahrazuje vyhlášku 50/1978Sb., co sděluje zákon sám a proč je, a bude velice důležité Nařízení vlády, na které tak dlouho čekáme. Na otázky kladené odbornou veřejností odpovídá Radek Roušar. A co vy, co vám ještě v souvislosti s přicházející platností Zákona 250/2021Sb. není jasné?
Doposud nebyly poplatky za školení a přezkoušení dle vyhlášky 50/78Sb. nijak předepisovány nebo regulovány. Jejich výška, podobně jako kvalita přednášek byla od nuly různá. Proslýchá se, že s příchodem zákona 250/21 Sbírky se změní i poplatky. Dotkne se to i přezkoušení bezpečnosti práce na elektrických zařízeních? O jaké poplatky přesně jde? Jak se tedy bude stanovovat cena? Co cenu může ovlivnit a kdo bude mít rozhodující pravomoc zvolit příslušnou taxu?
Elektronický obchod za posledních deset let zcela změnil léta zažité tradice spotřebitelského nakupování. Obchodování mezi podnikajícími (B2B) je ovšem dost odlišná a složitější. S nadsázkou můžeme tvrdit, že se o dobytí svatého grálu B2B snaží mnoho různých aktivit. Mezinárodní online platforma merXu rozšiřuje alternativu obchodování mezi podnikajícími kromě mnohých dalších oborů, také do oblasti elektrotechniky. Co je cílem tohoto řetězce? Jak se přes něj prodává a nakupuje?
Na neúprosné psí čelisti se odkazuje tento výrobce s přípravkem na zatahování kabelů. Svazkování vodičů není minulostí. Přehledná zapojení jsou standardem každého profesionála. Je tedy otázkou, jakou cenu a časovou náročnost potřebujeme vynaložit.
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Častou negativní zkušenost mají (nejen) elektrotechnici z přístupu stavebních úřadů. Nejedná se tentokrát o problém "tvrdohlavosti" úřadu, ale naopak o přílišnou benevolentnost, hraničící až s ignorací zákonných vyhlášek a nařízení. Zajímali jsme se tedy o zkušenosti se stavebními úřady a pohled odborníků na danou problematiku ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933