#EH: Magnetický obr (Thomas Alva Edison)

... i Edison by zřejmě řekl, že být odborníkem znamená pochopit obrovské množství nepodstatných okolností jen proto, abychom z nich mohli vytvořit nový unikát! A magnetický obr byl patrně jedna z méně důležitých drobností ...

---

Severní Americe jest obyčejem, následkem obrovských prostředků země prováděti všecko ve velikých rozměrech. Nehledí se při tom na ohromné výlohy, způsobené tímto sy­stémem. Všecky podniky v Severní Americe mají na sobě ráz této zásady, ať již se setkávají s úplným zdarem nebo nezdarem; at podnikatel dobude velikého bohatství, nebo ať o veškerý svůj majetek přijde, vše dělá ve velkém.

V případě nezdaru dovede se potěšiti a započíná zmužile znova svou práci, až se mu podaří.

Již dlouho se inženýři zabývali vynalezením prostředku, odděliti z rudy železné kov od křemene, nemohli však nalézti řešení, jež by dovolovalo obejiti se bez nákladných tavíren. Padesát let konali nekonečné pokusy, avšak pouze Edi­sonovi podařilo se nalézti pravý přístroj pomocí dvou živlů: elektřiny a magnetismu. Tento přístroj, jehož rozměry jsou kromobyčejné, stojí v Edisonově „metallurgickém oddě­lení“, kam jsme s mým přítelem kroky své obrátili.

Používá obrovského elektromagnetu, dlouhého šest stop, širokého tři stopy; jeho váha obnáší tři tisíce pět set liber amerických, drát kolem ovinutý váží pět set liber. Skály, prostoupené rudou, roztrhají se prachem na menší balvany a dostanou se do „crusheru“ (rozdrcovače), kde se roztlukou na drobné kousky. Pak přijde na řadu magnetický obr, který se stává magnetickým působením stroje dynamoelek., jenž poskytuje sílu proudu 25 až 30 ampěre-ů při napjetí 110 voltů. Rozdrcené kamení dostane se do jakéhosi síta, opatřeného otvory, které se mohou dle libosti zavříti. Z tohoto padá proseté kamení do zvláštní kádě. Na dně kádě jest vložka s koso seříznutou hranou, která jest závažím vyvážena. Pod touto kádí nalézá se obrovský magnet, kterým se kusy, obsa­hující v sobě sebe menší části rudy železné, přitahují, kdežto hluché kamení padá k zemi a dostane se do kanálu pro od­padky. Po straně obra nachází se žebřík, aby i nahoře byl přístup k „mugwumpu“, jak ho dělníci v Orangei nazývají. Se shora lze elektromagnetu dáti libovolný směr, jaký jest právě žádoucí: nahoru, dolů nebo na kteroukoli stranu. Nad magnetem jest jakýsi měch s jemnými dírkami, aby se prach ze železné rudy, na magnetu se usazující, odvál.

Magnet ten jest s to, za den oddělili čtyři sta tůn ame­rických rudy železonosné od cizích látek. Při tom má tento „separator“ (oddělovač) tu výhodu, že vyžaduje pouze motor půltřetí koňské síly.

Podáváme některé výsledky, obdržené tímto „Edison Magnetic Separatorem“ dle aulhentických zpráv, a to v původním znění:

Laskavý čtenář promine spisovateli tuto malou odbočku, zajímající jen odborníka. Chtěl jsem jí podati pouze ukázku, s jakou přesností náš milý magnet pracuje a provésti důkaz jeho užitečnosti.

Edisonovi podařilo se tímto způsobem vyšetřiti rudy, které obsahovaly nepatrné množství železa a určití přesně jich obsah železa.

Vzdavše díky řediteli metallurgického oddělení, který není nikdo jiný než můj přítel Dickson, obrátili jsme se k biblio­téce Edisonově.

---

Úryvek knihy Edison, jeho život a vynálezy. Emil Dürer, Vydala knihtiskárna Josefa Vilímka v roce 1892.