Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: #EH: Kladení silových kabelů v tvárnicích (1970) (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 30.10.2022
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

#EH: Kladení silových kabelů v tvárnicích (1970)

#EH: Kladení silových kabelů v tvárnicích (1970)
Každý, kdo se pohybuje na staveništích ví, že správné uložení kabelových vedení je pro budoucí provoz velice důležité. Kdy bylo namístě ukládat kabely do tvárnic? V jakých rozměrech se tvárnice vyráběly? S jakými typy tvárnic se kdysi na stavbách počítalo? Tvárnicové tratě se kladly do země na pevný podklad, který poskytoval dostatečnou záruku nosnosti. Jak se ukládaly tvárnice pro vedení pod vozovkou nebo kolejnicemi? Jak se kladly kabely, jak se označovaly, co bylo možné z označení vyčíst?
František Tuček, ze dne: 30.10.2022


Do tvárnic uložených v zemi se kladly kabely jen tehdy, nebylo-li možno klást kabely do země nebo do kabelového kanálu. Pro ukládání kabelů do tvárnic se zhotovovaly tvárnicové tratě. Tam, kde se kladlo více kabelů současně, se dělaly z tvárnic tělesa. Tvárnice se vyráběly v délkách 1000 nebo 2 000mm a v provedení podle obrázku.



Kabelové tvárnice: a) rozměry, b) uspořádání


Tvárnicové tratě se kladly do země na pevný podklad, který poskytoval dostatečnou záruku nosnosti, např. na betonovou desku. Hloubka tvárnicové trati se volila tak, aby horní hrana tvárnicového tělesa byla v hloubce 80cm pod povrchem země. Jestliže se tvárnice kladla v několika vrstvách nad sebe, dbalo, aby se spáry vystřídaly.
Do otvorů v tvárnicích se pak zatahovaly kabely. Pro snadné zatahování kabelů do tvárnic se dělaly kabelové komory.


Ty se rozeznávaly:
  • a) Komory odbočné, v nichž kabely měnily přímý směr nebo od­bočovaly
  • b) Komory průchozí, kudy kabely jen procházely nebo měnily směr, avšak nespojovaly se nebo neodbočovaly
  • c) Komory spojkovací, v nichž šlo umístit kabelové spojky.
  • d) Komory pomocné (protahovací), zřízené k snazšímu zatahování kabelů nebo přezkoušení trasy. Tyto se zřizovaly tam, kde vzdálenost mezi komorami byl větší než 100m.

Jestliže kabelové trasy křižovaly komunikace (ať již silnice nebo železnici), zřizovaly se pod těmito komunikacemi podchody z tvárnic. Kabely totiž v těchto úsecích musely být vyměnitelné bez poškozování povrchu vozovky. Vrchní hrana tvárnicového tělesa musela být nejméně 10cm pod úrovní silničního nebo železničního spodku.

Kabely musely být nejméně 1m pod povrchem vozovky nebo patou kolejnice. Všechny kabely v tvárnicových tratích, podobně jako kabely kla­dené v budovách do kanálů a tunelů, musely být označeny. Kabely se značily na obou koncích, u spojek a odboček. Ke značení kabelů se užívalo plechových pásků, na nichž bylo vyraženo číslo kabelu a jeho druh, nebo pásků z měkčeného polyvinylchloridu, který nepodléhal korozi a je trvanlivější.
Zdroj: Technologie, Květoslav Kučera, František Soukup, SNTL 1970





TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.