EH#: Jak se v roce 1970 ukládaly kabely do země

• při napětí do 10kV aspoň 70cm (v chodnících aspoň 50cm)
• při napětí nad 10kV aspoň 100cm
• při kladení kabelu do krajnice vozovky platí hloubka bez zřetele na na­pětí 120cm

Kde nešlo předepsané hloubky dodržet (např. při vchodech do budov, při přecházení nebo obcházení konstrukcí v zemi), opatřovaly se kabely mechanickou ochranou, již mohou být kameninové roury, tvárnice apod. Uložení kabelů v zemi.

Výkop pro kabel měl hloubku 80cm. Šířka výkopu závisela na počtu kabelů v trase. Nejmenší šířka výkopu mohla být asi 30cm, tj. na šířku cihly. Na dno výkopu se sypala vrstva písku (nebo jemnozrnné zeminy) vysoká 10cm. Na ní se pak pokládaly kabely, které se rovněž pokrývaly vrstvou písku tloušťky asi 10cm. Kabely se pak musely pokrýt cihlami kladenými napříč, tvárnicemi nebo dlaždicemi. Při větším počtu kabelů vedle sebe se cihly kladly tak, aby po stranách překrývaly kabely o 5cm. Pak se výkop zasypal vyko­panou zeminou bez hrubých kamenů. Kabely se neměly klást do země v půdách kyselých nebo zásaditých (škvára, popel), v pů­dách s hnijícími látkami apod. V těchto případech pak volila uložení do kabelových tvárnic, rour nebo tunelů. Rovněž tak se kabely nesměly klást do neslehlých násypů, aniž bylo po­staráno o dostatečně dlouhé smyčky.

několik silových kabelů, musely být mezi nimi mezery při na­pětí

• do 1kV na průměr jed­noho kabelu, nejméně 5cm
• do 10kV aspoň 10cm
• nad 10kV aspoň 25cm
  

Tyto vzdálenosti platilo, není-li mezi nimi přepážka odolávající oblouku, např. cihla. Jednožilové kabely, tvořící jeden proudový obvod, se považovaly za jeden kabel. Mezi silovými kabely a pomocnými kabely musela být mezera:

• do 1kV aspoň 15cm

• nad 1kV aspoň 25cm

Vedení různých vlastníků muselo být vždy oddělena přepážkou, odolávající elektrickému oblouku. Touto přepážkou musely být odděleny od sebe kabely při křižování. Při křižování se zemním vedením hromosvodu musel být vždy kabel nad tímto vedením ve vzdálenosti aspoň 0,5m, od potrubí nejméně 80cm. Pokud šly ve výkopu vedle sebe kabely sdělovací a silové, měla být mezi nimi vzdálenost co největší. Byla-li vzdálenost jen 30cm, musel se sdělovací kabel ve směru k silovému chránit ohnivzdornou přepážkou.

U křižovatek musel tento kryt přesahovat místo křižování na každou stranu. Z obrázku je rovněž patrno, jak býval kabel chráněn proti poškození o hranu kameninové nebo ocelové trubky. Kabel se podkládal kamenem, balíčkem svinuté dehtované lepenky nebo též udusaným pískem. Vzdálenost kabelu od budov se doporučovala alespoň 70cm, byl-li kabel uložen hlouběji, než byl základ budovy, musela být vzdálenost větší.

---