Počítadla elektrického proudu (,,hodiny“)
Aby elektrárna měla bezpečně zjištěno, kolik proudu konsument spotřeboval, po případě kolik proudu spotřeboval pro světlo a kolik ku pohonu motorů, vepne každému konsumentu do vedení přístroj, který samočinně zaznamenává spotřebu proudu pro ten který účel užitého. Jsou to všeobecně obávané „hodiny", obávané hlavně proto, že málo který venkovský konsument zná jejich pravou podstatu, za to každý ví, že proti údajům „hodin" není možno činiti za normálních okolností nižádných námitek, a nezbývá tudíž nic, než mlčet a platit.
Podrobný popis vnitřního zařízení počítadel nelze zde uváděti, a není ho ani třeba. Vysvětlíme pouze dva hlavní druhy počítadel a ukážeme, jak jest třeba rozuměti účtování spotřebovaného proudu.
Šavlový elektroměr Siemens a Halske
První druh počítadel padá v úvahu tam, kde elektrárna ví zcela přesně, mnoho-li proudu se spotřebuje, zapne-li se vypínač. Jest to ten případ, kde hoří stále stejný počet lamp, které se všecky najednou rozvěcí a všecky najednou zhasínají, když byly všecky stejnou dobu svítily. Spotřeba proudu (kilowatty) jsou elektrárně známy, neboť ví, jaké lampy a kolik jich jest v oné síti zapnuto.
Pro vypočítávání spotřeby elektrické práce (kilowathodina) jest tedy zapotřebí, změniti pouze dobu po kterou proud procházel. Ze známého počtu ampér a voltů a ze zjištěné doby pak vypočte se spotřeba elektrické práce, sloužící za podklad pro vystavení účtu. Počítadlo v tomto případě není nic jiného, než skutečné hodiny, které udávají čas. Tyto hodiny, stále samočinně natahované, stojí a rozeběhnou se teprve tím okamžikem, když se zapne vypínač (když se lampy rozsvítí). Po celou dobu, pokud proud prochází, jdou pak jako každé jirié hodiny, a ukazují na ciferníku počet prosvícených hodin. Jakmile se vypínačem proud přeruší (lampy zhasnou), samočinně se též zarazí hodiny.
Rapsův přesný elektroměr
V síti pro veřejné osvětlení obce bylo by např. 10 žárovek po 50 svíčkách svítivosti. Taková jedna lampa spotřebuje 60W proudu, všech 10 lamp tedy potřebuje 10x60=600W čili 0.6kW. Počítadlo, které při poslednm odečtení (před měsícem) ukazovalo např. 28, ukazuje dnes např. 76, tedy rozdíl jest
76-28=N 48 hodin
Svítilo-li se tedy 48 hodin, pak spotřebovalo se
0.6kWx48hod.=28.8kWh
Dle toho vystaví se pak účet. Druhý nejužívanější druh počítadel jest ten, jehož se užívá vesměs u jednotlivých spotřebitelů a jenž měří přímo spotřebu v kilowatthodinách. Zapnut jest na síť takovým způsobem, že proud z venkovského vedení projde nejprve počítadlem, vchází pak do konsumentovy installace, načež se vrací do sítě. Dle toho, mnoho-li proudu a po takou dobu konsument potřebuje, počítadlo zapisuje, resp. ukazuje, hned kilowathodiny.
Takové počítadlo jest v podstatě elektrický motorek, který se rozeběhne ihned, jakmile se v installaci zapne byt i jediný vypínač žárovky. Zapnutím vypínače se totiž proudu umožní konati nahoře popsanou okružní cestu, a motorek běží po celou dobu, co žárovka svítí. Zapnou-li se ještě další lampy, spotřeba proudu ovšem stoupne, a tím i motorek rozeběhne se rychleji, nebot jím prochází více proudu. Převodovými kolečky pak se toto otáčení motorku přenáší na počítací* mechanismus (ručičky), jež ukazují kolik kilowatthodin se spotřebovalo. U počítadla jest hlavní vypínač, jímž může konsument volně disponovati neboť při vypnutí jeho sice hodiny ničeho nemohou započítati, ale samozřejmě také nelze svítit.
Aronův watthodinový elektroměr
Počítadlo musí být úředně cejchováno a opatřeno certifikátem, v něm í jest výslovně uvedeno, zdali a jak se údaje jeho liší od údajů kontrolního úředního počítadla. Případný rozdíl v údaji pak vyjadřuje se číslem, zvaným
konstanta počítadla. Konstanta jest číslo, kterým musíme násobiti údaj počítadla, abychom dostali správný, skutečné spotřebě odpovídající údaj.
Je-li konstanta nějakého počítadla 1, znamená to, že dotyčné počítadlo neliší se od cejchovního nijak a ukáže-li třeba za měsíc spotřebu např. 12kWh, možno do účtu napsati též 12kWh. Kdyby mělo počítadlo konstantu na př. 0.6, a ukázalo stejně jako nahoře 12kWh, tu znásobením obou čísel
12kWh x0.6=72kWh
dostaneme teprve
skutečnou spotřebu, jež jest proti údaji počítadla menší. Kdyby byla konstanta na př.: 1.3, pak podobně znásobíme-li ukázaný údaj počítadla 12kWh konstantou 1,3,dostaneme
12kWh x1.3=15.6kWh,
čili spotřeba byla ve skutečnosti větší, než počítadlo udalo. Snadno jest si pamatovati, že je-li konstanta menší než jednička, (tedy vždy 0.5 neb 0.6 neb 0.3 atd.), pak počítadlo ukazuje ví ce, než se spotřebovalo. Je-li konstanta
právě rovna jedničce, pak ukazuje počítadlo skutečnou spotřebu proudu. Je-li konstanta větší než jednička (na př. 1.2 neb 1.3 neb 1.5, atd), tu ukazuje počítadlo méně, než se spotřebovalo.
Původní indukční elektroměr Westinghouse
V účtě za proud jest vždy udáno odečtení počítadla a konstanta takže může každý konsument, který významu konstanty rozumí, snadno účet kontrolovati. K doplnění budiž uvedeno, že slovo „konstanta" značí nejen zde, ale všude v technické praksi,
neproměnné číslo.
Nezahazujte staré vědomosti! Je dobré si některé pasáže občas připomenout! Ukázka
z knihy ...