#EH: Jak se v roce 1939 zemědělcům vysvětlovala náhrada žárovek za svíčky
Dnes máme původní Edisonovy žárovky Evropskou unií zakázané a pro legalizaci se uchylujeme k označování "tepelná koule". Za vše může samozřejmně vývoj technologií, nikoliv úředník v Bruselu. Tušíte, jak se o Edisonově žárovce vyjadřovali kdysi, v počátcích elektrifikace u nás? Rozhodně to bylo zcela jinak než dnes! S takovou péčí v detailu a nadšením by dnešní světelné zdroje LED zemědělcům těžko někdo vysvětloval. Jediné, co se tomu podobá, může být porovnání s předchozími zdroji světla. Dnes jsou to žárovky a tehdy to byly svíčky z vosku a knotem ...
Tým portálu Elektrika,
ze dne:
16.11.2018
reklama
Za ohromný rozvoj osvětlovací techniky děkujeme Edisonovi, jenž v letech 80 tých zhotovil první žárovku elektrickou s uhlovým vláknem. Za 40 let stala se žárovka zcela běžným zbožím, a z původní hračky, slouživší k osvětlování vánočních stromků v rodinách několika milionářů, vyvinula se v nepostradatelné příslušenství každé domácnosti, kde lze zavésti elektrický proud.
Princip elektrické žárovky
jest jednoduchý. Drát a vůbec každý vodič zahřívá se proudem tím více, čím větší klade proudu odpor. Je-li odpor tak veliký, že se vodič až rozžhaví, pak také svítí, je-li postaráno o to, aby neshořel. Shořeti nemůže jen tehdy, je-li uzavřen v nádobce, ze které jest vzduch pokud možno úplně vyčerpán, nebo která jest naplněna plynem nehořlavým a hoření nepodporujícím (např. dusíkem).
jest jednoduchý. Drát a vůbec každý vodič zahřívá se proudem tím více, čím větší klade proudu odpor. Je-li odpor tak veliký, že se vodič až rozžhaví, pak také svítí, je-li postaráno o to, aby neshořel. Shořeti nemůže jen tehdy, je-li uzavřen v nádobce, ze které jest vzduch pokud možno úplně vyčerpán, nebo která jest naplněna plynem nehořlavým a hoření nepodporujícím (např. dusíkem).
Víme již, že odpor drátu jest tím větší, čím jest drát slabší a delší, mimo to záleží na materiálu. Místo drátu lze užiti v žárovce tenkého vlákna uhlového; taková vlákna hotoví se protlačováním různých ústrojných směsí skrze velejemná sítka, a několikerým pražením takto vzniklých vláken. Žárovky s uhlovými vlákny spotřebují poměrně mnoho proudu a jsou velmi choulostivé proti otřesům, a proto pomalu mizí a ustoupily jíž definitivně žárovkám s vláknem kovovým.
Rozžhavením vlákna vzniklá teplota jest tak veliká, že nehodí se každý kov k hotovení vlákna. Musí to býti kov takový, který při teplotě vzniklé se neroztaví. Teplota bývá asi 2000 stupňů Celsia, a tedy např. železný drátek by se okamžitě roztavil (taví při 1600°C).
Užívá se drahých kovů
jako jsou: osmium, wolfram a tantal, jež vynikají krom těžké tavitelnosti též malou spotřebou proudu. Žárovky takové vzdorují lépe otřesům a užívá se jich nyní pro domácí osvětlování všeobecně. Veliké žárovky pro osvětlování větších prostor hotoví se tím způsobem, že drátek kovový nad pomýšlení jemný stočí se v hustou spirálu, která pak sama vypadá jako jednoduché tenounké vlákno, díváme-li se na lampu pouhým okem. Jsou to tzv. žárovky půlwattové jež při veliké svítivosti spotřebují velmi málo proudu a jsou velice pevné proti otřesům. Vysvětlení názvu jejich vynikne z dalšího. Jsou naplňovány dusíkem.
Rozžhavením vlákna vzniklá teplota jest tak veliká, že nehodí se každý kov k hotovení vlákna. Musí to býti kov takový, který při teplotě vzniklé se neroztaví. Teplota bývá asi 2000 stupňů Celsia, a tedy např. železný drátek by se okamžitě roztavil (taví při 1600°C).
Užívá se drahých kovů
jako jsou: osmium, wolfram a tantal, jež vynikají krom těžké tavitelnosti též malou spotřebou proudu. Žárovky takové vzdorují lépe otřesům a užívá se jich nyní pro domácí osvětlování všeobecně. Veliké žárovky pro osvětlování větších prostor hotoví se tím způsobem, že drátek kovový nad pomýšlení jemný stočí se v hustou spirálu, která pak sama vypadá jako jednoduché tenounké vlákno, díváme-li se na lampu pouhým okem. Jsou to tzv. žárovky půlwattové jež při veliké svítivosti spotřebují velmi málo proudu a jsou velice pevné proti otřesům. Vysvětlení názvu jejich vynikne z dalšího. Jsou naplňovány dusíkem.
Jako každý svítivý zdroj, tak i žárovku posuzujeme podle svítivosti čili podle osvětlení nějaké plochy v jisté vzdálenosti od lampy. Jest i zde nutno, míti nějakou míru či jednotku, která by sloužila za základ srovnání svítivosti. Jest to tzv. „normální svíčka“, obyčejná to svíčka z parafinu, silná 2cm, jejíž knot hoří plamenem 5cm vysokým. Taková svíčka slouží za míru pro svítivost jiných světelných zdrojů. Např. petrolej, lampa s kruhovým knotem mívá svítivost 12 normálních svíček, plynová lampa s punčoškou asi 50 n. sv. atd.
Poněvadž jest nemožno, aby každá normální svíčka svítila stejně (nelze plamen regulovati, není vždy stejný parafin ani knot), byla sestrojena lampa, dle svého původce zvaná Hefnerova, která se dá seřídit naprosto přesně a hoří vždy stejným plamenem o stálé svítivosti. Proto jest její svítivost spolehlivým měřítkem a plamen její svítí svítivostí 1 Hefnerovy jednotky. Liší se nepatrně od normální svíčky tak, že zde můžeme názvu „normální svíčka“ užívali i nadále, aniž bychom příliš chybovali.
Užívané žárovky bývají o svítivosti 16, 25, 32, 50 a 100 normálních svíček.
Rozumí se, že čím větší je svítivost žárovky, tím více se spotřebuje proudu. Spotřebu proudu (kilowatt-hodiny) počítáme dle toho,, kolik Wattů proudu spotřebuje se na jednu svíčku svítivosti, hoří-li žárovka jistý počet hodin, když násobíme počet svíček počtem hodin a počtem spotřebovaných Wattů na svíčku. Svítivost bývá vždy na mosazném nástavku žárovky napsána vedle dovoleného napětí (např. 110V, 220V. atd;). Volty zde nehrají při výpočtu žádnou úlohu, nýbrž počítáme vždy se skutečností, že žárovka s kovovým vláknem spotřebuje 1,2W na jednu svíčku.
Kolik proudu spotřebuje 16-svíčková žárovka za měsíc, hoří-li denně 2 hodiny?
Na jednu svíčku se spotřebuje 1,2W, na 16 svíček tedy 16x1,2 = 19,2W, čili 0,019kW. Hoří-li dvě hodiny, tedy se spotřebuje celkem 2hod. x0,019kW = 0,038kWh za den a za měsíc pak celkem 30krát tolik, čili 30x0,038 = 1,14kWh.
Na jednu svíčku se spotřebuje 1,2W, na 16 svíček tedy 16x1,2 = 19,2W, čili 0,019kW. Hoří-li dvě hodiny, tedy se spotřebuje celkem 2hod. x0,019kW = 0,038kWh za den a za měsíc pak celkem 30krát tolik, čili 30x0,038 = 1,14kWh.
Kolik bude státi svícení v domácnosti, kde by byly dvě žárovky po 16 svíčkách a 1 lampa 25 svíček, za celý rok, platí-li se za 1kWh 4,50- Kč?
Při svícení všemi lampami současně možno počítati že každá svítí průměrně po 300 hodin v roce. Pak jedna 16. svíčková lampa spotřebuje za celý rok 16x12Wx300 hodin =5.760Wk čili 5,76kWh. Dvě 16-svíčkové lampy tedy 2x5,76=11,52kWh. Lampa 25. svíčková spotřebuje 25x1,2x300 = 9000Wh, čili 9kWh za rok.
Všecky tři lampy pak mají spotřebu: 11,52kWh +9kWh =20,52kWh. Stojí-li 1kWh 4,50- Kč, pak svícení všemi lampami bude státi za celý rok 4,50x20,52 = 92,34- Kč.
Žárovka do vlhkých místností od Bartelmus, Donát a spol. v Brně.
Z uvedených příkladů seznal čtenář, že výpočet spotřeby proudu při žárovkách jest nejjednodušší věcí na světě, zná-li se spotřeba na svíčku a počet hodin. Doba, po kterou lze žárovky používati, odhaduje se asi na 1.500 hodin, načež již není vlákno ku racionelnímu svícení vůbec způsobilé.
Veliké lampy k osvětlování velkých dvorů, návsí a pod. spotřebují na 1 svíčku jen 0,5W, a odtud jméno jejich „půlwattové“. O jich konstrukci již byla zmínka, a spotřeba by počítala se podobně, jen místo 1,2W vzalo by se 0,5W. O světle obloukovém netřeba se zde zmiňovati, protože v hospodářství nepřichází vůbec v úvahu, k veřejnému osvětlování pak používá se dnes čím dáte tím více lamp půlwattových i ve velkých městech.
Nezahazujte staré knihy! Je dobré si některé pasáže občas připomenout!
Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů z celého portálu Elektrika získáte přihlášením |
Diskutující k tomuto článku
... a další (počet diskutujících: 5)TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|