#EH: Jak se v roce 1937 vysvětloval elektrický proud jako proud vody

Vodní proud a elektrický proud. Na vysoké věži jest reservoár, do něhož čer­pá nám větrný motor stále vodu ze studně. Voda z reservoáru vede se pak potrubím do stavení, kde se jí používá na různých místech k různým účelům. Protože pumpa větrného motoru stále doplňuje vodu v reservoáru, jest jí tam stále stejné množství, a hladina vodní je tam stále ve stejné výšce. Této výšce hladiny nad vypouštěcími kohoutky dole umístěnými říkáme spád. Spád jest tedy také jinými slovy rozdíl mezi výškou hladiny horní a hladiny spodní. (Tato spodní hladina by povstala ve výši ko­houtků).

V elektrické centrále pracuje nepřetržitě parní stroj nebo turbina a otáčí dynamoelektrickým strojem, takže tento stroj tvoří podobně jako reservoár stálou zásobu elektřiny. Z dyna­ma jdou dráty do napájecí sítě, a elektřina jimi rozváděná používá se též na různých místech k různým účelům. Dynamo má dvě svorky, čili dva póly, a tyto póly nejsou nic jiného, než jakési „hladiny“ elektřiny: jedna vysoko položená, dru­há nízko ... Rozdílu mezi těmito hladinami elektrickými říkáme napjetí elektrické.

Spád vodní měříme na metry, napjetí elektrické pak na Volty. (Název volen na po­čest italského profesora A. Volty, jenž objevil elektrický proud).

Je-li v domácím potrubí každý kohoutek uzavřen, nemůže voda protékati, nicméně tlačí na stěny trubek a na kohoutky.  Podobně jsou-li v domě všecky vypínače vypnuty, nemůže procházeti dráty žádný elektrický proud, ačkoli napětí
elektrické mezi póly jest. Otevřeme-li některý kohoutek, povstane proudění vody, a vyteče jí tím více, čím širší jest roura a čím větší jest spád vodní. Podobně zapneme-li vypínač, počne procházeti drátem proud á projde ho tím více, čím silnější jest drát a čím větší jest napjetí elektrické.

Množství vody, které proteče trubkou za vteřinu, můžeme měřiti na litry, množství proudu elektřina, které projde drátem za vteřinu, měříme na Ampéry (název volen na počest francouzského fysika Ampěre-a, jenž stanovil ně­které důležité zákony o elektrického proudu.)

Když jest potrubí úzké, proteče při určitém spádu jen malé množství vody. Toto množství se ještě zmenší, když jest potrubí také dlouhé, neboť povstává na stěnách trubek tření. Podob­ně jest tomu i u proudu elektrického: čím delší
jest drát a čím menší má průřez, tím méně prou­du propustí, a říkáme, že klade proudu odpor, čím je tedy odpor při určitém napjetí proudu větší, tím méně proudu projde drátem. Pro tření v potrubí nemáme zvláštní jednoduché míry,
kdežto pro odpor ve vedení elektrickém míru ta­kovou máme, a měříme na Ohmy (název dle německého fysika* Ohma, jenž stanovil důležitý zákon, níže uvedený).

Odpor drátu závisí kromě délky a průřezu ještě i na materiálu. Nejmenší odpor má stříbro, měd, aluminium. Poznali jsme tři základní veličiny elektrické:

• 1. Napjetí, které měříme na Volty (zkrá­ceně píšeme: V). Přístroje, které měří napjetí, slovou voltmetry.
• 2. Množství proudu za vteřinu, které měříme na Ampéry (zkráceně: A). Tomuto množství říká se intensita proudu nebo též síla proudu. Zde budeme užívati tohoto druhého názvu, ja­kožto populárnějšího. Sílu proudu měříme pří­stroji, zvanými ampermetry.
• 3. Odpor vodiče, který měříme na Ohmy (zkráceně: O). Odpor se přímo nějakým přístro­jem nikdy neměří, nýbrž vypočítává se snadno podle rozměrů drátu a materiálu, tedy jest vždy veličinou napřed známou.
  

Tyto tři hlavní veličiny elektrické jsou ve vzájemném vztahu, jejž stanovil profesor Ohm svým zákonem, který tvoří základní pilíř celé elektro­ techniky. čtenář musí se s ním dobře seznámiti, aby pak hravě porozuměl dalšímu.

---

Nezahazujte staré vědomosti! Je dobré si některé pasáže občas připomenout! Ukázka z knihy ...