Stále slyším od nejmladší generace "to si vygooglím". Souhlasím, proč ne. Při rozhovoru se začínajícím, musím říci velice šikovným projektantem, mě však překvapilo, že jeho představa (tedy i jeho kolegů) o jištění v "nedávné" době. Ta je ovlivněna právě tím, co se vygooglit dá. Pravděpodobně nenašel ten správný zdroj. Tak jsem trošku zapátral v místní knihovně ...
Představa o pojistkách v minulosti může být taková ...
Úkolem jistících přístrojů je chránit elektrická zařízení před nežádoucím přetížením a zkraty. K tomu používáme pojistek a jističů.
Pojistky
- Princip jištění u tavných pojistek spočívá v tom, že teplo vzniklé průchodem proudu tavnou vložkou pojistky způsobí roztavení této vložky a tím přerušení proudového okruhu.
- Tavné pojistky jsou provozně spolehlivé, nestárnoucí, neztrácí vypínací schopnost ani po dlouhém čase, protože jsou konstrukčně jednoduché, bez mechanismů a pohyblivých částí.
- Nevýhodou je, že po přetavení se musí vložky vyměnit za nové.
Podle konstrukce se pojistky dělí na:
- a) Pojistky závitové — pro mn a nn.
- b) Pojistky výkonové (nožové) — pro nn.
- c) Pojistky zvláštní — autopojistky a trubičkové pojistky pro přístroje.
Závitová pojistka se skládá z těchto částí:
- a) pojistkový spodek
- b) pojistková hlavice
- c) pojistková vložka
- d) vymezovací kroužek
Pojistkový spodek
Závitové pojistky, tedy i spodky, dělíme na několik velikostí podle styčného závitu:
Označení systému |
Velikost |
Un [V] |
In [V] |
In vložek [A] |
E 16 |
0 |
500 |
25 |
2, 4, 6, 10, 15, 20, 25 |
E 21 |
I |
250 |
15 |
2, 4, 6, 10, 15 |
E 27 |
II |
500 |
25 |
2, 4, 6, 10, 15, 20, 25 |
E 33 |
III |
500 a 750 |
60 |
35, 50, 60 a 2, 4, 6, 10, 15, 20, 25, 35, 50, 60 |
G 11/4” |
IV |
500 |
100 |
80, 100 |
G 2” |
V |
500 |
200 |
125, 160, 200 |
Velikost 0 a I se pro jištění silových vedení nehodí. Vhodnost vyplývá ze současného stavu předpisů a norem, popřípadě zahraničních zvyklostí. Velikost V není u nás normalizována.
1. Pojistkový spodek podélný, se vyrábí ve dvou provedeních:
-
Normální: pro jištění silnoproudých spotřebičů a silového rozvodu ve velikostech II, III, IV.
- Vysoké provedení: pro pouliční elektrická vozidla ve velikosti III. Oba mají přední přívod.
2. Pojistkové spodky vestavné se dělají v několika provedeních:
- ve velikosti 0 jen pro speciální případy jištění obvodů strojů a přístrojů v rozsahu jmenovitých hodnot, u nás málo užívaný typ;
- ve velikosti II, III, a IV pro montáž do rozvaděčů, litinových skříní a uzavřených oceloplechových rozvodnic. Spodek nemá izolační kryt;
- spodek vestavný s keramickým kroužkem ve velikosti II a III pro použití jako předešlý tvar;
- vestavný spodek s víčkem z lisovaného izolantu pro vestavnou montáž do rozvaděčů, kde je vyžadováno zajištění živých částí před dotykem. Vyrábí se ve velikosti II.
3. Závitové spodky pro montáž na sběrnici pomocí zvlášť upraveného svorce na spodním kontaktu. Vyráběné velikosti II, III a IV. Vestavné pojistky se ještě vyrábějí v otřesuvzdorném provedení, u nichž je ve spodku na styčném závitu odpružený výstupek, který zapadá do vroubků na závitu pojistkové hlavice. Má-li se dosáhnout odolnosti proti otřesům, pak musí být v otřesuvzdorném provedení jak spodek, tak hlavice.
b) Pojistkové hlavice jsou určeny k držení vložky v pojistkovém spodku a k vedení proudu mezi pojistkovou patronou a spodkem. Pojistkové hlavice se vyrábějí ve stejných velikostech jako pojistkové spodky.
Pojistkové hlavice
c) Tavné pojistkové vložky jsou dodávány s dvojí charakteristikou:
- normální vložky (též zvané rychlé) bez zvláštního označení;
- vložky se zpožděnou charakteristikou — zpožděné — označené na keramickém plášti znakem T v kruhu.
Tyto vložky jsou vhodné k jištění elektromotorů, protože nepůsobí při záběrovém proudu motoru. Rozdíl mezi oběma typy je přibližně dán vypínacím proudem a časem, za který působí. Normální pojistka vydrží 1 vteřinu 2,5násobek normálního proudu, pomalá asi 5násobek.
Normální tavné pojistkové vložky
Pojistková vložka je porcelánový váleček, opatřený na konci kontaktními čepičkami. Oba kontakty jsou spojeny tavným drátkem, uloženým v kanálku v jemném křemenném písku. Vypínací charakteristika pojistky závisí na materiálu drátku, na jeho průřezu, délce i uložení v pojistkové vložce. Jestliže změníme jen jednu podmínku, při níž pojistka pracuje, pak dosáhneme naprosto jiné vypínací charakteristiky pojistky. Proto nesmíme pojistkové vložky opravovat, protože všechny úpravy vedou povětšině k zvětšení vypínacího proudu pojistky. Tím může dojít k ohrožení zdraví nebo života, popřípadě k hmotným škodám způsobeným požáry vinou vadných nebo opravovaných pojistek. Zásadně tedy přetavené vložky vyměňujeme za nové. Pro rychlé rozeznávání jsou pojistkové vložky označovány barevně, a to pro jmenovitý proud:
- 2 A — růžová
- 4 A — hnědá
- 6 A — zelená
- 10 A — červená
- 15 A — šedá
- 20 A — modrá
- 25 A — žlutá
- 35 A — černá
- 50 A — bílá
- 60 A — hnědá
- 80 A — stříbrná
- 100 A — červená
Přiřazení pojistek podle zatížení vodičů:
Zatížení (A) |
Pojistka (A) |
10 až 14 |
6 |
15 až 20 |
10 |
21 až 26 |
15 |
27 až 30 |
20 |
31 až 38 |
25 |
39 až 51 |
35 |
52 až 67 |
50 |
68 až 85 |
60 |
86 až 109 |
80 |
110 až 131 |
100 |
132 až 164 |
125 |
165 až 204 |
160 |
205 až 244 |
200 |
245 až 290 |
225 |
291 až 335 |
260 |
336 až 379 |
300 |
380 až 450 |
350 |
451 až 549 |
430 |
550 až 540 |
500 |
541 až 740 |
600 |
741 až 869 |
700 |
870 až 1049 |
850 |
1050 až 1200 |
1000 |
d) Styčné a vymezovací kroužky závitových pojistek mají za úkol jednak zprostředkovat kontakt mezi pojistkovou vložkou a spodkem, jednak zamezit použití pojistkové vložky na větší jmenovitý proud, než je v obvodu potřeba.
Řez pojistkovou vložkou a vymezovací kroužky které zajistí nezáměnost vložek
Otvory v kroužcích jsou odstupňovány podle hodnot jmenovitých proudů pojistek, takže se do kroužků vejde jen krček pojistkové vložky stejné nebo menší. Styčné kroužky se vyrábějí pro velikosti II a III, vymezovací kroužky pro velikost IV.
Čelní plošky kroužků jsou označeny barvou příslušné hodnoty jmenovitého proudu a vylisovanou hodnotou U_n a I_n.
Výkonové pojistky (nožové) nn
Výkonové pojistky se hodí pro jištění elektrických obvodů s velkými zkratovými proudy (25kA) a pro velké výkony. Montují se do uzavřených rozvaděčů, protože nemají vlastní víko k zamezení nebezpečného kontaktu. Pojistka se skládá z pojistkového spodku JF
Pojistkový spodek výkonové pojistky
... s nožovými kontakty a z nožové patrony F ...
Patrony výkonových pojistek
Patrona je slisována a nerozebíratelná, aby se zamezilo jejímu neodbornému opravování. Jako příslušenství se dodává ještě bakelitový držák patron, uzpůsobený k zasunování a vyjímání patron ze spodku při napětí. Držák má označení FD-1.
Výkonové pojistky se dělají ve dvou velikostech s označením JF 400 a JF 600 pro nejvyšší jmenovité proudy 400 a 600A. Patrony se rovněž dělají ve dvou velikostech:
- pro jmenovité proudy 30, 40, 60, 100, 125, 160, 200, 260, 300, 350 a 400A o průměru 52mm a se slabšími noži,
- pro jmenovité proudy 500 a 600A o průměru 63mm se silnějšími noži.
Patrony mají na čelní straně válečku lesklé okénko, které při přepálení pojistky zčerná a patronu již nelze opravit.
Autopojistky a přístrojové pojistky
Autopojistky mají svůj název od toho, že se používají v motorových vozidlech k jištění jednotlivých obvodů elektrického zařízení. Jejich tavné vložky se dělají ve dvou tvarech, jako porcelánové (dlouhé a krátké) nebo jako páskové.
Tavné vložky (typ č. 1 a 2) jsou tvořeny porcelánovými válcovými tělísky s kovovými přívodními špičkami. Tavný drát je uložen v drážce na povrchu tělíska a je vmáčknut pod čepičky. Velikosti proudu jsou tyto:
- typ č. 1— 4, 6, 8, 10, 15, 20,25A — napětí 6, 12, 24V
- typ č. 2 — 5, 10, 15, 20A — napětí 6, 12, 24V
- typ č. 50 — 25, 50, 80A — napětí 6, 12, 24V
Pojistka typu č. 50 je pojistka pásková, vyražená z plechu. Je na ní vyznačena velikost proudu.
Trubičkové pojistky pro přístroje se montují do elektrických přístrojů přenosných, např. do elektronických měřicích přístrojů, můstků, rozhlasových přijímačů, televizorů apod. Jako tavné vložky se do nich používají trubičkové skleněné vložky. Ty se vkládají buď do držáků s centrálním upevněním nebo na plocho na páskový držák s pružnými pery.
Trubičkové pojistky
- Trubičkové vložky se vyrábějí ve dvou velikostech pro střídavé napětí 250 V a 500 V.
- Vyráběné typy přístrojových pojistek podle ČSN 35 4731:
- Typ 048 A - do 250V: 0,1; 0,16; 0,25; 0,4; 0,6; 1,0; 1,6; 2,5; 4,0A
- Typ 048 B - do 500V: 0,1; 0,16; 0,25; 0,4; 0,6; 1,0A
- Pojistka je tvořena skleněnou trubičkou s kovovými postříbřenými čepičkami na koncích. Tavný drát je zapájen do čepiček a napnut v trubičce.
- Tavné charakteristiky: Normální.
Autopojistky a skleněné přístrojové pojistky
Jističe
- Pojistky jsou spolehlivé ve vypínání vadného úseku elektrického vedení, ale mají své nevýhody. Při přetavení se pojistková vložka zničí a musí být nahrazena novou, což vyžaduje stálou zásobu náhradních vložek.
- Nevýhodou je také, že při poruše v trojfázové síti se obvykle přetaví pouze pojistka ve fázi, kde došlo k poruše nebo přetížení, zatímco ostatní fáze zůstávají pod napětím.
- Jističe přinášejí řešení těchto problémů. V případě poruchy (přetížení nebo zkratu) v jedné fázi odpojí od sítě celé zařízení.
- Jističe mají palcové kontakty a jsou udržovány v zapnutém stavu proti tahu nebo tlaku vypínací pružiny. V tomto stavu jsou drženy labilním zámkem s volnoběžkou.
- Na zámek působí spoušť, která ho vybavuje při přetížení nebo zkratu v obvodu za jističem. Po uvolnění zámku vypínací pružina odhodí pohyblivý kontakt od pevného a jistič se vypne.
- Jistič se znovu zapíná páčkou nebo tlačítkovým knoflíkem.
Jističe jsou vybaveny volnoběžkou proto, aby po vypnutí zkratu nebo přetížení nemohl být jistič znovu zapnut do zkratu. V tomto případě, i když stiskneme knoflík nebo překlopíme páčku jističe do zapnuté polohy, volnoběžka umožní vypnutí doteků bez ohledu na polohu zapínací páčky.
Jističe jsou tedy ručně ovládané vzduchové nebo olejové spínače (jedno- i trojpólové), které mají kromě normálního spínacího mechanismu pro ruční spínání ještě spoušť s volnoběžkou, která způsobí samočinné vypnutí jističe při přetížení nebo při zkratu.
Spouště jsou pak dvě:
a) Nadproudová tepelná spoušť, která jistí proti přetížení. Zakládá se na deformačním účinku teploty na dvojkov. Proud do jištěného obvodu protéká buď přímo dvojkovem nebo topnou vložkou na dvojkovu. Tato spoušť je nastavitelná a působí pomalu. Princip dvojkovu je na obr. 76.
b) Zkratová či mžiková elektromagnetická spoušť se uvádí v činnost při zkratu. U této spouště protéká proud do jištěného obvodu cívkou s vtahovacím jádrem. Zkratový proud vtáhne jádro do cívky nebo přitáhne kotvu, čímž uvolní zámek volnoběžky a jistič vypne.
Obě spouště přenášejí svůj pohyb na společnou vypínací traverzu, která uhodí do zámku volnoběžky, a vybaví tím kontakty jističe. Změnou vzdálenosti traverzy od tepelných článků (dvojkovů) lze měnit dobu působení.
U některých jističů (J2M 50, J2R) je namísto tepelné a zkratové spouště použito tzv. kataraktové spouště. Je to v podstatě elektromagnetická spoušť, u které je při malých nadproudech (přetížení) brzděn pohyb kotvy kataraktem (píst ve válci naplněném olejem). Tím se dosáhne závislosti, která je v oblasti přetížení závislá na proudu a plynule přechází do nezávislé zkratové části. Nevýhodou kataraktových spouští je, že po uplynutí asi poloviny vypínací doby doběhnou a vybaví jistič, i když přetížení v druhé polovině vypínací doby zmizí.
Zdroj: Technologie, Květoslav Kučera, František Soukup, SNTL 1970
... nedivím se žádnému učiteli, že se pozastavuje nad neznalostí všude kolem. Vždyť i v místních diskusích se lidé ptají stále dokola na to stejné. Patrně toho nebylo napsáno dost :-(