EH#: Jak a čím jsme jistili (1970)

Pojistky

• Princip jištění u tavných pojistek spočívá v tom, že teplo vzniklé průchodem proudu tavnou vložkou pojistky způsobí roztavení této vložky a tím přerušení proudového okruhu.
• Tavné pojistky jsou provozně spolehlivé, nestárnoucí, neztrácí vypínací schopnost ani po dlouhém čase, protože jsou konstrukčně jednoduché, bez mechanismů a pohyblivých částí.
• Nevýhodou je, že po přetavení se musí vložky vyměnit za nové.

Podle konstrukce se pojistky dělí na:

• a) Pojistky závitové — pro mn a nn.
• b) Pojistky výkonové (nožové) — pro nn.
• c) Pojistky zvláštní — autopojistky a trubičkové pojistky pro přístroje.

2. Pojistkové spodky vestavné se dělají v několika provedeních:

• ve velikosti 0 jen pro speciální případy jištění obvodů strojů a přístrojů v rozsahu jmenovitých hodnot, u nás málo užívaný typ;
• ve velikosti II, III, a IV pro montáž do rozvaděčů, litinových skříní a uzavřených oceloplechových rozvodnic. Spodek nemá izolační kryt;
• spodek vestavný s keramickým kroužkem ve velikosti II a III pro použití jako předešlý tvar;
• vestavný spodek s víčkem z lisovaného izolantu pro vestavnou montáž do rozvaděčů, kde je vyžadováno zajištění živých částí před dotykem. Vyrábí se ve velikosti II.

3. Závitové spodky pro montáž na sběrnici pomocí zvlášť upraveného svorce na spodním kontaktu. Vyráběné velikosti II, III a IV. Vestavné pojistky se ještě vyrábějí v otřesuvzdorném provedení, u nichž je ve spodku na styčném závitu odpružený výstupek, který zapadá do vroubků na závitu pojistkové hlavice. Má-li se dosáhnout odolnosti proti otřesům, pak musí být v otřesuvzdorném provedení jak spodek, tak hlavice.

b) Pojistkové hlavice jsou určeny k držení vložky v pojistkovém spodku a k vedení proudu mezi pojistkovou patronou a spodkem. Pojistkové hlavice se vyrábějí ve stejných velikostech jako pojistkové spodky.

Pojistkové hlavice

c) Tavné pojistkové vložky jsou dodávány s dvojí charakteristikou:

• normální vložky (též zvané rychlé) bez zvláštního označení;
• vložky se zpožděnou charakteristikou — zpožděné — označené na keramickém plášti znakem T v kruhu.

Tyto vložky jsou vhodné k jištění elektromotorů, protože nepůsobí při záběrovém proudu motoru. Rozdíl mezi oběma typy je přibližně dán vypínacím proudem a časem, za který působí. Normální pojistka vydrží 1 vteřinu 2,5násobek normálního proudu, pomalá asi 5násobek.

Normální tavné pojistkové vložky

Pojistková vložka je porcelánový váleček, opatřený na konci kontaktními čepičkami. Oba kontakty jsou spojeny tavným drátkem, uloženým v kanálku v jemném křemenném písku. Vypínací charakteristika pojistky závisí na materiálu drátku, na jeho průřezu, délce i uložení v pojistkové vložce. Jestliže změníme jen jednu podmínku, při níž pojistka pracuje, pak dosáhneme naprosto jiné vypínací charakteristiky pojistky. Proto nesmíme pojistkové vložky opravovat, protože všechny úpravy vedou povětšině k zvětšení vypínacího proudu pojistky. Tím může dojít k ohrožení zdraví nebo života, popřípadě k hmotným škodám způsobeným požáry vinou vadných nebo opravovaných pojistek. Zásadně tedy přetavené vložky vyměňujeme za nové. Pro rychlé rozeznávání jsou pojistkové vložky označovány barevně, a to pro jmenovitý proud:

• 2 A — růžová
• 4 A — hnědá
• 6 A — zelená
• 10 A — červená
• 15 A — šedá
• 20 A — modrá
• 25 A — žlutá
• 35 A — černá
• 50 A — bílá
• 60 A — hnědá
• 80 A — stříbrná
• 100 A — červená

Přiřazení pojistek podle zatížení vodičů:

d) Styčné a vymezovací kroužky závitových pojistek mají za úkol jednak zprostředkovat kontakt mezi pojistkovou vložkou a spodkem, jednak zamezit použití pojistkové vložky na větší jmenovitý proud, než je v obvodu potřeba.

Řez pojistkovou vložkou a vymezovací kroužky které zajistí nezáměnost vložek

Otvory v kroužcích jsou odstupňovány podle hodnot jmenovitých proudů pojistek, takže se do kroužků vejde jen krček pojistkové vložky stejné nebo menší. Styčné kroužky se vyrábějí pro velikosti II a III, vymezovací kroužky pro velikost IV.