eDEHN#44: Rizika a Vnější ochrana pro nemocniční zařízení

Bohužel v normě ČSN EN 13501-1 ed 1, která hodnotí požární klasifikací stavebních výrobků a konstrukcí staveb, nejsou zahrnuty požadavky na zkoušení blesku a to, impulzním bleskovým proudem o hodnotě až 200 kA, vlnou 10/350 nebo 400 A, po dobu 0,5 s. Proto také izolace jako např. minerální vaty, polystyrény a další stavební materiály (PVC, atd) jsou klasifikovány jako nehořlavé z pohledu blesku.
Z výše uvedených důvodů musí být podle normy ČSN EN 62305-2 ed.2, tab. C5 za stavby s vysokým rizikem požáru pokládány stavby postavené z hořlavých materiálů, stavby se střechou zhotovenou z hořlavého materiálu nebo stavby s měrným požárním zatížením větším než 800 MJ/m2 i přesto, že z požárně-bezpečnostního řešení vychází jako stavby s obvyklým rizikem.

Někdy je velice obtížné dodržet pro svody, které jsou provedeny holým drátem, dostatečnou vzdálenost s. Jedná se především o případy:

• ve vyšší patrech budov, kde z jedné strany vede holý drát a z druhé vedou elektrické instalace k citlivým přístrojům např. v operačních sálech, či v jednotkách ARO nebo JIP,
• na střechách může dojít k přiblížení holého drátu ke kovovým konstrukcím klimatizačních jednotek nebo fotovoltaických panelů.
  

Hlavní cíle ochrany před bleskem pro nemocniční zařízení:

---

#210401 eDEHN44: Rizika a Vnější ochrana pro nemocniční zařízení
Problematiku objasnili: Jiří Kutáč a Eva Černochová Štíhelová

• Je ve zdravotnictví také nutný výpočet rizik nebo o tom nikdo nepolemizuje a je to podle nějaké šablony? Předpokládám, že to buď dnes zazní nebo mi to někdo vysvětlí :-)
• K jakým častým chybám ve zdravotnictví dochází v případě OPBP? Aktivní hromosvody se snad na nemocnicích nevyskytují. Nebo existuje nějaké taková zdravotní zařízení kterému je nutno se již z profesní podstaty vyhnout? ... Nemocnice v Domažlicích má 3 "aktivní bambule" ...
• Která nemocniční zařízení se musí před bleskem a přepětím chránit prioritně?
• Na co si mám dávat pozor při instalování vodičů HVI?
• Může být u power long délka svodu delší než 11,25m?
• Existují nějaké typické případy zdravotnického prostředí, kdy je použití izolovaného svodu naprosto nezbytné? Obvykle si vystačíme s běžným holým vodičem.
• Platí pro ochranu zdravotní elektroniky před přepětím tatáž pravidla rozmístění ochranných prvků jako v domácnosti nebo jde o větší hustotu nebo třeba větší důraz na pospojování?
• Pokud instaluji systém Faradayovy klece, musím na každém patře propojit podružný rozvaděč s armováním? Pokud ano, musím provést ještě něco dalšího?
• Co je ve zdravotnictví větší zlo, chybějící přepěťovka nebo špatný systém pospojování?
• Mohu umístit vodič HVI také do betonu, pod omítku nebo do kovové trubky? Nebude to s něčím kolizní?
• Uvažuje se o nějaké normě, která by hodnotila také hořlavost (reakci na oheň) materiálů z hlediska účinku blesku? Na základě jakých informací tedy projektant hromosvodů zjistí, že se jedná o stavbu s vysokým rizikem požáru, když PBŘ není pro toto hodnocení relevantní? Přeci jen nemusí být odborníkem na požární bezpečnost staveb a materiálů. Kde sežene relevantní informace, když to v normách není řešeno?
• Musí se v nemocnici chránit UPS před přepětím zvlášť nebo stačí jejich vnitřní ochrana?
• Z jakého důvodu se osazují a schvalují státními orgány "opuchlé" hromosvody nejen na zdravotnických zařízeních? Už se někdy někomu něco přihodilo?
• Na jaké hodnoty proudu/napětí jsou testovány vodiče HVI? Pokud se hovoří se až o 200kA možného bleskového proudu, má HVI rezervu i na takové anomálie?