V předchozím díle Vladimír List popisoval rozdělení technických norem po stránce psychologické a následně po stránce věcné ...

• (a) Normy jednotek ustalují technicky důležité jednotky

• (b) Normy výrazů definují technické názvy a rčení

• (c) Normy konstant vyjadřují fysikální a chemické vlastnosti číslicemi

• (d) Normy rozměru stanoví rozměry určitého zboží nebo jeho částí přicházejících na technický trh

V našich normách se řídíme zásadou, kterou užívá mnoho národ­ních společností po vzoru německého normalisačního výboru. Tento výbor přijal zásadu, že měření v praksi se vztahuje na teplotu 20°C, protože kolem této teploty se prakticky v dílnách měří a pracuje. Poněvadž se pak v praksi měří měřidly o různé tepelné roztažnosti, na př. dřevě­nými, ocelovými, invarovými, mosaznými atd., přijala se dále zásada (DIN 102), že jakýmkoli měřidlem konané měření při 20°C musí od­povídat absolutní hodnotě 1m, t.j. délce pařížského prototypu při 0°C. Měřidla podle této zásady cejchovaná mají se opatřiti značkou 20°C. Důsledek je, že ocelové měřidlo, které se ocejchuje podle prototypu při 0°C na 1 metr, neodpovídá této normalisační zásadě, neboť má při 20°C asi 1000,25mm. Měřidlo invarové ocejchované na 1m podle prototypu, je však metrem i podle této normalisační zásady, neboť se mění jen ne­patrně s délkou.

V moderní praksi užívá se pro přesné měření kalibrů, broušených ocelových hranolů, jež zavedl bývalý Fordův dílenský inženýr Johansson; tyto hranolky jsou tak přesně broušené, že přitlačeny na sebe drží při­lnavostí ocelových molekul. Tyto hranolky jsou sestaveny jako 12 závaží v sadách, takže se z nich mohou sestavili všechny potřebné míry přesně. Jak se těmito hranoly kontroluje kalibr obkročáku; ukazuje obrázek ze Škodových závodů v Plzni.

Tento princip vznítil velkou mezinárodní diskusi; poněvadž se však ukázalo, že Angličané mají některé míry při 62°F, ... jiné hodnoty, jako např. specifické odpory, že jsou odedávna při 15°C, po­važuje se všeobecně německý návrh za východisko z tohoto chaosu. Ovšem u velmi přesných měřidel je třeba znát činitel tepelné roztaž­nosti. Tak např. u Johanssonových kalibrů, jež se dělají z kalené ná­strojové oceli, je tepelná roztažnost jiná, než u měřidla z oby­čejné měkké uhlíkové oceli. Rozdíl mezi Johanssonovými kalibry a měřidly z uhlí­kové oceli je pak při délce 1 metru a rozdílu teploty 1°C=0,002mm.

• (e) Normy jakosti (také specifikace podle angl. specification; franc. cahiers de chargé) specifikují skupinu vlastností nějakého vý­robku tak, že jejich souhrn určuje dobrou jakost. Tyto normy se dělí podle látky na normy surovin, polotovarů neb úplných výrobků, neboť lze definovali jak jakost železného plechu, tak i jakost celé lokomotivy. Účelem takových norem je zjistit jakost, usnadniti technickou práci i obchod, neboť se zjednoduší oferování, projektování, objednávka, výroba, dodávka a zejména přejímání výrobků. Normy tyto zabraňují neserios­ním nabídkám, lživé reklamě, podporují přesnost a ušetří výdajů za jakost prakticky zbytečnou. Příklady takových norem jsou předpisy pro cement, jež má skoro každý stát, nebo ČSN 1031 o kotlovém plechu, ČSN 1027 o ocelových odlitcích a ČSN-ESČ 74 o elektrických žehličkách.
  
  Jak dalekosáhlé hospodářské důsledky mají takové normy, ukazují předpisy o do­voleném oteplení růz­ných druhů isolací pro elektrické stroje. Je jisto, že čím méně je isolace teplá při chodu stroje, tím déle stroj vydrží. Doba, kterou by však elektrický stroj při velmi malé teplotě isolace mohl vydrželi, je daleko větší, nežli je hospodárné, aby stroj vůbec fungoval. Poně­vadž pak stroj s malou teplotou cetéris paribus je dražší, nežli s vyšší teplotou, je hospodárné, aby isolace nebyla příliš chladná, neboť stroj je drahý. Je tedy takový předpis o teplotě isolace zhuštění světo­vých zkušeností o nejhospodárnějším návrhu elektrických strojů, tedy strojů, které kupci poskytují optimum, největší hospodářské výhody.
  
  *) Předpisy a normy ESC 1925 str. 278.
  

Normy výkonnosti stanoví přesně, jak se má zjišťovati a posúzovati výkonnost stroju, přístrojů neb zařízení. Tím se má vyjasniti zejména poměr mezi kupcem a dodavatelem, zajistiti bezpečnosti řádné a iičelné využití zařízení, o které jde a konečně dáti základ na porovnání správného výkonu. Takové normy jsou např. v Před­pisech ESČ část III. o elektrických strojích, kde se definuje, co je tzv. jmenovitý výkon stroje, na který se stroj kupuje, jak se tento výkon měří atd. Totéž je v normách ČSN 1021, týkajících se vodních turbin, a jinde.

Normy třídící, které plodiny, zboží a nejrůznější výrobky třídí na skupiny co možno přesně definované. Takových norem je již v ci­zině velmi mnoho v zemědělství, kde se jimi klasifikuje pšenice, vlna, bavlna, a i v hornictví, kde se podle nich třídí uhlí, písek a pod., ale i dále uvedené desetinné třídění věd na rozdělování knih, poznámek, výkresů, cenníku spadá do této skupiny.

Důsledkem norem jakostí jsou:

• (f) Normy zkoušek obsahují přesná a podrobná ustanovení, jak se má zkoušeti a to nějaké zboží neb výrobek, aneb normalisovaný výrobek zvlášť. Příkladem prvé normy je ČSN 1021: Předpisy o zkou­šení parních turbin, příkladem druhé normy jsou ustanovení v normě asynchronních motorů trojfázových, kde se ustanovuje zjednodušení zkoušení těchto norma!isováných a velmi obvyklých elektromotorů.
  Při normách zkoušek, jako jsou na př. zmíněné zkoušky účinnosti kotlů, mají býti uvedeny zejména u složitých zkoušek tolerance, dbající nevyhnutelných nepřesností.
  Neboť měříme-li několikráte po sobě totéž zařízení, aneb měříme-li několik stejných strojů neb zařízení, nikdy se jednotlivé výsledky úplně neshodují a kryjí se vlivem nahodilých nepřesností ve známou Gaussovu křivku četností. Na obr. 8. jsou např. vyznačeny měřené vodivosti hliníku. Podle průběhu takové čáry možno usuzovali nejen jak velké mohou býti tolerance, ale na příčiny chyb a nesprávností.*)
  *) W. A. Shewart: Quality Control Charts, Bell System Technical Journal 1926.
  

• (j) Normy prací jsou velmi širokým oborem a vztahují se na úkony v nejrůznějších oborech lidské činnosti; jejich účelem je práce ty upraviti účelně a jednotně. Mají tedy význam nejen hospodárný, ale usnadní zaučení a výměnu personálu. Příklad je dodatek v ČSN 1010, obsahující vzor a pokyny, jak se má psáti adresa a celý dopis na nor­málním formátu.
  

Zvláštní důležité odrůdy tohoto druhu norem jsou:

Normy bezpečnostní. Jejich účelem je vytknouti směrnice obsluhujícím neb dohlížejícím osobám na určitá zařízení, zajistiti bez­pečnost osob i majetku, který přichází do styku s takovým zařízením, a dosíci jednotnosti v obsluze, tak aby výměna personálu byla snazší. Výborný příklad je norma ČSN 1023 o výtazích, kde je návod, jak ob­sluhovati a kontrolovat výtahy, a v Předpisech ESC část XII. o tom, obsluhovat elektrická zařízení nízkého i vysokého napětí.

Další odrůda jsou normy usancí (obchodních), které upravují dodací, přejímací a platební podmínky, dále podmínky ručení a směr­nice pro možné spory. Takové normy jsou nesmírně rozšířené v ob­chodním životě, a ustanovují je nejrůznější korporace jako trusty, kartely, obchodní komory, bursy a pod. Z části se však tvoři i v normalisačních koroporacich, tak např. norma ESC 32a o podmínkách při prodeji elektřiny nn, která se všeobecně rozšířila a dobře se osvědčila. I rozsahy záruk v ČSN 1011 o parních turbinách a ČSN 1021 o vodních turbinách jsou normalisace usancí.

• (h) normy výběrové (typisační, simplifikační), které vybírají z celé řady různých velikostí pro určitý účel co nejmenší počet nej­účelnějších velikostí typů, zmenšují a zjednodušují sklady a zlevňují výrobu omezením se na výrobu méně druhů.
  

Příkladem jsou československé letecké normy, které z normalisovaných drátů, matic a šroubů vybírají pro letecké účely pouze určité typy. Také např. naše normy automobilové vycházejí ze všeobecné normalisace, ale vybírají pro auta jen  určité typy šroubů a určité ve­likosti klíčů na ně; norma ČSN-ESČ 46 pro elektrické dráty a lana 4 - 300mm2 vybírá jen 15 průřezů ...

Podle rozsahu, které normy upravují, rozeznáváme normy:
Normy základní vztahují se na všechny technické aneb aspoň na velmi mnoho technických oborů, a i na obory netechnické.
Normy odborné pro jednotlivé technické odbory; ty dělíme dále na:

• normy hlavní, vztahující se na všechna odvětví velmi širokého oboru technického a

• normy speciální, vztahující se jen na určitá odvětví některého technického oboru.

---

Pro vážné zájemce. Více hledejte v knize NORMALISACE, Vladimír List, Česká matice technická 1930