Textový přepis mluveného slova ...
Marek Zahradníček
Hezké, příjemné dopoledne vážení a milí diváci. Vážení přítomní, zde v pavilonu brněnského výstaviště na Mezinárodním strojírenském veletrhu, vás vítá Elektrika TV ve studiu s dalšími zajímavími hosty. Budeme se bavit o Digitální továrně 2.O. Zpovídat hosty bude Stanislav Cieslar, pojďme na to ...
Tak tím a zajímavým hostem není nikdo jiný, než Zdeněk Havelka, jednatel společnosti 33A+ a neměl to k nám do studia daleko, protože vlastně je to člověk, který má na starosti, nebo dal dohromady tuto výstavu, která se jmenuje Digitální továrna a je tady v pavilonu A1, kde sídlí i naše televize. Pojďme se pobavit prvně O digitální továrně 1.0.
Řekněme krátce, Digitální továrna 1.0 nikdy neexistovala reálně, ale faktem je, že informační technologie pronikají do průmyslu hned na začátku. Nejdřív to bylo vojenství a pak to byl průmysl. Máme historii, řekněme ze zrodem ERP systému 40-50 let.
Bavíme se o nějakém období sedmdesátých let minulého století?
Ano, to nastartovalo a pak přišla německá vláda s iniciativou Průmysl 4.0, která se snažila a trošičku jakoby redefinovat zapojení informačních technologií do průmyslu. No a z toho vyplývá naše stávající snaha definovat něco, čemu říkáme Digitální továrna 2.0. Měla být skutečně skokem, od toho co tu evolučně vznikalo, k tomu, že dneska nastupují technologie umělé inteligence a blockchainu. To je jsou skutečně disruptivní a přelomové.
Budeme se o tom určitě ještě bavit. Vy jste říkal umělá inteligence, inteligence v procesech, součástí toho je Digitální továrna, součástí nové generace jsou i kyberfyzikální modely nebo modelování. Můžete toto vysvětlit?
Dnes je to tak, že máte fyzickou továrnu, kde se odehrávají procesy, kde se odehrává primárně materiálový tok a zatím máte nějaké informační služby, které jsou podpůrné. Pokud to trošičku posunete, tak najednou zjistíte, že ten materiálový tok je podporovaný informačním tokem a ten máte dneska přerušovaný. Protože máte v různých informačních systémech data a ty jsou uzavřená. A když to propojíte, tak vznikne digitální prostor, ve kterém se data dají zpracovávat. Umělá inteligence potřebuje data. To je prostě neuvěřitelný žrout dat.
Mluvíme tedy o tom, že vznikne kyberfyzikální prostor, který v sobě zahrnuje i ten fyzický prostor a umělá inteligence s tím bude organicky pracovat. Proto mluvíme o kyberfyzikálním prostoru. A abysme se s tím mohli jako lidé potkat, tak potřebujeme nějaký nástroj, jak do toho koukat a jak s tím manipulovat. A to je model, který nám umožní data zpracovávat.
Když jsem se tady procházel, narazil jsem na pojem digitální agent. Co to je, nebo kdo to je?
Existuje relativně nová škola strojového učení, které je založeno na neuronových sítích a ještě teď zatím je jakoby vývoj k něčemu, čemu se říká Reinforcement Learning a ten pracuje s pojmem agent. Agenta si představte jako chytrou neuronovou síť, která je schopna zpracovat data a nějaký proces řídit.
A vy jste se zmínil o problematice blockchainu. Můžete to dát do nějaké lidsky uchopitelné podoby? Napadá mě třeba jestli to souvisí třeba i s ochranou autorských práv muzikantů nebo kapel?
Blockchain je nástroj, jak se vzájemně verifikovat technologicky důvěru. Dnes existují streamovací služby, kde si předplatíte nějakou distribuci služeb a ty hudebníkům seberou část toho, co oni vytvořili, určitou část přidané hodnoty.
No a pokud by se podařilo na bázi blockchainu, což je technologie vzájemné důvěry, sdílet hudební soubory, tak tam je vše transparentní. Tam se navzájem vytváří síť po jednotlivých etapách. Jde o bloky, a proto je to řetězec blockchain.
Po jednotlivých etapách fixujete nějaký stav dat nebo informaci v nějakém okamžiku a na základě toho pak můžete prostě přesně říct, že konkrétní uživatel přistoupil na určitý hudební soubor v konkrétní dobu a tím pádem hudebníci budou mít daleko větší šance svoje autorská práva prosazovat.
A co v oblasti strojírenství a průmyslu?
Tam je to velmi výhodné. Nejen samozřejmě pro strojírenství. Nyní chystáme s Elektrotechnickou asociací projekt, kdy by pak mohlo dojít, že si třeba stroje budou moci komunikovat mezi sebou, nebo mezi firmami.
Může tedy vzniknout nějaká virtuální výrobní linka. Potřebujete něco vyrobit vy, váš konkurent nebo váš partner má nějaký stroj na druhé straně města a vy se propojíte díky blockchainu digitálně.
Pak jste schopen sdílet samozřejmě ne jen ta čistá data, ale i ta co definují požadované události. Vznikne proces transparence, resp. možnost na transparence vztahů. Pak mohou vzniknout i třeba virtuální firmy.
Bavíme se o transparentnosti, nebo možnostech. Přesto i když se setkáváte s firmami, se zástupci byznysu podnikatelské sféry, vidíte u nich stále nějaký konzervativní přístup, že stále ještě obávají? A také cidíte nějaký posun co se týká státu? Připadá mi, že Česko, co se týká digitalizace, je dál než Německo?
To bych tak neviděl. V Německu je povědomí o digitalizaci daleko lepší. Ale digitalizace není samoúčelná. Posunul bych diskusi k tomu, co nám digitalizace přináší. U nás, kde máme levnou kvalitní sílu, jsme na jakémsi pomezí, ovšem v Německu je pracovní síla drahá. Proto je tam digitalizace skutečně společenským tématem, ale u nás to u nás to ještě není.