Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Brněnská elektrárna. Elektřina v Brně před 100 léty (2.) (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 20.12.2001
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Brněnská elektrárna. Elektřina v Brně před 100 léty (2.)


Pojďme se vrátit zpět do doby, kdy mistr elektrikářský byl vážený odborník. Kde byla vybudována elektrárna? Na jaký pohon elektrárna fungovala? Kdy byl v brněnské elekrárně postaven motorgenerátor pro 800HP s dynamem 500kW?
Tým portálu Elektrika, ze dne: 20.12.2001

Po dvou letech se konečně rada definitivně usnesla zbudovat stavbu elektrárny nákladem města, spolu se stavbou nové městské plynárny. Elektrárna byla pak vybudována na pozemku na Radlase vedle soukromé plynárny, která současně přešla do majetku města Brna. Stavba byla zadána firmě Elektrizität - Aktiengesellschaft Schucker z Norimberku, která jí také v průběhu dvou let 1897-1898 postavila. (Pokračování v dalším díle.) 

V prvním provozním roce 1898 byly postaveny tři Babcock Wilcoxovy parní kotle o úhrnné výhřevné ploše 408m2 s přehřívači o úhrnné výhřevné ploše 54m2 pro 12atm. přetlaku, ekonomizér systému Green o výhřevné ploše 256m2, tři Collmannovy parní stroje tandémové pro 900 koňských sil (HP) a tři generátory na střídavý proud o úhrnné výkonosti 600kVA. Toto zařízení bylo postupně rozšiřováno, neboť spotřeba proudu oproti dřívějším předběžným přihláškám odběratelů rapidně stoupala.

Přhláška k odběru z roku 1898.

V roce 1899 byl postaven další kompoudní parní stroj s kondenzátorem pro 600HP, generátor na střídavý proud o výkonosti 535kVA, jeden Babcock Wilcoxův parní kotel o výhřevné ploše 267m2 s přehřívačem o výhřevné ploše 25m2 pro 12atm. přetlaku s řetězovým roštem a 2 měniče proudu pro 25 a 50HP.
Následujícího roku vyl v Brně započat provoz elektrické pouliční dráhy, tehdy v majetku Akciové společnosti brněnských pouličních drah, a elektrárny, která od té doby pouličním drahám dodávala proud.. Ke stávajícím parním strojům byla postavena tři dynama na ss proud o úhrnné výkonnosti 750kVA a akumulátorová nárazová baterie o výkonnosti 610 Ah.
Toto zařízení se ukázalo brzy nedostatečným. Proto byla v roce 1901 zakoupena a namontována tentokrát Lavalova parní turbína o výkonu 300HP a dynamo na ss proud pro 220kW.
Poptávka po elektrickém proudu se však tak prudce zvyšovala, že kotelna elektrárny brzy přestala vyhovovat a byla v letech 1903 až 1906 rozšířena o tři Babcock Wilcoxovy parní kotle o úhrnné výhřevné ploše 801m2, s přehřívači o úhrnné výhřevné ploše 105m2, s řetězovými rošty, jeden pro 12 a dva pro 14atm. přetlaku. Ve strojovně pak byla postavena Parsonova turbína pro výkon 1000HP s turbogenerátorem na střídavý proud s výkonností 700kVA.
V roce 1908 byla konečně pořízena parní turbína pro 1500HP s turbogenerátorem na střídavý proud s výkonností 800kVA a s turbodynamem na ss proud pro 440kW.

Motorgenerátor pro pouliční dráhy 550kW.

Tento stav v centrále brněnské elektrárny trval až do roku 1912, kdy město Brno uzavřelo s "Rakouskou společností pro dodávání elektřiny" ("OELAG"), jíž patřila oslavanská elektrárna, smlouvu, podle níž přestalo město Brno vyrábět elektrický proud ve vlastní elektrické centrále a zavázalo se odebírat proud 30let z přespolní oslavanské centrály. Proto byl provoz v centrále brněnské elektrárny zastaven a stroje i kotle byly později povětšinou rozprodány.
Za účelem přeměny střídavého proudu, dodávaného oslavanskou elektrárnou, na proud stejnosměrný pro pouliční dráhy, byl v roce 1913 postaven v brněnské elektrárně motorgenerátor pro 800HP s dynamem 500kW. 

 (Pokračování v dalším díle.)

Pro JME a.s. sestavil Ing. Jan Macholán

TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.