#EH: Dávné požadavky na provoz elektrických zařízení (v roce 1987)

Elektrická zařízení se musela udržovat ve stavu, který odpovídal tehdejším pří­slušným předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zaří­zení. Tento základní požadavek byl jedním z předpokladů pro bezpeč­nou činnost na elektrických zařízeních, popř. pro činnost nebo pobyt v jejich blízkosti.

Organizace byly proto povinny, jako nedílnou součást pravidelné (preventivní) údržby zařízení, zajišťovat i pravidelně revize, zkoušky, prohlídky apod. elektrických zařízení, a to ve lhůtách a v rozsahu podle zvláštních předpisů (např. vyhl. ČÚBP č. 48/1982 Sb., vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., ČSN 34 3800 a normy související, popř. podklady nebo pokyny výrobce zařízení) a odstraňovat zjištěné ne­dostatky.

Specifické povinnosti měla organizace k elektrickým zařízením, která se provozovala nepravidelně, přechodně nebo sezónně, nebo která byla z různých důvodů delší dobu mimo provoz. Před jejich opětným uve­dením do provozu organizace (provozovatel) musela s přihlédnutím k druhu zařízení, místním podmínkám a době nepoužívání rozhodnout o rozsahu prověření bezpečného a provozuschopného stavu zařízení.

Organizace (provozovatel) tedy rozhodl, zda se udělá mimořádná nebo pravidelná revize nebo zda jen kontrola zařízení. Vždy však musela určit rozsah těchto úkonů. Elektrická zařízení musela být zřizována vždy v souladu s předpisy platnými v době jejich realizace. Každý z těchto předpisů měl ve svých úvodních ustanoveních dán rozsah platnosti. Vždy po uplynutí určité doby se obsah předpisů s přihlédnutím k nejnovějším poznatkům vědy a techniky a s využitím poznatků za dobu provozu zařízení, noveli­zoval. Tak docházelo i k situacím, že některá elektrická zařízení již nevy­hovovala nově platným předpisům. V těch případech, kdy elektrická zařízení platným předpisům nevyhovovala, avšak bezprostředně neohro­žovala bezpečnost osob a věcí, bylo možné dále tato elektrická zařízení provozovat jen pokud budou udržována v bezvadném stavu, při dodr­žení podmínek uvedených ve zvláštních místních pracovních, provozních a bezpečnostních předpisech. V těchto předpisech musely být uve­deny všechny odchylky od platných norem.

Bylo logické, že jejich další provoz byl obvykle podmíněn náhradními opatřeními, ať již technického nebo organizačního charakteru. Se všemi těmito odchylkami (podmínkami) musela organizace sezná­mit všechny pracovníky, kteří se zařízením mohly přijít do styku, ať již z důvodu obsluhy nebo práce na nich nebo třeba jen při pobytu v jejich blízkosti. Pokud některé prostory již svými rozměry nevyhovovaly no­vým předpisům, bylo nezbytné zajistit jejich odpovídající označení.

Při činnosti na elektrických zařízeních bylo nutné též pamatovat na ochranu před možnými úrazy obecně. Kromě možného ohrožení elektrickým proudem a jeho účinky bylo nutné pamatovat i na možnost dalšího ohrožení, např. mechanického, chemického, škodlivým záře­ním, hlukem a vibracemi nebo povětrnostními vlivy. Toto ohrožení šlo podstatně ovlivnit tzn. je zmenšit nebo mu zamezit, a to vhodným krytím, opatrností pracujících, dodržováním technologické kázně, bezpečnostních a hygienických předpisů, pravidelnými kontrolami nářadí, ochranných a pracovních pomůcek, strojů a materiálů, použí­váním dobrých, vhodných a nepoškozených nástrojů, vhodné výstroje atd.

---