Pro nářadí s připojením typu X platí navíc následující požadavky:
Způsob, jakým je zabráněno namáhání na tah a kroucení, musí být zřetelný.
Metody jako uvázání uzlu na přívodu nebo uvázání provázkem nesmějí být použity.

Uchycení přívodu musí být provedeno a umístěno tak, aby:

• se pohyblivý přívod nemohl dotknout svíracích šroubů uchycení přívodu, jsou-li tyto šrouby přístupné nebo elektricky spojené s přístupnými kovovými částmi;
• přívod nebyl svírán kovovým šroubem, který by se přívodu přímo dotýkal;
• jeho součásti se nemohly snadno ztratit při výměně pohyblivého přívodu a alespoň jedna jeho součást byla spolehlivě připevněna k základní části nářadí;
• výměna pohyblivého přívodu nevyžadovala použití speciálně pro tento účel konstruovaného nástroje;
• bylo vhodné pro různé typy předepsaných pohyblivých přívodů, není-li nářadí konstruováno tak, že je možné použít pouze jeden typ pohyblivého přívodu;
• umožňovalo snadnou výměnu pohyblivého přívodu.

Pohyblivé přívody musí být chráněny před nadměrným ohýbáním ve vstupním otvoru nářadí návlačkou z izolačního materiálu.
Návlačky musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a pružnost a tyto vlastnosti si musí zachovat během dlouhodobého normálního používání.
Vstupní otvory pro pohyblivé přívody musí být v izolačním materiálu nebo musí být opatřeny průchodkami z izolačního materiálu, který za podmínek normálního používání prakticky nepodléhá stárnutí. Otvory nebo průchodky musí být tvarovány tak, aby zabraňovaly poškození přívodu.
Vstupní průchodky musí být spolehlivě upevněny a nesmějí být odnímatelné bez pomoci nástroje.
V případě nářadí třídy ochrany II, které má vstupní otvory v kovu, nesmějí být průchodky z pryže ani nesmějí být součástí návlačky.
V případě ostatního nářadí, které má vstupní otvory v kovu, nesmějí být průchodky z pryže, nejsou-li součástí návlačky.
Prostor pro pohyblivý přívod uvnitř nářadí musí být dostatečně velký, aby umožňoval snadné zavedení a připojení vodičů, a jeho kryt musí být upevněn tak, aby byla vyloučena možnost poškození vodičů nebo jejich izolace. Před upevněním krytu musí být možné provést kontrolu správného připojení a umístění vodičů. Odejmutí krytů, které zakrývají přístup ke svorkám pro vnější vodiče, nesmí vyžadovat použití speciálně pro tento účel konstruovaného nástroje.

Svorky pro vnější vodiče

• Svorky musí být upevněny tak, aby se při utahování nebo povolování svíracího zařízení neuvolňovaly, vnitřní vedení nebylo namáháno na tah a povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti se nezmenšily na nižší než normativní hodnoty.
• Požadavek na upevnění svorek nevylučuje možnost použití svorek spínačů nebo podobných zařízení umístěných ve vybrání, může-li být po připojení napájecího přívodu a po umístění spínače nebo podobného zařízení zpět do svého vybrání ověřeno prohlídkou, že tyto součásti a napájecí přívod jsou ve správné poloze.
  Každá ze svorek určených pro připojení pohyblivých přívodů musí být umístěna v blízkosti odpovídající svorky nebo svorek rozdílné polarity a v blízkosti ochranné svorky, je-li nějaká.

Ochranné spojení se zemí
Přístupné kovové části nářadí třídy ochrany I, které se mohou v případě selhání izolace stát živými, musí být trvale a spolehlivě spojeny s ochrannou svorkou uvnitř nářadí nebo s ochranným kontaktem přívodky.
Ochranné svorky a ochranné kontakty nesmějí být elektricky spojené se svorkou pro střední vodič, je-li nějaká.
Nářadí třídy ochrany II a třídy ochrany III nesmí mít žádné prostředky pro ochranné spojení se zemí.
Spojení mezi ochrannou svorkou nebo ochranným kontaktem a částmi, které k nim musí být připojeny, musí mít malý ohmický odpor, který v žádném případě nesmí přesáhnout 0,1 Ohmu.

Šrouby a spoje
Šroubové spoje, elektrické i jiné, musí odolávat mechanickému namáhání, ke kterému dochází při normálním používání.
Šrouby nesmějí být z kovu, který je měkký nebo podléhá tečení, jako je např. zinek nebo hliník.
Šrouby z izolačního materiálu musí mít jmenovitý průměr nejméně 3mm; nesmějí být použity pro žádné elektrické spoje

Svorky pro vnější vodiče
Svorky a přípojná místa pro připojení typu X musí umožňovat připojení vodičů o jmenovitých průřezech podle následující tabulky:

Svorky pro připojení typu X musí:

• být upevněny tak, aby se při utahování nebo povolování svíracích prostředků neuvolňovaly, vnitřní vedení nebylo vystaveno namáhání a povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti pro nářadí třídy ochrany I a II se nezmenšily pod normativní vzdálenosti. Pro nářadí tř. ochrany I a II jsou normativní meze vzdálenosti pro povrchové cesty od 2 do 4mm a pro vzdušné vzdálenosti od 1 do 8mm podle konstrukčního uspořádání elektrického ručního nářadí;
• být konstruovány tak, aby svíraly vodič mezi kovovými plochami dostatečným styčným tlakem a bez poškození vodiče a umístěny tak, aby vodič nemohl při utahování svíracích šroubů nebo matic vyklouznout;
• svorky a přípojná místa nesmí být přístupna bez pomoci nástroje, a to ani v případě, že jejich živé části nejsou přístupné. Musí být umístěny nebo zakryty tak, aby v případě, že při připojení vodiče s lanovým jádrem jeden drát zůstane volný, nevzniklo nebezpečí nahodilého spojení živých částí s přístupnými kovovými částmi, a v případě nářadí třídy ochrany II živých částí s kovovými částmi oddělenými od přístupných kovových částí pouze přídavnou izolací.

Konstrukce
Jako izolace nesmí být použit azbest, dřevo, bavlna, hedvábí, obyčejný papír a podobné vláknité nebo hygroskopické materiály, nejsou-li impregnovány, např. nejsou-li mezery mezi vlákny zcela vyplněny vhodným izolantem.
Vnitřní vedení v nářadí, jeho vinutí, komutátory, sběrací kroužky a podobné součásti a izolace nesmí být vystaveny působení oleje, mazacího tuku apod. Tam, kde není možno z hlediska konstrukce uvedený požadavek splnit (např.v převodovkách), musí být použit olej nebo mazací tuk s odpovídající izolační vlastností, např. transformátorový olej.
Musí být splněny další normativní požadavky na nářadí třídy ochrany I, II, které je výrobce nářadí povinen splnit (čl. 20 ČSN EN 50144-1 včetně změn A1, A2, Z1).
Plošné vodiče na desce plošných spojů nesmí být použity pro zajištění kontinuity ochranného obvodu.

Zkoušení
Je předepsáno vždy v závěru jednotlivých článků normy ČSN EN 50144-1 včetně změn A1, A2, Z1. Zkoušky prováděné podle této normy jsou zkoušky typové prováděné na jednom vzorku.
Síťové spínače musí být konstruovány pro 50.000 spínacích cyklů.
Odolnost proti korozi provádí výrobce nářadí 10-minutovou zkouškou ponoření do tetrachlormetanu nebo trichloretylenu. Poté 10-minutovou zkouškou ponořením do 10% roztoku chloridu amonného ve vodě při teplotě 20±5°C.
Po osušení částí, které trvá 10 minut ve vyhřívané komoře při teplotě 100±5°C, nesmí jejich povrch vykazovat žádné známky koroze. Stopy rzi na ostrých hranách a nažloutlý povrch, který je možno setřít, se neberou v úvahu.
U malých částí (např. spirálové pružiny apod.) a u částí vystavených oděru může odpovídající ochranu před korozí zajistit vrstva mazacího tuku.

Přednáška je v celé verzi součástí
Sborníku přednášek LPE číslo 24
Sborník je již vyprodán.