Pravidla pro elektrotechniku z roku 2003

V oblasti elektrotechnických norem dochází v posledním období k podstatným změnám z hlediska jejich tvorby i z hlediska jejich využívání. Dané změny jsou způsobeny především přípravou vstupu ČR do Evropské unie. Tato příprava zahrnuje i harmonizaci soustavy technických předpisů a norem, neboť jinak by volný pohyb zboží v EU nebyl možný.

ČR je od roku 1997 plnoprávným členem CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) a CEN (Evropský výbor pro normalizaci). Z plnoprávného členství mimo jiné vyplývá i povinnost přejímat všechny evropské normy do soustavy národní normalizace bez ohledu na skutečnost, zda ČR s návrhem evropské normy souhlasila či ne.

Nový způsob notifikace
Pravidla CENELEC přinášejí další novinku, která zasahuje přímo do normalizačního systému, a to způsob notifikace podle "Vilamoura Procedure".

"Vilamoura procedure" je vlastně postup, kterým se oznamují práce na tvorbě národní normy.

Týká se to především:

• – tvorby národních norem
• – revize existujících norem.

Jak probíhá připomínkovací proces?
Oznámení o záměru vypracovat novou normu ČSN nebo vypracovat změnu stávající ČSN rozešle národní normalizační orgán všem národním komitétům a sekretáři odpovídající technické komise. Do obdržení vyjádření a rozhodnutí (min. 3 měsíce) je nutno zastavit práci na tvorbě ČSN. Pokud se přihlásí méně než 4 národní komitéty, které budou mít zájem na převzetí notifikované normy, proběhne tvorba ČSN na národní úrovni.
V případě, že se přihlásí další 4 národní komitéty, které budou mít zájem na převzetí notifikované normy, bude vytvořena evropská norma a navrhovatel úkolu (vypracování ČSN, změny ČSN) se stane vedoucím projektu tvorby evropské normy EN nebo harmonizačního dokumentu HD. Po schválení EN (HD) bude tato evropská norma následně převzata do národního normalizačního systému.

Kdo zastupuje ČR a vydává ČSN?
Zájmy České republiky v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích zastupuje od roku 1998 Český normalizační institut (ČSNI). Ten byl na základě zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky pověřen Ministerstvem průmyslu a obchodu dne 1. září 1997 tvorbou a vydáváním českých technických norem (ČSN).
V roce 2000 proběhla novelizace zákona č. 22/1997 Sb.. Výsledkem novelizace je zákon č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a některé další zákony.

Základním smyslem uvedené novely zákona je sladit legislativu v ČR s legislativou ES na úseku:

• – technických norem;
• – posuzování shody výrobků, které by mohly ohrozit oprávněný zájem na ochraně života a zdraví, majetku a přírodního prostředí.

Role ČSN v soustavě předpisů
Důležité je vědět, jaké je postavení ČSN v soustavě předpisů ČR. Právní úprava v této oblasti se týkala v minulosti technické normalizace. Nyní platná úprava obsažená v zákoně č. 22/1997 Sb. ve znění zákona č. 71/2000 Sb., o technických požadavcích na výrobky je zaměřena na to, co je nezbytně nutné, a tím je úprava českých technických norem (ČSN), která je omezena na:

• – ochranu existence jednotné soustavy ČSN včetně řešení organizačních otázek;
• – úpravu zabezpečení tvorby ČSN;
• – na podmínky vydávání ČSN.

V roce 2001 byl vydán zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti). Tento zákon ruší (nahrazuje) § 8 ("Povinnosti výrobců, dovozců a distributorů při uvádění výrobků na trh") zákona 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.71/2000 Sb.
V roce 2002 byl vydán zákon č. 205/2002 Sb., zákon, kterým se mění zákon č.22 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon mimo jiné upřesňuje pojmy: "harmonizované technické normy", "určené technické normy" a nově uvádí pojem "technický dokument".
Podle uvedených zákonů Česká technická norma není obecně závazná (má dobrovolný charakter). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a že není stanovena obecná povinnost jejich dodržování.
Dobrovolný charakter technických norem umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu (je třeba si uvědomit, že požadavky uváděné v technických normách jsou minimální).
Povinnost dodržování ČSN může být však stanovena v právním předpisu (předpisu publikovaném ve Sbírce zákonů).
Dále povinnost používání ČSN může vzniknout na základě smlouvy podle obchodního zákona, pokud si to strany ve smlouvě dohodnou atd.
Postavení ČSN v soustavě předpisů ČR bylo ovlivněno i dlouhodobým vývojem technické normalizace v podmínkách její závaznosti. Do ČSN se dostávala ustanovení stanovující povinnosti (především u předpisových norem), např. soubor ČSN 34 3100 až 12. Uživatelé si na tento typ norem velice zvykli a provádění revizí (změn) podle nového pojetí technických norem je velmi obtížné.

Jazykové vyjádření
Dále je třeba si uvědomit, že při vypracování textů ČSN se používají pro vyjádření požadavku, doporučení, dovolení nebo možnosti vhodné jazykové výrazy, jejichž znalost je podmínkou správného využívání technických norem. Tyto vhodné jazykové výrazy jsou uvedeny v MPN 1:1999 (metodické pokyny pro normalizaci) v tabulce C.1 až C.4.

POŽADAVKY
K označení požadavků, které musí být splněny, aby bylo dosaženo souladu s normou, a od nichž není dovolena žádná odchylka, se používají následující slovesné tvary a slovní spojení:

DOPORUČENÍ
K označení možnosti, která je z několika daných možností doporučena jako zvláště vhodná, aniž by byly vyloučeny další možnosti nebo bylo nutno je zvlášť uvádět, nebo dává-li se přednost určitému postupu, aniž je vyžadován, nebo je-li (v záporném tvaru) určitá možnost označena jako nedoporučená, ale není zakázána, se používají následující slovesné tvary a slovní spojení:

DOVOLENÍ
K označení postupu, který je v mezích dané normy dovolen, se používají následující slovesné tvary a slovní spojení:

MOŽNOSTI
K vyjádření možnosti a způsobilosti z hlediska materiálního, fyzického nebo příčinného se používají následující slovesné tvary a slovní spojení:

• - Poznámky pod čarou mají informativní charakter, stejně jako poznámky v textu (nesmějí obsahovat požadavky), avšak poznámky k tabulkám a obrázkům mohou obsahovat požadavky.

Z výše uvedeného vyplývá, že při využívání technických norem je třeba postupovat obezřetně a dodržovat následující zásady:

• - Na technickou normu nahlížet jako na normativní dokument, který rozpracovává požadavky právních předpisů.
• - Je-li třeba se odchýlit od ustanovení technické normy, použít jenom adekvátní nebo lepší řešení (odchylné řešení projednat s příslušným státním odborným dozorem nad bezpečností práce, např. ČÚBP, ČBÚ...atd.).
• - Při uzavírání smluv mezi odběratelem a dodavatelem jednoznačně uvádět ve smlouvách i technické normy.
• - Mít na zřeteli, že normativní dokumenty mají své opodstatnění a patří do určitého hierarchického uspořádání. Je logické, že vyšší stupeň se upřednostňuje z hlediska využívání a naopak.