Jaké informace musí prodávající poskytnout kupujícímu? Jednak jsou to různé garance vyplývající z Obchodního zákoníku (zákon č.513/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Především jsou to však veškeré potřebné informace, které se týkají možných rozumně předpokládaných nebezpečí spojených s užíváním výrobků. Tyto informace se obvykle uvádějí v návodu na použití nebo jiné obdobné brožurce přikládané ke spotřebiči.

Návod k použití
Zde se kromě uvedeného nebezpečí musí uvést, jak spotřebič zapnout a vypnout, způsob připojení spotřebiče ke zdroji, tj. zda se spotřebič připojuje pomocí zásuvky a vidlice nebo zda se připojuje na pevný rozvod přímo, kde a jak spotřebič provozovat.

Pro uživatele je důležité, aby mu výrobce v návodu sdělil, jak provádět běžnou údržbu a čištění zařízení. Sem patří např. návod, jak odnímat kryty, vyměňovat pojistkové vložky nebo topné články, informace o tom zda, jak a kdo může vyměňovat poškozený pohyblivý přívod atd.

Výrobci se věnují především tomu, aby obsluha spotřebičů byla co nejjednodušší. Od uživatelů spotřebičů se pak vyžadují schopnosti odpovídající charakteru provozu a uplatnění spotřebičů. Přitom se předpokládá, že uživatelé spotřebičů pro domácnost a podobné (rozumí se například komunální) účely jsou bez jakékoliv elektrotechnické kvalifikace, jinak řečeno jsou to z hlediska elektrotechnických znalostí laici. Od nich se většinou nemůže chtít, aby měli speciální elektrotechnické vzdělání. Proto je třeba, kromě toho, že výrobek sám bude proveden jako bezpečný, uživatele spotřebičů patřičně poučit. Poučení o používání spotřebiče zůstává přitom na výrobci. Pro uživatele spotřebiče pro domácnost bez elektrotechnické kvalifikace (laiky) musí být takové poučení v průvodní dokumentaci. Tu představuje především návod na obsluhu. Tam musí být uvedeno, co vlastně obsluha elektrického spotřebiče zahrnuje a co je jí míněno.

Podle ČSN 33 1310 je to především:

• připojení spotřebiče ke zdroji pomocí zásuvek, vidlic, adaptérů,

• zapnutí a vypnutí,

• uvedení spotřebiče do provozu a provoz spotřebiče,

• běžná údržba a čištění spotřebiče, při nichž se kryty neodnímají pomocí nástroje a které se provádějí na vypnutém spotřebiči nebo při jeho odpojení od sítě.
  

Tato údržba může zahrnovat:

• výměnu opotřebovaných částí, např. spotřebovaných náplní (kazet),

• výměnu pojistek, žárovek a dalších součástek.

Z hlediska vlastního připojení spotřebiče se v návodu upozorňuje především na napětí sítě, na kterou se spotřebič připojuje. Dnes je to již takřka na celém území České republiky jednoduché - téměř bez výjimky je všude síť 230/400V 50Hz. V návodu k použití je pouze stručné upozornění, že spotřebič se připojuje pouze na střídavý proud. V závorce pak bývá upozorněno, že se jedná o napájení 230V/50Hz, které je též vyznačeno na typovém štítku na spotřebiči. Donedávna tomu tak ale nebylo. Na transformátorech starých radiopřijímačů můžeme vidět odbočky, na které se přepínalo napájení při napětí sítě 110, 127 a 220V. 110 a 127V byla napětí, která se zejména ve velkých městech používala přesto, že se již od roku 1919 mělo podle zákona používat jediné napětí střídavé 220V. I dnes se však s upozorněním na použité napětí v návodech setkáváme. Je to pro spotřebiče vyráběné celosvětově. Pro Evropu (kromě Velké Británie) se uvádí nutnost nastavení nebo volby adaptéru na 230V, 50Hz, pro USA a Kanadu 120V, 60Hz, pro Velkou Británii a Austrálii 240V, 50Hz.

Na co se dále v návodu může upozorňovat, je způsob napájení a jištění. Návod obsahuje např. upozornění: „Mikrovlnnou troubu zapojujte samostatně do zásuvky chráněné pojistkou (jističem) 12A“. Zřejmě by v návodu mělo být uvedeno „alespoň 12A“, nicméně uvedené upozornění znamená, že přívod ke spotřebiči je třeba dostatečně dimenzovat a vést jej samostatně. To znamená, že pro něj má být samostatně napájená a jištěná zásuvka. Zásuvku je možné použít pro jiné spotřebiče, ale až po odpojení mikrovlnné trouby. S obdobným požadavkem se setkáváme i v CSN 33 2130. Podle té musí být po jednom obvodu vyčleněno pro napájení pračky, myčky nádobí, kuchyňského ohřívače vody, sušičky prádla a elektrického sporáku.

Z tohoto pohledu se nám jeví již poněkud jinak požadavky na zvýšení počtu zásuvkových vývodů, které by bylo možno připojit na jeden obvod. Argumentem pro takový požadavek je stále vyšší potřeba zásuvkových vývodů pro napájení jednotlivých skupin spotřebičů. Pro ty se pak používají různé adaptory s více zásuvkovými vývody, např. na prodlužovacím přívodu. To samozřejmě není zcela vhodné. Vhodnější jistě je sdružení více zásuvkových vývodů pevného rozvodu vedle sebe. To je dnes s použitím příslušných instalačních krabic a rámečků možné. Proto také se dnes již takováto skupina zásuvek připojená na jeden zásuvkový vývod považuje za jediný zásuvkový vývod, a rozšířila se tak úleva v ČSN 33 2130, která dříve platila pro dvojzásuvku. Dnes je tedy možno připojit na zásuvkový obvod deset zásuvkových vývodů, přičemž za jediný zásuvkový vývod je možno považovat i vícenásobnou zásuvku pod společným rámečkem.

Jako další je třeba v návodu k použití uvést údaj o druhu vnějších vlivů, kterým spotřebič při svém užívání může být vystaven. Jednoduše řečeno to znamená uvést, kam a pro jaké užití je spotřebič určen. Přitom se nepoužívají normalizovaná označení prostředí, ale jednoduše se uvede např., že tento toustovač (tato trouba apod.) je určený výlučně pro použití v domácnosti.

U zdrojů tepla se uvedou pokyny důležité z hlediska ochrany před požárem. Např. spotřebič nikdy nepoužívejte v blízkosti záclon nebo pod nimi, spotřebič nikdy nezakrývejte, do otvorů mikrovlnné trouby nestrkejte žádné předměty.

Dále se uvádějí pokyny pro instalování. To se týká především spotřebičů, které jsou vestavovány nebo zabudovávány např. do kuchyňské nebo nábytkové linky.

U spotřebičů určených k pevnému připojení musí být upozorněno, že je smí připojovat výhradně oprávněný pracovník s elektrotechnickou kvalifikací.

Průvodní technická dokumentace musí též obsahovat pokyny pro obsluhu a údržbu. V současné době jsou tyto pokyny formulovány více méně zdvořile. (Spotřebič by neměl být nebezpečný a ve značně znečištěném stavu.) Proto se uvádí např. pouze „občas je nutno vyjmout skleněný talíř a umýt jej v teplém saponátovém roztoku nebo v myčce na nádobí“ nebo „před každým  čištěním vytáhněte vidlici ze zásuvky a nechte spotřebič vychladnout“ nebo "jakmile jsou vnitřní stěny trouby postříkány zbytky jídla nebo tekutin, otřete je vlhkým hadříkem“. Přestože se nepředpokládá, že by uživatel mohl mít elektrotechnickou kvalifikaci, očekává se od něj, že sám pochopí, že čas od času je třeba spotřebič vyčistit - pokud možno dříve, než přestane fungovat.

Součástí návodu bývají též pokyny „Svépomoc při poruchách“ nebo „Co dělat, ještě než zavoláte do servisu“.

Důležitou součástí pokynů jsou též „zakázané manipulace“. Zde se např. uvádí: „Ze spotřebiče nesmíte odmontovávat žádné díly, především pak stavěcí šrouby, spojky a pouzdra.“

Pokud to vyžaduje charakter spotřebiče, a to zejména v případech zvýšeného nebezpečí, musí být výstražné upozornění, např. „Pozor! Když používáte přístroj, nedotýkejte se povrchu!“ umístěno přímo na spotřebiči.