Než se zavře hladina za legendární vyhláškou 50/14978S. zcela, je nezbytnéé si připomenout to, co bylo čtyřicet roků jejím posláním. Zoufalce z davu, kteří si to celou dobu vykládali po své, zejména proto, že si "mysleli, že", nelze brát moc vážně. Nová 250., respektive Zákon 250/21Sb. a jeho stále očekávané Nařízení vlády, bude vycházet opět z prvnotní myšlenky staré padesátky.

---

ORGANIZACE KVALIFIKAČNÍCH ZKOUŠEK
Kvalifikační zkoušky předepisuje vyhláška u pracovníků znalých (§5), dále pak u pracovníků podle §6, 7, 8, 10 a 11. Zatímco zkoušku podle § 5 provádí pověřený pracovník, konají se ostatní zkoušky před komisí.

• U pracovníků seznámených (§3) se pouze sepisuje zápis o seznámení s předpisy o zacházení s elektrickým zařízením a upozornění na možné ohrožení těmito zařízeními.
  
• U pracovníků poučených (§4) je navíc předepsáno školení v činnosti na elektrických zařízeních, seznámení s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem a ověření znalostí, o čemž se rovněž sepisuje zápis.

Jmenování zkušebních komisi a pověření pracovníků k provedení zkoušek podle §5 se zpravidla provádí opatřením nebo příkazem ředitele (předsedy) organizace nebo organizační jednotky (závodu apod.). Pověření vedoucích jednotlivých úseků a pracovišť k provedení seznámení podle §3 a poučení podle §4 většinou přímo vyplývá z popisu práce těchto vedoucích. Přesto se zpravidla uvádí ve stejném příkazu ředitele.

K vlastní realizaci požadavků vyhlášky je třeba připravit potřebný počet tiskopisů, a to Zápis o seznámení, Zápis o poučení a Zápis o zkoušce odborné způsobilosti (viz příloha 3, 4, 5). Pro pracovníky pověřené prováděním seznámení podle § 3 a poučením podle § 4 je vhodné připravit instruktáž.

Zkoušení pracovníků s vyšší kvalifikací, tj. podle § 6, 7, 8, a pracovníků podle 5 10 a 11 provádí tříčlenná komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít takovou kvalifikaci, aby byl odborně schopen zkoušet, tj. pro zkoušky podle musí mít zkoušející jednu z uvedených kvalifikací

• pro §6 ... §7, §8, §9
• pro §7 ... §8, §9
• pro §8 ... §8 odst.1, §9 (komisi musí být nejméně dva členové s kvalifikací §9)
• pro §10 ... §8 odst.1, §9, §10
• pro §11 ... §7, §8, §9
  

Z tohoto přehledu je zřejmé, že revizní technik (§9) může být delegován i komisí pro zkoušky podle všech paragrafů, pro něž je předepsáno komisionální zkoušení.

Ke zkouškám přizve organizace zástupce základní organizace Revolučního odborového hnutí, který má oprávnění člena komise. Může tedy klást otázky příslušného zaměření i náročnosti a spolurozhodovat o výsledku zkoušky. Dostaví-li se ke zkouškám podle §7, 8 nebo 10 příslušný orgán dozoru, resp. pracovník organizace pro rozvod elektrické energie, nestávají se tito pracovníci členy zkušební komise, ale konají funkci dozoru na rozsah, zaměření a odbornou úroveň zkoušek. Mají-li se přesvědčit o znalostech zkoušených, mají přirozeně i právo klást otázky. Orgán dozoru má z titulu své pravomoci v odůvodněných případech právo pozastavit zkoušení.

Před zahájením zkoušky je nutné vyplnit záhlaví zápisu a ověřit jednotlivé údaje z dokladů (občanský průkaz, doklady o vzdělání a praxi). Pak je proveden zkušební pohovor. Kladené otázky se zapisují do zápisu a odpovědi se hned hodnotí dvěma stupni „vyhověl, nevyhověl“. Zkouška nemůže ověřit všechny potřebné znalosti zkoušeného. Proto je nutné dbát, aby kladené otázky reprezentativně zasahovaly do všech kategorií bezpečnostní problematiky zkoušeného pracovníka. Při první zkoušce se obvykle klade 10 otázek, při přezkoušení podle úrovně znalostí zkoušeného asi polovina. Zkouší-li se písemně, např. formou testu, zapíše se jeho výsledek do zápisu a test se k zápisu přiloží jako doklad. Písemná zkouška se vždy doplňuje ústní, zaměřenou zejména na chybné písemné odpovědi. Pohovorem se odhalí případná indispozice (tréma) zkoušeného, vedoucí k nepřiměřeně špatnému výsledku písemné zkoušky, nebo naopak využívání cizích znalostí, vedoucí k nezaslouženě kladnému výsledku písemného projevu zkoušeného. Při hodnocení odpovědí zkoušeného nelze tolerovat nedostatky znalostí v základních kategoriích bezpečnostní problematiky, tj. ve znalostech ochrany před nebezpečným dotykem, rozsah jeho oprávnění k činnostem na elektrických zařízeních, první pomoci při úrazech elektřinou, resp. dalších podle jeho pracovní činnosti.

Celkové vyhodnocení zkoušky provádí komise vždy kolektivně, aby byly kompenzovány příp. osobní dojmy jednotlivých členů komise. Je-li celkové hodnocení zkoušky negativní, stanoví se zkoušenému termín opravné zkoušky. Praxe ukazuje, že nejvhodnější je doba 1 měsíc. Zápis o zkoušce se doplní podpisy členů komise a stává se tak podkladem k vystavení Osvědčení. Při přezkoušení (tj. po 3 letech) se postupuje stejně. Přezkoušení se od první zkoušky smí lišit pouze rozsahem (počtem otázek), nikoli však odbornou náročností.

Nekomisionální zkoušení, ověřování znalostí
Zkoušení bez komise, tj. pouze pověřeným pracovníkem, je předepsáno u §5 (pracovník znalý). K dokumentaci zkoušky lze použít téhož Zápisu o zkoušce odborné způsobilosti. O zaměření zkoušky, hodnocení jednotlivých odpovědí i zkoušky jako celku platí totéž, co bylo řečeno o zkoušce prováděné v komisi. Jak již bylo uvedeno, prověření pracovníků k provedení zkoušek podle §5 se provádí zpravidla opatřením ředitele (předsedy) organizace. Způsob by měl být trvale upraven organizačním řádem nebo jiným organizaci zkoušek určujícím dokumentem. Na rozdíl od komisionálního zkoušení, které zpravidla mívá ustálenější lhůty, jsou lhůty provádění zkoušek podle §5 do značné míry ovlivněny nástupy nových pracovníků, jejich přesuny ap.

Opatření k pověření pracovníků provádějících zkoušky musí být proto natolik pružné, aby umožnilo plnit povinnosti uložené vyhláškou ale na druhé straně, aby nebylo nutné opakovaně pověřovat opatřením stejného pracovníka pro každý jednotlivý případ. Obdobně lze takovýto postup uplatnit i v případě pověření vedoucích k provedení seznámení podle § 3 a poučení podle § 4. Ověřování znalostí pracovníků seznámených a poučených se provádí pohovorem. Hlavní body jeho obsahu se uvedou do zápisu (příloha č. 3 a 4). Kromě znalostí potřebných pro bezpečné vykonávání pracovní činnosti pracovníka poučeného je nutné vždy ověřit jeho znalosti první pomoci při úrazech elektřinou. Má-li pohovor uspokojivý výsledek, oba pracovníci (poučený i poučující) zápis podepíší.

Rozsah zkoušek a požadavky na odbornou úroveň
Důležité je správně stanovit rozsah zkoušek, aby účelně a věcně odpovídaly činnostem, které pracovník bude vykonávat nebo které vykonává. Vyhláška stanoví diferencovaně potřebnou kvalifikaci a nebylo by jistě správné stanovovat jak rozsah zkoušek, tak i požadavky na odbornou úroveň znalostí maximalisticky. Takový postup vede zpravidla ke snižování významu zkoušek, protože stanoví-li se rozsah i požadavky podle nejvyšších kvalifikačních stupňů, znalosti pracovníků, kteří je nepotřebují, tomu neodpovídají. To vede ke zbytečným kompromisům při zkouškách a přezkušování.

Předmět zkoušek a přezkoušení
Co je předmětem zkoušek a přezkoušení je dáno v § 14 Vyhlášky. V odst. 1 jsou v zásadě uvedeny tři okruhy požadavků na prověření znalostí: — předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisí s činností pracovníka na elektrickém zařízení. Při ověřování znalostí se klade důraz na zvládnutí ustanovení ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních a norem přidružených. Dále pak na ustanovení ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím a norem souvisících. Ze souvisících norem je třeba volit právě ty, které odpovídají činnostem, které pracovník vykonává nebo má vykonávat. Otázky a odpovědi z výše uvedených norem mají obecnou platnost a jsou uvedeny dále v textu; — místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností pracovníka; — teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem.