Příhoda na pískách

PŘÍHODA NA PÍSKÁCH
Roku 1873 v městě Petrohradě v ulici Na pískách (teď je to obvod Sovětských ulic) udála se neobyčejná příhoda. Bylo to večer. Ulice byly pusté a tiché. Na dřevěných sloupech s příčnými trámy se za kalnými skly míhaly a chvěly žluté plamínky petrolejových svítilen.
Někdy plamen lucerny šlehal úzkým jazýčkem vzhůru, jakoby proto, aby jasněji osvětlil ulici. Ale čím výše plamínek vyšlehával, tím rychleji začazoval bachratý cylindr lampy, jenž už stejně dávno nebyl lampářem vyčištěn. A proto byla kolem lampy tma ještě větší.
A najednou na jedné z těch luceren, jež se podobaly hřbitovním křížům, zazářilo veselé, jasné, bílé, skoro denní světlo, jako by se tam rozsvítilo malé slunce. Chodec na ulici se zastavil a dech se v něm zatajil úžasem. Chlapec z obchodu, jenž se kamsi loudal s košíkem na hlavě, popadl košík oběma rukama a běžel k nevídanému světlu.
To však zářilo stále stejně jasně, osvětlujíc tváře lidí, kteří se shlukli dole na ulici.
Tak byla po prvé roku 1873 nahrazena při pokusu petrolejová lampa v pouliční lucerně elektrickou žárovkou, kterou vynalezl Ladygin.
Avšak žárovka nesvítila dlouho, nedočkala se ani konce večera. To proto, že byla špatně zatavena; vnikl do ní vzduch a uhlík přehořel.
Pokus se podařil, avšak ne docela.

Edisonova žárovka (vlevo) je vlastně zdokonalenou žárovkou Ladyginovou

Ladygin se zase pustil do práce. Změnil konstrukci žárovky.
Roku 1875 byl osvětlen Floranův obchod na Velké přímořské ulici novými, zdokonalenými Ladyginovými žárovkami. Byl to první obchod na světě s elektrickým osvětlením. Nové Ladyginovy žárovky svítily mnohem déle než dřívější - celé dva měsíce. Ale jejich vadou byla velmi složitá konstrukce.
V každé žárovce byly čtyři uhlíky. Když jeden uhlík přehořel, svítil místo něho druhý. V roce 1877 spatřil Edison Ladyginovu žárovku; přivezl ji do Ameriky ruský poručík Chotinskij. Edison začal pracovat na zdokonalení žárovky, hlavně na jejím praktickém využití.
Do žárovky neupevnil uhlíkovou tyčinku, ale vlásek ze zuhelnatělého bambusového vlákna. Aby vlákno při rozžhavení neshořelo, vyčerpal Edison ze žárovky vzduch mnohem pečlivěji, než to udělal Ladygin.
Abychom porozuměli, jak to provedl, musíme se podívat na elektrickou žárovku.
U každé elektrické žárovky vidíme na konci baňky zbytek skleněné trubičky, kterou byl při výrobě vyčerpán vzduch. Když je vzduch vyčerpán, dá se trubička do silného plamene. Trubička se přetrhne a její konec, jenž zůstal spojen s baňkou žárovky, se zataví.
Takhle se Edisonovi podařilo prodloužit život žárovek až na osm set hodin, aniž jejich vlákno přehořelo.

Roku 1880 vyplul na otevřené moře parník "Columbia" jako první loď elektricky osvětlená

Po prvé byl tímto světlem osvětlen parník "Columbia".
A brzo potom byla do Evropy dovezena první zásilka elektrických žárovek - tisíc osm set kusů.

STP1/17: Michail Iljin, Praha 1955