Složité lampy

SLOŽITÉ LAMPY

Tak byla poznenáhlu z jednotlivých částí skládána lampa; nejdřív se objevila nádobka na olej, pak knot a nakonec i cylindr.
Ale ani taková lampa s cylindrem nehořela dobře. Nedávala víc světla než svíčka. Olej knotem špatně prosakoval, hůř než petrolej; ale ten ještě neznali.
Zkuste namočit proužek savého papíru do petroleje a do rostlinného  oleje. Uvidíte, že se petrolej vsakuje mnohem rychleji.
A protože olej knotem špatně prosakoval, byl plamen malý.
Bylo třeba vymyslit způsob, jak by se olej hnal do knotu násilím, když nechtěl stoupat po dobrém.
Padesát let po Leonardu da Vinci si ten způsob vymyslil matematik Cardano.
Napadlo ho, že není třeba stavět nádržku s olejem dolů pod hořák, ale na straně, a to tak, aby olej stékal dolů k plameni samospádem.
Proto bylo třeba nádobu na olej spojit s hořákem zvláštní trubičkou, a tou olej protékal.

Největší svítivosti dosahují majákové lampy

Druhý vynálezce, Carcel, neupravil k přičerpávání oleje do hořáku nic většího a nic menšího než pumpu. Sestrojil tak ne už lampu, ale důmyslný přístroj - s čerpadlem, jež bylo uváděno do pohybu hodinovým strojem a napumpovávalo olej do hořáku.

Za noci, za mlhy a za bouří vítala světla majáků vracející se hrdiny Vernových románů. Náš maják s otočnou věží dosahuje viditelnosti až na padesát kilometrů.

Carcelovy lampy - ohromné ovšem - používá se i nyní v majácích, protože vyzařuje stejnoměrné světlo.
Konečně třetí vynálezce vtěsnal do nádoby s olejem kruhovou kovovou destičku a pero.
Pero tlačilo na destičku, destička na olej a olej pak musel stoupat rourkou do hořáku.
Takových lamp s čerpacím zařízením se užívalo ještě nedávno, v době našich pradědečků a prababiček.

Cardanova spádová lampa s hořákem a s nádržkou

Všechny ty lampy hořely mnohem hůř než nynější petrolejky, ačkoliv byly daleko složitější.
To proto, že v nich byly nevhodné knoty.
Knoty tenkrát kroutili stejně jako do lojových svíček. A plamen pak byl týž jako u svíčky, jenomže větší.
Není divu, že lampy čoudily: vzduch nemohl vnikat dovnitř do plamene.

Tlaková lampa s čerpacím zařízením

Francouz Leger pochopil, že je možno zaplést knot ne jako kulatou šňůru, ale jako plochou stužku. Pak že se utvoří plochý plamen a vzduch k němu bude mít snazší přístup.
Takových knotů se užívá i nyní v malých petrolejových lampičkách.
A tentýž Argand, kterého napadlo nasadit na lampu cylindr, vymyslil knot ještě lepší.
Udělal to velmi jednoduše: vzal plochý knot a svinul ho do trubičky.
Hořák upravil tak, že vzduch přicházel k plameni i zvenčí, i zevnitř. Argandův hořák se uchoval v našich velkých petrolejových lampách.

Jednoduchá spádová lampa

Zkuste rozebrat hořák petrolejky. Uvidíte hlavičku hořáku se štěrbinami pro průchod vzduchu a kovovou rourku, kterou prochází knot.V rource je otvor, jímž vniká vzduch dovnitř knotu a odtud do středu plamene.
Argandovy lampy byly uvítány s nadšením. Našli se i jejich odpůrci.

Zkusme rozříznout hořák petrolejky!

Jedna stará spisovatelka, hraběnka de Jean-Lisse, tvrdila, že "od té doby, kdy přišly lampy do módy, i mladí lidé začali nosit brýle. Dobré oči že mají jen staří, kteří čtou a píší při světle svíček".
To není ovšem pravda. Argandova lampa očím nijak neškodila.

STP1/8: Michail Iljin, Praha 1955