Pro měření střídavého proudu jsou vhodné především přístroje feromagnetické. Jejich výhodou je to, že udávají přímo efektivní hodnotu měřeného proudu, bez ohledu na to, zda je průběh proudu sínusový či nikoliv. Další výhodou je jejich jednoduchá, velmi odolná konstrukce a tedy i nízká cena. Běžné, hrotově uložené feromagnetické ampérmetry se vyrábějí pro rozsahy od 100mA do 100 až 200A. Existují sice i feromagnetické ampérmetry pro měření proudů od 1mA s uložením na napnutých vláknech, jejich cena již však výhodná není a proto se příliš nerozšířily. Běžnému provedení malých rozsahů brání velký úbytek napětí na měřicí cívce (musí mít velký počet závitů, aby vytvořila dostatečně silné magnetické pole pro pohyb otočného ústrojí). Provedení ampérmetrů nad 200A by zase měly příliš malý počet závitů cívky a tím by vznikala při měření značná chyba vlivem odporu přívodů.

K nevýhodám feromagnetických ampérmetrů patří poměrně velká vlastní spotřeba a možnost měření pouze v oblastech technických kmitočtů.

Použití magnetoelektrických ampérmetrů s usměrňovačem je vhodné pouze pro měření proudů sinusového průběhu. Nesmíme zapomínat na to, že magnetoelektrické přístroje s usměrňovačem měří střední hodnotu, ale stupnici mají cejchovanou v efektivních hodnotách proudu, avšak pouze sinusového průběhu. Pokud měříme těmito přistroj i proud nesinusový, dopouštíme se tím větší chyby, čím více se průběh proudu od sinusového odchyluje. Pro jejich používání pak hovoří velmi malá spotřeba a možnost použití v oblasti 0,2mA až 10A.

Pro měření proudů v širokém kmitočtovém rozsahu (do 1MHz) jsou vhodné magnetoelektrické přístroje s termočlánkem. Staví se na proudy od cca 100mA do několika set ampérů. Měří efektivní hodnotu proudu.

Přístroje ostatních soustav se pro měření v současné době příliš nepoužívají, elektrodynamické ampérmetry se používaly a možná i někde ještě používají jako přesné laboratorní ampérmetry (od jejich produkce se upustilo, protože jsou výrobně velmi nákladné). Tepelné ampérmetry se pro běžná měření pro velkou setrvačnost neužívají. Můžeme se s nimi však potkat ve starších rozvodnách a elektrárnách nebo velkých průmyslových závodech.