Margita Boháčová, kterou mnozí znají z veletrhů, vzala doručení dat ke zpracování článků tak vážně, že neváhala vyrazit i v kalamitě. Věřím, že i většina z vás čtenářů seděla v teple stejně jako já. Najednou zazvoní telefon ... "Vezu ti ta skripta ... tedy ještě jsem jaksi na cestě ... trošku jsem zapadla ..."
Na obrázku vidíte Gitu s nástrojem, který jsem jí přivezla alespoň k očištění skel, aby si příště všimla, že venku sněží. Ostrý vzorek ani rychlost 40km/hod. nepostačovalo k sjetí z ledového filmu. Naštěstí kolemjedoucí požárníci nebyli neteční a odpočatou, zmrzlou Astru zlanařili zpět na kluzký povrch silnice.
U horkého čaje se ptám: "... proč jsi vůbec v takové chumelenici vycházela ven?"
"No promiň! Mám nějakou odpovědnost!" zasekla do mě ostře odpověď. "Ještě by si někdo z čtenářů myslel, že se snad o svátcích jen koukáme na pohádky ..."