Cílem loňské konference bylo poskytnout účastníkům poznatky o stávající situaci v problematice ochrany před bleskem a přepětím a očekávaném dalším vývoji v České republice. Byly uvedeny hlavní závěry statistiky škod způsobených bleskem na celém území bývalé Československé republiky, a dále poznatky jak ze znalecké činnosti, tak z praxe EGU Brno v oboru škod způsobených bleskem.

Aktivní hromosvod?
Část přednášek se zabývala "aktivními hromosvody" - ionizujícími jímači hromosvodného zařízení. Zkušenosti několikaletého sledování účinnosti ionizujících jímačů na rozsáhlém souboru instalovaném v Malajsii, tedy v oblasti s nejintenzivnější bouřkovou činností na světě, potvrdily dřívější předpoklady fyziků a specialistů v ochraně před bleskem: laboratorní důkazy spočívající jen ve zjištění časového rozdílu (tzn. Time delay) nástupu vstřícného výboje ionizujících jímačů jsou nedostatečné a jímače typu ESE neposkytují větší ochranu, nežli konvenční jímače hromosvodných zařízení.

České a evropské normy pro ochranu před bleskem
Se vstupem ČR do Evropské unie i zde platí evropské právní normy. V evropských předpisech je nutno vnější ochranu, tak jak ji známe v České republice, rozšířit o vyrovnání potenciálů bleskových proudů. K tomu je pro každé elektrické zařízení určen svodič bleskových proudů příslušného typu.
Pokud jde o ČSN 34 1390, lze ji (obdobně jako v Německu) přepracovat tak, aby mohla sloužit jako doplněk k novým normám, ale je nutno ji ještě upravit. Standardy Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) lze dnes aplikovat na nové stavby. Nejde jen o české překlady, ale i o originály těchto standardů. Mohou sloužit jako výchozí podklad pro jednání se zahraničními investory, což může být pro české firmy velmi výhodné.
Na konferenci byly dále uvedeny obecné zásady pro projektovou přípravu a realizaci vnější i vnitřní ochrany před bleskem. V příspěvcích byly rovněž zmíněny montážní chyby, které mohou zapříčinit škodu na objektu, i když je na něm instalován hromosvod.

Inspekce práce
Tato přednáška byla zaměřena na nejčastěji se vyskytující nedostatky na hromosvodech zjištěné pracovníky inspekce práce. V této souvislosti je nutno připomenout i nový zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. s účinností od I. 7. 2005, podle kterého se kontroly provádějí.

(Tisková informace DEHN+Sohne, redakčně upraveno)