Většina  zná elektrotechniku především z té "příjemnější" stránky. Tím jsem myslel kanceláře, dílny ... Podívejme se na povolání kde je buď pořádná zima nebo také pěkné horko.

Seznamte se s Karlem Smejkalem, s kterým jsem udělal krátký rozhovor na toto téma.

Jak jste přišel k tomuto povolání? Na to máte nějakou extra školu?
Hmmm, jako slepý k houslím ... :-) Vyučil jsem se v Třebíči na dukovanském učilišti jako elektromechanik pro silnoproud. Po různých zaměstnáních jsem se také ocitl v brněnském Dopravním podniku, odkud díky panu Dvořáčkovi z teplárny jsem se dostal k tomuto zaměstnání ...

To vám nabídli být přímo takovým horolezcem?
Tenkrát jsem se chtěl dostat z DP jinam, protože mne stávající práce nenaplňovala. A tak jsem absolvoval několik rozhovorů. Nabídky byly různé ... vyměňovat olej v koncovkách, čistit trafostanice ... ovšem zahlédl jsem na Radlase inzerát hledající pracovníka na údržbu rozvoden 100kV. 

Ale údržbář rozvodny 100kV, to přece ještě není horolezec!?
No, to není. Po krátkém rozhovoru padla zhruba tato slova ..... "ty seš ještě mladej, vysokej, vypadáš zdravě, nechceš jít do čety k lezcům?" Samozřejmě mi to tenkrát připadalo dobrodružné. Tak, a bylo ujednáno ....

Co se vám na této činnosti nejvíce líbilo?
Tak zpočátku to bylo určitě určité dobrodružství.

Jak dlouho jste dělal tuto práci? A kdy vás přestala bavit?
Každá práce určitě jednou zevšední. Bylo tomu i na stožárech. Zhruba po těch dvou létech je tato stále opakující se činnost drsným stereotypem. Když pak přijdete s pilou již po třetí na stejné místo vyřezávat akáty .... od listopadu do března pochůzky po oraných polích .... nakonec je pro vás tou nejodbornější prací montáž výstražných tabulek na rozvodny :-(

V zimních obdobích se asi po stožárech nelezlo, že?
Ale ano! Pokud došlo k nějaké havárii, tak se nahoru muselo. Zima nezima, mráz nemráz.

A co strach?
Strach? Ten byl pouze z počátku. Je pravdou, že když jsem poprvé uslyšel příkaz, že mám slézt po tom izolátoru na tu fázi, tak jsem si klepal na čelo. Ovšem kolega během pěti vteřin ukázal ten "cirkusový kousek" a se slovy, "celé léto nebudeš dělat nic jiného, tak začala tato má kariéra. Nevěděl jsem zda mám utéci hned, nebo až za chvíli. Ale pak si na tu výšku 20-30 metrů zvyknete ...

Označil byste toto zaměstnání za bezpečné?
Existují takové pracovní postupy, které když se opravdu dodržují, tak si člověk maximálně natluče. Ovšem to dodržování! Předpisy jsou někdy tak přísné, že je někteří často nedodržují pro jejich náročnost.

Již tenkrát jste měl rodinu. Ta neprotestovala proti tomuto způsobu obživy?
Rodina na to nemohla nic říci, protože jsem oznámil práci na údržbě trafostanic. Až později jsem prozradil, že tu a tam se pohybuji vysoko.  Tehdejší zděšení jsem trošku zmírnil životní pojistkou ....

Doporučil byste tuto práci nějakým elektrikářům?
Elektrikářům? Jistě ne! To není práce pro kvalifikovaného elektrikáře. Jde spíše o zámečnickou práci. Tu sice elektromontér dobře zná, avšak umí něco jiného!

A pak jste zběhl k měřicímu vozu Baur! To bylo něco jiného, že?
Ano, konečně odborná práce. Fyzicky téměř nenáročná práce. Horší když byla porucha na šestikilometrovém kabelu a my to nemohli najít ... tak jsme se trochu prošli. Ovšem na měřicím voze jsem přibral kila! Na stožárech se jednoduše nepřibírá ...

Máte nějaký vztah k bunji jumpingu, či parašutismu?
Nééééé, v letadle jsem nikdy neseděl a vůbec, tyto akce mě vůbec nelákají! 

My se vlastně známe z doby,
kdy jste nám zaměřovali (s Putnou a Peclem) na pozemku vedení 32kV. Nyní ovšem už pracujete na měřicím voze Baur v ŽS Brno. Tam vzpomínám na jména Sláčala, Kolařík, Štrof, Klubal, Slávek Vedra .... Měl bych se vydat na podrobnou návštěvu! Ale to je již jiná "písnička"!
Ať se dílo daří! A děkuji.

A já jsem rád, že mě nikdy vůbec nenapadlo stát se elektrikářským horolezcem! :-) 

Pokud vás zajímají další, podrobnější záběry, využijte následné fotogalerie zde!