Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

ABB EPJ: Systémové instalace (1.)


Document Actions
ABB EPJ: Systémové instalace (1.)
Systémové elektrické instalace EIB/KNX. S rostoucími nároky na elektrické instalace se klasické ukládání vnitřních elektrických rozvodů stávalo stále komplikovanějším. Při vysokých požadavcích na úroveň komfortu a na vysoké počty náročných funkcí spojených s řízením provozu místností i celého objektu se navíc začalo narážet na hranice možností klasických elektrických instalací.
Josef Kunc, ze dne: 9.11.2005

Úvod dvoudílného článku ...
S rostoucími nároky na elektrické instalace se klasické ukládání vnitřních elektrických rozvodů stávalo stále komplikovanějším. Při vysokých požadavcích na úroveň komfortu a na vysoké počty náročných funkcí spojených s řízením provozu místností i celého objektu se navíc začalo narážet na hranice možností klasických elektrických instalací. Proto se již před několika desítkami let začaly vyvíjet různé řídicí systémy, jejichž cílem bylo umožnit co nejefektivnější využívání energií při maximálním komfortu. Výsledkem tohoto snažení jsou různé řídicí systémy využívající centralizovaného nebo decentralizovaného řízení některých nebo i všech funkcí budov.

To ovšem znamenalo výrazné změny v přístupech k projektování i montáži elektrických instalací. Od přímého silového ovládání jednotlivých spotřebičů se přešlo např. na předávání informací po sběrnicích, což mělo výrazný dopad na způsoby ukládání silových vedení a rovněž i na potřebu silových vedení. Je samozřejmé, že do rozváděčů musí být i nadále instalovány nadproudové ochrany, ochrany před přepětími, proudové chrániče a podobné prvky, ale namísto obyčejných stykačů a jiných spínacích a podobných přístrojů musí být osazovány speciální prvky jako akční členy, systémové a podpůrné přístroje.

Pro porovnání klasické a systémové instalace si můžeme uvést příklad. V klasické instalaci pro dosažení požadovaných funkcí je nutné vzájemně propojovat spínací přístroje a jimi ovládané spotřebiče silovými vedeními v těchže silových obvodech. V budově například jen s 20 samostatně spínanými svítidly nebo skupinami svítidel můžeme vytvořit jednu společnou centrální funkci pro vypínání. Při správné činnosti se centrálním vypnutím nesmí zabránit případnému opětovnému lokálnímu zapnutí kteréhokoliv z nich. Nestačí tedy vypnutí jističů příslušných světelných obvodů, ani jednoduché vložení několika stykačů či relé. V instalaci se spínači řazení 1, 5, 6, 7 apod. se úloha jeví neřešitelnou. Nezbytností je použití impulzních relé, ovšem v elektronické podobě, která jsou konstruována nejen pro obvyklé impulzní spínání, ale také pro vytvoření centrální funkce vypnutí. Tato relé (obr. 1) mají dva ovládací vstupy.


Klik pro větší náhled.
Obr. 1: Vytvoření centrální funkce s elektronickými impulzními relé

První z nich je pro známý způsob spínání, kdy každý proudový impuls překlopí relé do opačného stavu. Druhé vstupy všech impulsních relé, bez ohledu na příslušnost ke světelnému okruhu, lze propojit paralelně a společně spínat tlačítkovým ovladačem spínače pro centrální funkci. Jeho sepnutí způsobí překlopení jen těch relé, u nichž byly pracovní kontakty v sepnutém stavu, kontakty ostatních relé zůstanou rozepnuté.

V systémové elektrické instalaci se sběrnicí EIB/KNX příslušnost jednotlivých ovládacích prvků (tlačítkových snímačů) k jim odpovídajícím světelným okruhům není dána přímým silovým propojením, ale softwarovým přiřazením těchto snímačů k akčním členům, které budou vykonávat předem naprogramované příkazy. Veškerá vzájemná komunikace tedy neprobíhá silovým spínáním, ale předáváním telegramů s potřebnými informacemi. K přenosu těchto informací slouží sběrnice, v tomto případě sdělovací kabel se dvěma pracovními vodiči. Pak je ovšem snadné nejen ovládat jednotlivé světelné okruhy, ale vytvářet i centrální funkce.


Klik pro větší náhled.
Obr. 2: Vytvoření několika centrálních funkcí v systémové instalaci EIB/KNX

V příkladu na obr. 2 jsou trojnásobné tlačítkové snímače určeny pro samostatné ovládání vždy dvou světelných okruhů a pro centrální spínání těchto dvou okruhů. Jednonásobný tlačítkový snímač může být určen pro centrální spínání všech světelných okruhů.

Krátký pohled do historie systémových instalací
S rozvojem výpočetní techniky, navazující na rostoucí stupeň integrace polovodičových součástek, byly v mnohých zemích zkoumány i způsoby řízení různých funkcí, běžně používaných v budovách. Tak např. již v 60. letech minulého století byl v Japonsku předveden „inteligentní dům“, v němž řízení veškerých funkcí bylo svěřeno samočinnému počítači. Všechny tyto práce však nevedly k širokému nasazení do praxe. Vždyť ceny energií byly oproti současné cenové hladině zcela zanedbatelné a nebyl tedy ani žádný ekonomický důvod pro šetření provozních nákladů.

Energetická krize s prudkým růstem cen ropných produktů z počátku 70. let byla mohutným impulsem pro nastartování řady vývojových programů vedoucích k výraznému snižování energetické náročnosti výroby ale i spotřeby energií na vytápění budov, na jejich osvětlování apod. Žádný z těchto programů však bohužel nebyl řešen u nás. Pamětníci si patrně ještě vybaví zcela neefektivní snahy centrálních orgánů o úspory energií, jichž mělo být dosaženo např. odstraněním neonových reklam, případně občasným vypínáním „zbytečně“ svítícího veřejného osvětlení – tedy šetřením na nepravých místech. Jejich nejdůležitějším kritériem byla totiž vnější viditelnost úsilí o dosažení úspor. Přesto se nadále rozvíjela výstavba neustále rostoucího počtu bytů i jiných objektů energeticky výrazně ztrátových. Neúměrně tak narůstaly nároky na produkci energie. Snahy vedoucích státních činitelů o dosažení úspor musely zákonitě vyznít naprázdno, neboť pro dosažení skutečných úspor je nutné nejdříve správně investovat. Kromě toho, úspory nesmí jít na vrub snížení kvality poskytovaných služeb, komfortu apod.

V prvé řadě je nutné měřit spotřebu, vyhodnocovat ji a na základě zpracování zjištěných údajů učinit příslušná úsporná opatření. Tuto cestu tehdy nastoupily mnohé firmy ve vyspělých průmyslových zemích, často za výrazné podpory státu.
Prvních výsledků bylo proto dosaženo poměrně rychle.
I u nás, již v polovině sedmdesátých let, na mezinárodní konferenci Vytápění, větrání, klimatizace v Praze, mohly být prezentovány dosažené výsledky německých výrobců a to nejen v oblasti kvalitnějších otopných systémů, ale i v nově koncipovaných elektrických instalacích. Rozvoj výpočetní techniky tehdy umožnil nasazení centrálního řídicího počítače pro programové řízení provozu především vytápění. S centrálním počítačem byly propojeny snímače teploty z jednotlivých místností i obvody pro regulaci příkonu topných těles v těchto prostorách (elektrotepelné ventily apod.). Vysoké investiční náklady nedovolovaly obecné nasazení nového systému do běžné praxe. Nejčastěji byly tedy instalovány v objektech, jejichž provozní náklady byly kryty ze státního rozpočtu a v nichž bylo možné snadno dosáhnout vysokých energetických úspor, zpravidla v budovách školských, zdravotnických či státní správy. Právě v nich bylo možné celkem jednoduše stanovit harmonogram provozu jednotlivých místností v průběhu dne, týdne i celého roku a naprogramovat vytápění na obvyklou provozní teplotu jen v době jejich skutečného využívání, v ostatní době pak jen na pohotovostní teplotu. Praxe ukázala, že spotřeba energie pro vytápění zde klesla v každém případě nejméně o 30%. Prokázala se tak možnost dosažení skutečně významných úspor energie při nezměněném či dokonce vyšším komfortu, ovšem za předpokladu výrazně vyšší technické vybavenosti elektrických instalací. Projevily se však také nevýhody centrálně řízeného systému – jeho snadná zranitelnost a vysoká potřeba propojovacích vedení. Bylo totiž nutné vést samostatná vedení ke každému snímači, ke každému akčnímu členu. Kromě toho, určité typy poruch, především poruchy centrální jednotky, mohly způsobit nefunkčnost celé soustavy.
Obdobné systémy s centrálními řídicími jednotkami, zpočátku realizované osobními počítači, později programovatelnými automaty, byly zkonstruovány pro řízení i dalších funkcí obvyklých v budovách. Byly to jednotky pro řízení osvětlení, žaluzií, klimatizace atd.

Další rozvoj mikroelektronických prvků dovolil začlenit mikroprocesorové jednotky do jednotlivých snímačů a řídicích obvodů výkonových spínacích prvků, takže již bylo dosažitelné výrazné zjednodušení silové elektrické instalace a tedy snížení spotřeby vodičů tím, že přístroje mohly komunikovat po instalační sběrnici.

--- Pokračování

Zajímáte-li se o  tuto problematiku, zažádejte si o bezplatné zaslání více informací přímo výrobce níže uvedenou objednávkou!

 
 

 

TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT
ABB s.r.o., Elektro-Praga Jablonec
Zaslání vizitky
Zobrazit záznam v adresáři


FIREMNÍ TIPY
První vzorky ZONI dorazily ... ABB uvedlo řadu ZONI, s vypínači a zásuvkami. Novinka se postupně naskladňuje a první kusy se šíří. Minulý čtvrtek proběhla dokonce první revize elektroinstalace s novou řadou vypínačů a zásuvek ZONI. A co se děje v elektrikářském zákulisí? Vyjadřují se osobní pocity, očekávání a porovnává se nová řada ZONI s konkurencí, což je samozřejmě důležité a vědomostně přínosné. Cenová strategie je klíčová pro konkurenceschopnost a už známe srovnatelnou cenovou hladinu! Co všechno se dá vyčíst z prvních vzorků, které jsme spěšně obdrželi, popisujeme zde ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933