Divišova a Franklinova koncepce ochrany před bleskem (1.)

Diviš předpokládal, že několik set hrotů na koruně hromosvodu bude vysávat elektřinu z mraků, a tím zabrání výbojům blesku. Tento Divišův předpoklad, který byl odvozen z pozorování účinků hrotů vybíjejících třecí elektřinou nabité leydenské láhve, nemohla meteorologická mašina splnit. Nemění však nic na skutečnosti, že přímětický hromosvod zcela plnil podle dnešních našich znalostí blesku k zemi a svou velkou výškou chránit před údery blesku nižší objekty v okolí hromosvodu.
Připomeňme si, že Benjamin Franklin, uznávaný vynálezce hromosvodu, zastával zpočátku podobný názor, jak vyplývá z dopisu anglickému obchodníkovi Collinsonovi r. 1749: "na pokusech s hroty, které jímají a vydávají elektrický oheň, něco je. Celá otázka není ještě vysvětlena. O to se chci pokusit v budoucnu. Na základě svých pokusů jsem dospěl k přesvědčení, že hroty mohou zajistit bezpečnost domů, lodí, věží, kostelů apod. před údery blesku. Jestliže budou dřevěné nebo kovové koule umístěné na špici korouhvice, na tyčích a stožárech, nahrazeny železnou tyčí 8 nebo 10 stop dlouhou, zaostřenou v hrot, pozlacenou proti zrezivění a rozdělenou na elektrický oheň odvádět z mraků klidně, aniž by se mohl přiblížit natolik, aby udeřil".
Později v roce 1753, již Frankin přidával k první vlastnosti i druhou, "chránit budovu před škodou, jestliže nastane do tyče úder blesku". I v konečném popisu hromosvodu píše Franklin v r. 1767: "Tedy jímač buď zabrání úderu z mraku, nebo když nastane úder, odvede jej bezpečně z budovy." Druhý požadavek Franklinův, kladený na hromosvod, se stal rozhodující pro praktickou ochranu běžných objektů s dnešním provedením hromosvodu [4,5].
Požadavek aktivní ochrany, zabránit výboji blesku, který Diviš důsledně zastával až do své smrti, byl předmětem mnoha pozdějších úvah, jejichž výsledek pro nemožnost důkazu v přírodě vyzníval v Divišův neprospěch. A však i význační pozdější fyzikové, Gay Lussac a Arabi se domnívali, že lze z mračen odčerpat značnou část elektřiny. Bavorská akademie věd vypsala v r. 1770 cenu za vyřešení otázky, jakým způsobem by bylo možno zmírnit účinek bouřek.

Pokračování zde!

Více informací vyšlo v tomto sborníku!