Dne 15.června tohoto roku vzpomeneme dvěstěpadesátého výročí postavení hromosvodu v Příměticích u Znojma Prokopem Divišem (26. III. 1698 - 21. XII. 1765), významným českým přírodovědcem XVIII století (obr. 1).

Obr.1. - Prokop Diviš

Datum této události je zcela jisté, neboť zpráva o hromosvodu v Příměticích byla krátce po jeho postavení uvedena v brněnském časopise Wöchntlicher Intelligenz-Zettl, později pak Stuttgarte Journal a Varšavské noviny.
Prokop Diviš, původním jménem Václav Divíšek, se narodil v Žamberku. Studoval na znojemském gymnáziu, později přešel do kláštera v Louce u Znojma (obr. 2), kde v letech 1721 a 1722 studoval filosofii a v dalších dvou letech bohosloví.

Obr.2 - Premonstrátský klášter v Louce u Znojma. Návrh projektu rakouského architekta J.L.Hildebranda

Divišovo nadání a výborný studijní prospěch přiměly louckého opata k tomu, že ho pověřil po ukončení studií vyučováním přírodních věd a filosofie v klášterní škole. Rozsáhlá bohatá knihovna louckého kláštera (dnešní velká strahovská knihovna) poskytla mu jistě dobrý přehled o tehdejších znalostech přírodních věd.
Tři roky po získání doktorátu na univerzitě v Salcburku přichází r. 1736 na faru do Přímětic, kde působil s výjimkou tříletého zastupování louckého opata za pruskorakouské války 1742 - 1745, téměř až do konce svého života (obr. 3).

Obr.3 - Pamětní deska na přímětické faře, odhalená roku 1896 na paměť 200stého výročí narození.

Z jeho různorodé činnosti, jíž se ve svém volném čase zabýval a mezi niž patří chemie, hydromechanika, konstrukce zajímavého hudebního nástroje, jím nazývaného "Denis ď or" (záhadný strunný nástroj s klaviaturou a pedálem, opatřený 14 rejstříky s alikvotními hlasy, jež umožnily napodobit barvu různých strunných a dechových nástrojů, opatřený zařízením pro dlouhý dozvuk), nás nejvíce zajímají pokusy s elektřinou, jež vyvrcholily stavbou hromosvodu. Železná konstrukce na dřevěném stožáru, "machina meteorologica", celkem 42 m vysoká nad zemí, jež byla spojena řetězy s železnými kužely zakopanými přes půl metru do země,byla prvním uzemněným hromosvodem a ony železné kužely vůbec prvními zemniči na světě [1,2]. Hlavu hromosvodu tvořila konstrukce, kde na každém ze čtyř ramen horizontálních železných křížů byly kovové krabice, z nichž každá měla 33 hrotů. Třináctá, větší krabice se 77 hroty byla umístěna na vertikální tyči zakončené větrnou korouhvičkou (obr. 4).

Obr.4 - Hlava Divišova hromosvodu v Příměticích podle původního Divišova nákresu

Hlava dnešního hromosvodu památníku je přesnou replikou původního Divišova hromosvodu (obr. 5).

Obr.5 - památník Divišova hromosvodu v Příměticích.
a) návrh B.Fuchse
b)současný pohled

Památník byl postaven v roce 1936 při příležitosti dvoustého výročí příchodu P. Diviše do Přímětic péčí Národní jednoty ve Znojmě, brněnské odbočky Elektrotechnického svazu československého a brněnské Zbrojovky podle návrhu architekta B. Fuchse, pozdějšího národního umělce.

Více informací vyšlo v tomto sborníku!