V roce 1952 proběhla v USA diskuse, kdo byl vynálezcem hromosvodu a kdo postavil první hromosvod, zda Franclin nebo Diviš. [10,11]
Z podrobných studií znalců Franklinova a Divišova díla vyplývá, že dosud nalezených dokumentů lze přijmout názor, že Diviš došel k objevu hromosvodu nezávisle na Franklinovi. O nejasnosti světového prvenství postavení hromosvodu svědčí studie o Franklinovi z r. 1962, v níž se píše: ,,15.června 1954 slavili v Československu 200 výročí postavení hromosvodu Prokopa Diviše, vědce, který vybudoval na své zahradě uzemněnou tyč s mnoha hroty, jako ochranné zařízení. Zdá se, že není jisté, zda Franklin nebo tento Evropan byl první, kdo vynalezl hromosvod" [8].
V r. 1940 píše I.S. Stekolnikov ve své knize Molnija v kapitole o historii hromosvodu: "... první hromosvod na světě byl postaven v r.1754 mnichem Prokopem Divišem v Příměticích na Moravě" [12].. Podle ústního sdělení prof. Stekolnikova autorovi toho příspěvku v roce 1959, Stekolnikov napsal tento závěr na základě důkladného studia mnoha starých materiálů ve Státní knihovně v Moskvě (Leninově) jedné z největších na světě.
Závěrem lze tedy říct, že nejstarší doklad o myšlence hromosvodu je Franklinův dopis Collinsonovi z r. 1749, a první uzemněný hromosvod je s největší pravděpodobností Divišův v Příměticích, postavený nezávisle na Franklinově sdělení. K podobnému závěru se dochází v [13].