S přímětickými farníky nevycházel Diviš v dobrém. Snad se jim nevěnoval, tak jak by si přáli, snad to byla také jeho "elektrická" povaha, byl to také konzervatizmus vesnice. Byl to kněz, který představoval sílu pokroku. Vžijme se do názorů vesnice, jejích zvyků a tradice. Jeho potíže nebyly vážné pokud dělal své pokusy ve farské laboratoři, jinak tomu ovšem bylo, jakmile sestrojil hromosvod, svoji "meteorologickou mašinu". Třebaže to byl triumf jeho génia, byl to také začátek velkých potíží z nevědomostí obyvatel. Když bylo velké sucho, vysvětlovalo se to tím, že Diviš zasahuje do prozřetelnosti Boží a Bůh trestá vesničany za farářovu smělost. V mylném domnění, že farářův vynález bere mrakům i vláhu, strhli v noci na 10.března 1760 řetězy, držící hromosvod; Těžká meteorologická mašina ztratila oporu a vítr ji lehce srazil. Stalo se to v témže roce, kdy byl ve Filadelfii postaven Franklinův hromosvod, železná tyč se svodem do země.
V Čechách byl postaven první hromosvod podle Franklina v roce 1775 na zámku hrabat Nosticů v Měšicích.
Po stržení Divišova hromosvodu za čas přišly bouře a nadělaly mnoho škod na vinicích a na poli. Přímětičtí prosili Diviše, aby znovu postavil svoji mašinu. Ale po špatných zkušenostech uposlechl rad svých představených a hromosvod již nepostavil a odvezl do Louky. To je jedna verze, opírající se o F.M. Pelcla, který nám zachoval první soubornější pojednání o Divišovi. Pelcova zpráva pak přešla do veškeré Divišovské literatury - a to i do nejserióznějších prací, kde do dnešního dne doznala jen několik málo nepodstatných změn. Pouze J. Friess ji doplnil údajem, že farníci žádali znovupostavení "mašiny" ale marně. Při studiu Divišových olomouckých latinských rukopisů našel J. Smolka několik míst, z nichž se zdá, že zmíněný názor je třeba zrevidovat. V rukopisech se totiž mluví o vytahování "mašiny" lanem a jejím umístěním na věži přímětického kostela a to se svolením konsistoře [16]

Nové objevy

Na podzim roku 1965 bylo objeveno místo v zahradě přímětické fary kde stál hromosvod. Přispělo k tomu sdělení přímětického občana P. Dospivy, jehož otec býval okolo roku 1915 farským šafářem. Ten při kopání jam při sázení stromků narazil na zbytky trámů, na základě informace P. Dospisy byly v hloubce přes 1 m dva do pravého úhlu zkřížené žulové kvádry a o ně opřený zčernalý, ztrouchnivělý zbytek trámu.

Více informací vyšlo v tomto sborníku!