Principy (38.) Jak se zvoní střídavým proudem?

Zvonek, který jsme si minule vyrobili, by zvonil na střídavý proud trochu nepravidelně. Proto se změní jeho konstrukce. Využije se toho, že za jednu periodu střídavého napětí je jeho hodnota dvakrát nulová. Tím je už dosaženo přerušení proudu, jaké při stejnosměrném proudu obstarává u zvonku zvláštní přerušovač. Konstrukce takového zvonku je trochu jiná než dříve.
Proti jádru elektromagnetu napájeného střídavým proudem je umístěn malý magnet M, otáčivý kolem středu a spojený s paličkou P. Palička bije střídavě do dvou zvonků Z. Obě cívky elektromagnetu jsou vinuty stejně, takže současně vzniká na obou koncích jádra severní nebo jižní pól. Tím je magnet M v každém okamžiku jedním jádrem přitahován a druhým odpuzován, takže síla úderu paličky P je zdvojnásobena.

Udělat si takový zvonek není nic obtížného. Pouze je třeba promyslet si uložení otáčivého magnetu s paličkou. Nejlépe, vyrobíme-li celou otáčivou konstrukci s drátem a paličkou z mosazi. Sloupek S provrtáme ve výšce jader elektromagnetu. Do sloupku se narazí magnet M, vyrobený z kousku stříbrné oceli. Jeho zmagnetování provedeme v magnetizační cívce, o níž jsme už mluvili.

Když ruší zvonění
Hlas zvonku není vždy nejpříjemnější. A neplatí to jen o zvonku budíku, když nás ráno nemilosrdně volá do práce. Při užití střídavého proudu není nic lehčího než zkonstruovat tzv. bzučák. Je to prostý elektromagnet se dvěma póly, proti nimž je umístěn silnější železný plech. Při zapojení střídavého proudu je plech střídavě velmi rychle přitahován k jádru. V okamžiku, kdy je proud nulový, vrací se pružností do původní polohy a tím se tak silně rozechvěje, že se rozezvučí. Na obrázku vidíme, jak si můžeme konstrukci bzučáku zjednodušit.

Jeho zhotovení je otázkou půlhodinky, máme-li připraven elektromagnet. Připevníme jej na dřevěný špalíček a proti němu umístíme železný pásek, přinýtovaný nebo připájený k mosaznému pružnému plíšku.