Jak a k čemu požadavky na provádění revizí elektrických instalací vztahovat?

Téměř vždy se objevují sice stále nové ale téměř vždy si navzájem podobné objekty, které jsou vybaveny elektrickou instalací stejného druhu. Tady se, jak zkušenosti ukazují, žádné nové technické vztahy ani žádná nová překvapení nenajdou. Jak je vidět z praxe, rutinní postup revizí vystačí pro 95 % případů. Pokud je dobrý a proto také již mnohokrát použitý projekt, spolehlivá montážní firma, která je s elektrickými předměty použitými v elektrické instalaci dobře obeznámena, instalace je řemeslně dobře provedena, vcelku to dává záruku dobré výsledné kvality. Prakticky je třeba provést měření impedance smyčky, kontrolu funkce chrániče stejně a další běžné zkoušky, které potvrdí řádný stav zařízení. Otázkou je, zda se potom revizní technik musí zabývat ještě nějakými dalšími otázkami a zvláštními případy?

O tom, zda ještě dnes, zítra nebo i později s pouhým rutinním postupem vystačí, musí rozhodnout samotný revizní technik. On totiž musí být vždy schopen předat opravdu bezpečné elektrické zařízení. I když norma stanoví zásady provádění revize instalací, nikdo mu nebude předepisovat, jak důkladně se má na revizi připravit a do jaké míry se má namáhat, aby zjistil skutečný stav a porovnal jej s požadovanou úrovní bezpečnosti a odhalil eventuální slabá místa zařízení. To vypadá na první pohled lákavě, na druhou stranu z něj však nikdo nesejme odpovědnost za to, zda “pustil” opravdu bezpečné zařízení.
Z normy je vcelku vidět, že nikdo z revize elektrických zařízení nechce dělat žádnou vědu. Na to má revizní technik poměrně málo času. Na druhé straně však v budoucnu nikdo jenom se svou rutinou nevystačí. Proto nestačí znát jenom požadavky normy, ale je třeba vědět i proč se vyžadují.

Revizní technik by měl ovládat nejen rutinní postup, který bude moci ve většině případů, a to i s ohledem na nutný kompletní rozsah revize, uplatňovat. Měl by si být zároveň jistý, že pokud se pro něj určitý postup, stane samozřejmostí, že ani potom při revizi nic nepřehlédne a že ji provede v plném souladu s normou. Norma samotná ještě neobsahuje návrhy formulářů revizních zpráv, které by vycházely z uvážení všech nutných postupů a kroků při revizi. Ale i to se již v současné době doplňuje v dalším připravovaném vydání. Celkově potom revizní technik dostane návrh postupu revizí elektrických instalací, a to nejen výchozích ale i pravidelných.

Kromě toho je však třeba si také uvědomit, ve kterých případech má revizní technik počítat s různými vnějšími vlivy, a kdy se potom nesmí spoléhat na pouhou rutinu. Má si také uvědomit, že on jako odpovědná osoba v takových případech sám rozhoduje o tom, co a jak je třeba provést, aby byla zajištěna bezpečnost nejen pro jeho zákazníky, ale i všeobecně pro zařízení i pro osoby nezúčastněné na revizi. Přitom, aby mohl problémy řešit, musí je umět definovat (musí vědě, o co jde) a musí na ně být ze své zkušenosti připraven.

Rovněž revizní technik, který nemá ještě bohaté zkušenosti může tím lépe pracovat s normou. Je to snad kuchařka? Je a není. Zvláštnosti, které se před ním mohou vyskytnout, musí revizní technik v každém případě sám rozeznat. Normy, které jsou citovány a na něž je v ČSN 33 2000-6-61 odkaz, pro něj mohou být další pomůckou.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat reviznímu postupu pro instalace,
které jsou originální, to znamená poprvé zřizované. Instalační firmě byly předány pro ni zcela nové podklady, podle nichž musí být provedena instalace v domě nebo v bytě, který je pro ni rovněž zcela nový. Nakonec musí také vytvořit instalaci, která dosud v takové podobě předtím ještě nikde vytvořena nebyla. No a úkolem revizního technika je úplně ověřit, zda toto nové zařízení, tento nový typ, zcela odpovídá normám. Jakmile se potom stejné nebo podobná instalace zřizuje znovu, snižují se odpovídajícím způsobem náklady nejen na její provedení, ale i na její ověřování.

Jedno je ale přesto třeba mít na paměti:
při revizích elektrických instalací jde v podstatě o takové zkoušky, které jsou odvozeny od požadavků norem souboru ČSN 33 2000, tj. norem, které se zabývají téměř výhradně elektrickou bezpečností. To, co vyplývá ze smlouvy, z přání zákazníka, pokud se týká funkce, nebo provozu a výkonu zařízení, je samozřejmě také součástí revizí; o těchto otázkách se však v ČSN 33 2000-6-61 v žádném případě nejedná. Tyto záležitosti musí v každém jednotlivém případě určit a posoudit revizní technik. A ještě jedno musí být jasné: Od revizního technika se očekává, že zná bezpodmínečně nejen požadavky ČSN 33 2000-6-61, ale i dalších základních částí (1 až 5) souboru ČSN 33 2000. Bez znalosti požadavků normy není možné provést žádnou pořádnou revizi. Nejen v České Republice, ale i jinde platí, že revize mohou provádět jen ti nejlepší elektrotechnici. Proto evropská o světová norma uvádí, že revize musí provádět osoby znalé, které jsou pro provádění revizí kvalifikované. (My si sem doplňujeme samozřejmě naši vyhlášku č. 50/1978 Sb. A požadavek mezinárodní se nám zdá nedostatečný – je ale velice pokrokový a stanovuje v podstatě kvalifikaci revizního technika.)