Příprava na vstup a následný vstup do Evropské unie musel v předstihu řešit celou řadu konkrétních požadavků za účelem sjednotit stanoviska jednotlivých států EU. Tento proces se nevyhnul ani oblasti elektro. Přes skutečnost, že si zatím stále řídíme zákonem 174/1968 Sb. o bezpečnosti práce ve znění pozdějších předpisů a od něho odvozené vyhlášky 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, rovněž ve znění pozdějších předpisů, nelze ignorovat základní legislativní pokyn, který nám dává zákon č.18/2004 Sb. – zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie.
Zákon upravuje pro účely volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy EU v souladu s právem Evropských společenství postup správních úřadů a profesních komor při uznání odborné kvalifikace (nejen elektro) pro výkon určité činnosti. Pokud chceme zjednodušit další výklad, je nutné vysvětlit základní, následně použité pojmy.
Základní pojmy:
Uznávací orgán
– ústřední správní úřad ČR nebo podle zvláštních
právních předpisů profesní komora. Jedná se ústřední správní orgán, do jehož
působnosti příslušná (regulovaná) činnost náleží, nebo jehož působnost je
příslušné činnosti nejbližší. Například pro podnikatele, který je držitelem
živnostenského oprávnění je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Pokud nemá žadatel jasno, do kterého resortu činnost o jejíž výkon se jedná
náleží, může žádost předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy,
které ji bez zbytečného odkladu postoupí příslušnému uznávacímu orgánu. Pro
autorizované inženýry a techniky činné ve výstavbě je ve smyslu zákona 360/1992
Sb. v platném znění uznávacím orgánem profesní komora. Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost uznávacích orgánů v oblasti systému
uznávání odborné kvalifikace.
Regulovaná
činnost
– předmětná činnost v České republice, na kterou se vztahují ustanovení tohoto
zákona. Její přehled je obsahem přílohy tohoto zákona. V oblasti elektro je to
mimo jiné:
Odborná kvalifikační způsobilost – pro regulovanou činnost:
a) doklad o formální kvalifikaci – doklad o ukončení odborného vzdělání a přípravy pro výkon předmětné činnosti vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu EU. Členským státem původu může být i třetí stát, pokud to vyplývá z tohoto zákona.
b) průkaz způsobilosti – doklad, který osvědčuje absolvování krátkodobého vzdělávacího kurzu v členském státě původu a je vydán příslušným orgánem na základě zjištění osobní způsobilosti, schopností nebo znalostí
Odborná praxe
– pro regulovanou činnost:
Odborná praxe může být i součástí formální kvalifikace získané v členském státě
původu. Pro potřebu v ČR musí splňovat požadavky dané platným právním předpisem.
Uchazeč je povinen předložit doklad o získání odborné praxe v členském státě EU
nebo třetím státě za podmínek daných tímto zákonem. Praxe se uznává, pokud nebyl
výkon předmětné činnosti ukončen před více než 10 lety. Dodatečně požadovaná
doba výkonu předmětné činnosti na plný úvazek nesmí přesahovat čtyři roky a
zároveň nesmí přesáhnout dvojnásobek chybějící doby nebo chybějící dobu, pokud
se tato chybějící doba týká praxe pod dohledem. Podrobně citovat konkretní
požadavky na praxi podle stanovených stupňů by nebylo v daném základním přehledu
požadavků zákona asi žádoucí. Není-li výše uvedeným požadavkům vyhověno, lze
uložit kompenzační opatření.
Kompenzační opatření – v ČR a ve státech EU, které přijali stejná pravidla
- uznávací orgán může požadovat, aby uchazeč vykonával výkon předmětné činnosti ve stanovené délce, absolvoval adaptační období nebo složil rozdílovou zkoušku.
-pokračování