Čeští elektrotechnici uctili památku Járy (da) Cimrmana

Dne 17. září 2014 v 14:46 vyvrcholil vzpomínkový akt na slavného Čecha a geniálního samouka Járu (da) Cimrmana položením kytice u jeho pomníku v Letohradu. Jiří Holoubek, prezident Českomoravské elektrotechnické asociace a předseda představenstva ELCOM, při této příležitosti uvedl: „Jsme národem Cimrmanů, máme tisíce dobrých myšlenek. Musíme je ale uplatnit včas a vymanit se z Cimrmanovského prokletí být vynikajícím, ale nikdy ne prvním. Iniciativa musí být na naší straně a všem musíme ukázat, že odkaz průkopníků a velikánů naší elektrotechniky je stále kolem nás vidět. Jak ukázal čas, přístup Járy Cimrmana ke světelné technice byl mnohem modernější než ten, který si patentoval jeho současník František Křižík u své obloukovky. Z vizí Cimrmana o elektromobilitě jistě čerpal i Emil Kolben a Josef Sousedík. Princip nábojového elektromotoru mnohem později se stal koncepcí kosmických technologií. Česká elektrotechnika se nemusí jenom ohlížet do historie, stále má mnoho elektrotechniků, velikánů, které denně kolem sebe potkáváme. Poukažme si na tyto tvořitele novodobých hodnot s hrdostí.“



Roman Schiffer, generální ředitel OEZ, uvedl, že Járu Cimrmana do Letohradu přivedla spolupráce se zlepšovatelem jehlového telegrafu Antonínem Ševčíkem, když internacionálně smýšlející Cimrman chtěl novou telegrafní linku vést přes Kyšperk, dnešní Letohrad, až do Slezska, protože se obával odtrhnutí tohoto území od monarchie. Jeho účast v Letohradu byla zárodkem vyspělé elektrotechniky regionu Orlických hor, jak lze dokladovat činností mnohých firem asociace, mezi které nepatří pouze OEZ, ale i menší inovativní firmy regionu, například LUX v Jablonném nad Orlicí.

Jan Prokš, ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace, připomenul Járu Cimrmana jako pedagoga a plameně vyzdvihl jeho vliv na odborné školství. I když Jára (da) Cimrman více studoval filozoficko-technické přístupy Prokopa Diviše ke zkrocení elektřiny než přístup Jana Amose Komenského ke zkrocení dětiček a učňů, jeho didaktika umožnila vytvořit pracovní portál určený studentům jobs.electroindustry.cz. Jan Prokš před pomníkem Járy Cimrmana slíbil, že elektrotechnické odborné školství bude v příštím roce prioritní téma asociace.

Generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš v této souvislosti připomněl, že teprve před čtyřmi lety získalo Národní muzeum v Praze (viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/105719-jara-cimrman-v-narodnim-muzeu/) járovku, vzácný exemplář počátků české elektrotechniky, snad nejužívanější vynález Járy (da) Cimrmana. Járovka, jejíž francouzské pojmenování se i mimo region ujalo výslovností [žárovka], se stala symbolem tohoto kraje a její výroba v nedalekých Králíkách ještě není zapomenuta.  U příležitosti nadcházejícího Mezinárodního strojírenského veletrhu, který nás láká četnými novinkami a zvýrazněným oborem Automatizace, s nostalgií a hrdostí můžeme navštívit i společnou expozici asociace a Národního technického muzea. K tomuto jsme zaznamenali i povzdech Stanislava Adamce, čestného elektrotechnika a předsedy dozorčí rady asociace, že badatelská činnost nepokročila natolik, aby návštěvníky oblíbený robotický park bylo možné obohatit též některým ze skvělých zpětnovazebních přístrojů Járy Cimrmana. Následnou polemiku však vyvolal Ota Daněk, viceprezident asociace exportérů a generální ředitel ATAS elektromotory Náchod, zdlouhavou nevyčerpávající statistikou dokladující vliv díla Cimrmanova na široký rozvoj mechatroniky i robotiky, která se dnes již stala industriální rutinou a v celosvětovém měřítku ji zůstalo pouze Čapkovo pojmenování. Doporučil, aby konference Vize v automatizaci odkaz díla génia Cimrmana řádně zhodnotila.

V závěru vzpomínkového aktu František Hýbner, viceprezident asociace a řádný člen Mezinárodní akademie elektrotechnických věd, poukázal na skutečnost, že Járu (da) Cimrmana, přes jeho velký přínos v oblasti elektrotechnické, historici stále za elektrotechnika nepovažují. Jeho touha po samostatném bádání, po poznání filozofických přístupů, však prokázala, že v budoucnu bude nutné k elektrotechnickým vědám přistupovat pouze interdisciplinárně, protože elektrotechnika prostě bude všude. Elektrotechnika nikdy neztratí na své modernosti a její úrovní bude možné porovnávat blaho nás všech. Proto příspěvek ukončil zvoláním na opodál lelkujícího jinocha: “Staň se elektrotechnikem!“


Shromáždění v závěru poklekli před pomníkem Mistra a rozvinuli pentle kytice, kterou vzdali Járovi (da) Cimrmanovi hold. Je potřebné podotknout, že tento akt bylo možné zaznamenat i v barvách pouze díky technické připravenosti Zdeňka Stuchlíka, generálního ředitele ZPA Smart Energy. Vzpomínkový akt se tak všem elektrotechnikům zapíše do paměti i díky ceremoniáři a mediálnímu poradci nevraživých sociálních sítí Láďovi Sojkovi, který dbajíc příkladnosti Járy (da) Cimrmana přistupuje k elektrotechnickému poznání jako samouk.