České technické normy pod lupou (2/4)

České technické normy a technická normalizační informace pro revizi elektrických zařízení a instalací (ČSN 33 1500, ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 a TNI 33 2000-6-61) a jejich využívání v praxi.

... pokračování

Revize a technické normy
Přitom technické normy určují, jakým způsobem, to znamená i kdy, se revize elektrických zařízení provádějí. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení upravuje více méně formální stránku revizí a v podstatě jednak shrnuje to, co je o revizích uvedeno na různých místech právních předpisů, totiž kdy se provádí výchozí revize, i to, že výchozí revize elektrických zařízení se nahrazuje v případech továrně vyráběných výrobků zkouškami, které musí být patřičným způsobem doloženy. To je v současné době dáno již výše uvedenými zákony a nařízeními a je pro každého zřejmé z označení CE na výrobcích. Výrobce přitom ke stanoveným výrobkům vydává prohlášení o shodě.

Dále jsou v ČSN 33 1500 uvedena ustanovení, která upřesňují, kdy se výchozí revize musí a kdy nemusí provádět, kdy se výchozí revize provádí po částech, po opravě, že se výchozí revize provádí pouze, jestliže se mění jištění  (jinak stačí kontrola s vyhotoveným záznamem a podpisem pověřeného pracovníka).

Podstatná část normy se věnuje pravidelným revizím a lhůtám jejich provádění. Norma předběhla dobu v tom, že umožňuje lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek (vyjma zařízení v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu), pokud se na zařízeních provádí pravidelná údržba s kontrolami doloženými zápisem. Tím se usnadňuje pozice těch organizací, které mají vlastní řád pravidelné údržby zavedený. Pak je i na základě zápisů z kontrol snadnější provádění pravidelných revizí. (Mezinárodní norma uznává pravidelnou údržbu jako rovnocennou náhradu provádění pravidelných revizí, nicméně v naší praxi se k tomuto kroku - údajně proto, že by to odporovalo zákoníku páce - nepřistoupilo.) Lhůty revizí jsou stanoveny jednak s ohledem na prostředí a jednak podle druhu objektu, v němž je zařízení umístěno - dnes z hlediska vnějších vlivů. Pokud přichází v úvahu více vnějších vlivů (prostředí i umístění zařízení) volí se lhůta podle toho nejpřísnějšího hlediska. Změna normy doplnila informativní přílohu, ve které jsou již dříve uváděné lhůty podle prostředí převedeny na lhůty podle vnějších vlivů v souladu především s ČSN 332000-3 (jak bude uvedeno i dále).

ČSN 33 1500 dále stanoví podklady nutné k provádění revizí a základní postup provádění revize. Ten je v současné upraven v návaznosti na předpisy pro technická zařízení (úkolem je ověřit základní požadavky bezpečnosti stejně jako to ukládají nařízení vlády pro technická zařízení). Novým je to, že u složitých zařízení (např. strojních zařízení) se umožňuje přizvat ještě specialisty toho příslušného oboru. Tím se v podstatě ukazuje, že elektrotechnik, tj. revizní technik elektro, sám není schopen posoudit celé zařízení bez znalosti všech souvislostí.

Pokud se týká zprávy o revizi, je v ČSN 33 1500 stanoveno, co všechno má taková revize obsahovat. Nové je umožněno jako podklad ke zpracování zprávy využít i písemné doklady příslušných specialistů.

Revize elektrických instalací - ČSN 33 2000-6-61
Za nejdůležitější normu, která na základní ČSN 33 1500 navazuje, je možno považovat ČSN 332000-6-61, která platí pro revize elektrických instalací. Kromě samotné této normy, která sama o sobě obsahuje dosti upřesňujících a vysvětlujících ustanovení, a to nejen v našich národních poznámkách, ale i ve vysvětlivkách doplněných jednak v CENELEC a také již i IEC, byla pro lepší pochopení normy i jejích návazností vypracována tzv. technická normalizační informace. Ta rozebírá jednak otázky právních návazností, jak již bylo výše naznačeno, tak rozebírá i požadavky technické, které v normě dostatečně objasněny nebyly. Uvádí i základní rozdíly mezi vydáním ČSN 33 2000-6-61 z r. 1994 a vydáním z r. 2004. Základní rozdíl oproti staršímu vydání spočívá v tom, že v novějším vydání se důsledně uvádí, že se jedná o revize elektrické instalace a nikoliv o revize elektrických zařízení. Je to především z toho důvodu, že mnohdy byla norma chápána, že platí nejen pro revize z hlediska ohrožení elektrickým proudem, ale i nebezpečnou funkcí elektrického zařízení. Samotná norma vychází z toho, že elektrická instalace je sestavou vzájemně spojených elektrických předmětů s koordinovanými charakteristikami, takže toto pojetí již nesvádí k představě, že tato norma platí i pro připojená zařízení a pro bezpečnost v tom širším slova smyslu, tedy i pro funkční bezpečnost. Ostatně od tohoto pojetí se důsledně vymezuje i mezinárodní a evropská norma (tj. IEC 60364-6-61 i HD 384-6-61), ze kterých ČSN 33 2000-6-61:2004 vychází.

V TNI je podrobně vysvětlen i vztah jednotlivých článků k dalším normám souboru ČSN 33 2000 i k dalším normám (např. ČSN 33 1500) a předpisům (např. vyhlášky č. 48/1982 Sb., nebo č. 50/1978 Sb.).

Závažnost prohlídky a zkoušek při revizi
Přitom je třeba se zmínit, že podstatnou částí revize je prohlídka. Při té se má, i v souladu se zahraničními zkušenostmi, odhalit většina závad. Přitom je důležité, aby prohlídku bylo možné skutečně odpovědně provést. Je totiž těžko sledovat uložení vodičů a kabelů, když se instalace reviduje až, když je vše uloženo, zakryto, omítnuto, obloženo dlaždicemi. Proto by revize měla být prováděna a podklady pro ni shromažďovány i v průběhu výstavby a montáže.

Nicméně na druhou stranu může platit, že přístroj, který je pod proudem, vypadá stejně jako ten, který pod proudem není, nicméně může být jiný na dotek. Z toho důvodu, i když předchozí prohlídka je nenahraditelná, přeci jenom je nutné provést příslušná měření a zkoušky. Zde je nutno připomenout, že pro měření jsou užívány stále přesnější měřicí metody, které jsou integrovány a koncentrovány v měřicích přístrojích, pro něž platí zásadní normy souboru ČSN EN 61557. Přitom každá část daného souboru, počínaje částí 2, platí pro přístroje pro ověřování určitého druhu ochranného opatření (izolačních a přechodových odporů, impedance smyčky, odporu uzemnění, pospojování, ochranných vodičů, ověřování proudových chráničů, sledu fází, hlídačů izolačního stavu v sítích IT, lokalizování poruchy v síti IT, i pro přístroje, které jsou schopny ověřovat řadu výše uvedených opatření. Možno říci, že soubor ČSN EN 61557 je přímo šitý na přístroje určené pro revize elektrických instalací popř. i na přístroje stav elektrických instalací přímo monitorujících (viz část 10 tohoto souboru).

Zkoušky jsou v normě účelným způsobem řazeny:

• Z hlediska bezpečnosti je třeba ověřit především spojitost ochranných vodičů. Pokud je tato spojitost zajištěna, a to i při poruše, nedochází k ohrožení bezpečnosti osob z hlediska úrazu elektrickým proudem.
• Pak je třeba ověřit izolační stav elektrické instalace. Pokud ten je v pořádku, je pravděpodobnost poruch, které by vedly k ohrožení instalace, okolních zařízení nebo i lidí instalaci užívajících snížena na minimum.
• Pokud se někde používá ochrana elektrickým oddělením, nebo pomocí obvodů SELV a PELV, je třeba ověřit i tyto způsoby ochrany. Samozřejmě se oddělení obvodů neověřují na úrovni výrobců příslušných transformátorů a přístrojů v obvodech zapojených, ale postačuje pouze ověření izolačního stavu z hlediska požadavků na obvody nn.
• Ve výjimečných případech, kdy je uplatněna ochrana izolovaným okolím, se měří izolační odpor podlahy a stěn.
• Jako ochrana před úrazem elektrickým proudem v případě poruchy (izolace živých částí) se uplatňuje ochrana samočinným odpojením od zdroje. Její správné působení vyžaduje odpovídající provedení instalace i napájecí sítě (ochranné vodiče, uzemnění) a odpovídající ochranné přístroje.
• Zapojení přístrojů - aby náhodou nebyly řazeny ve středním vodiči.
• Funkční zkoušky - spínání, řízení, blokování přístrojů, pokud je uplatněno; přezkoušení funkce ochranných přístrojů, pokud je proveditelné.
• Úbytek napětí - může se změřit pro určité zapnuté spotřebiče a z toho se může odvodit pro plný předpokládaný výkon.

... pokračování