1) Elektrické vytápění –
virtuální realita a skutečnost
Silná mediální kampaň v
posledních pěti letech úspěšně utvrdila veřejnost, že elektrické
vytápění a zejména potom tzv. „přímotopy“ jsou zavrženíhodným
, velmi drahým a do budoucna neperspektivním způsobem vytápění.
Soustavné zdůrazňování zvyšování cen elektřiny a
taktní mlčení o vývoji cen ostatních energií vyvolalo obraz virtuální
reality velmi vzdálené skutečnosti.
Graf č. 1 Porovnání vývoje cen energií v domácnostech od roku 1990
Věrohodnost této virtuální realitě dodávají ,bohužel, i některé renomované odborné časopisy, které v rámci různých populárních srovnání nákladů na jednotlivé typy vytápění zcela pomíjejí nejen výjimečnou regulovatelnost zejména elektrických přímotopných soustav ale i další výhody plynoucí pro jejich uživatele např. z možnosti čerpání tzv. nízkého tarifu elektrické energie i pro ostatní spotřebu domácnosti , či v nízkých pořizovacích nákladech . Přitom měření prováděná odbornými firmami i v rámci programu OSUE ( Odborné skupiny pro užití elektrické energie) prokazují snížení energetické náročnosti po zavedení elektrického vytápění o cca 40% oproti CZT.
Graf č.2 Porovnání energetické náročnosti sledovaného objektu Beskydská 4 po zavedení elektrického vytápění.
Prakticky u všech dlouhodobě sledovaných a vyhodnocovaných objektů se roční spotřeba energie na m2 vytápěné plochy pohybuje v rozmezí 0,30 – 0,45 GJ a je tak o 40 – 50% nižší než je průměr ČR (cca 0,8 GJ/m2,rok). Tato skutečnost je naprosto opomíjena a argumenty příznivců teoretických propočtů vycházejících z tzv. průměrné spotřeby energie na vytápění průměrné bytové jednotky či rodinného domku jsou stále tytéž : „ Nejsme schopní do teoretických propočtů zapracovat vliv špatné regulace , vysokých ztrát v rozvodech, celkové neefektivnosti, či nevhodně zvoleného způsobu vytápění“. To je sice pravda, ale na druhé straně tak nerespektováním obvyklého stupně regulovatelnosti a tedy i energetické efektivnosti jednotlivých topných soustav napomáhají vytvářet nepravdivý obraz nemající oporu ve skutečně dosahovaných a naměřených hodnotách.
Ukažme si typický případ :
Zcela běžně je v různých statích uváděna energetická roční
spotřeba průměrného bytu 40 GJ a rodinného domku 100 GJ , prostým a
jednoduchým přepočtem těchto jednotek na kWh potom spolu s autory docházíme
k ročním spotřebám elektrické energie na vytápění
v těchto objektech , které jsou na úrovni 11 223 respektive
28 058 kWh / rok. Jaká je však realita podložená statistikou můžeme
sledovat v přiložené tabulce.
Tab č.1 Oficiální tarifní statistika ČEZ a REAS ( doplněno FENIX )
Sazba BP | Počet odb. | Celk. spotř | Spotř/místo |
Z toho top. |
Cena |
Celk. Kč/rok |
Top. Kč/rok |
Rok |
Ks |
MWh |
kWh/odběr |
kWh/odběr |
Kč/kWh |
Kč/odběr |
Kč/odběr |
1994 |
126170 |
1799319 |
14262 |
9983 |
0,51 |
7274 |
5092 |
1995 |
219552 |
3115443 |
14190 | 9933 |
0,56 |
7946 |
5562 |
1996 |
247388 |
4343703 |
17558 | 12291 |
0,62 |
10886 |
7620 |
1997 |
281722 | 4410928 |
15657 |
10960 |
0,75 |
11743 |
8220 |
1998 |
264819 |
3882302 |
14660 |
10262 |
0,94 |
13780 |
9646 |
1999 |
256115 |
3826625 |
14942 |
10459 |
1,23 |
18379 |
12865 |
Z předchozí tabulky je zjevné , že spotřeba energie na odběrní místo se v horizontu posledních pěti let mění jen nepatrně (často je totiž i v odborných článcích zmiňován trend odpojování elektrického přímotopného vytápění vzhledem k rostoucím nákladům při současném dalším užívání sazby BP. Je tedy vidět , že i pro toto tvrzení chybí ve statistice opora) .
Průměrná spotřeba elektrické energie na jedno odběrní místo tak dle ročenky činila cca 14 900 kWh/rok, z toho na vlastní vytápění cca 10 459 kWh. Vzhledem k tomu, že z praxe opět víme, že elektrické vytápění se více využívá v objektech typů RD a větších bytů , je zcela zřejmý rozpor mezi skutečnou , statisticky doloženou spotřebou el. energie (v jednom odběrním místě cca 10 459 kWh/rok) s údaji získanými teoretickými propočty (cca 20 000 kWh/rok) .
I když jak je vidno z předchozích údajů docházejí tvůrci různých teoretických propočtů ve svých úvahách téměř k dvojnásobným spotřebám elektrické energie než je statistikou doložená realita , největšího omylu a mystifikace se povětšinou dopouštějí až při vlastním vyhodnocení nákladů na energie. Téměř bez výjimky je opomíjena skutečnost , že pro vytápění nemůže být z technických důvodů používána el. energie v tzv. vysokém tarifu a k hodnotě spotřeby el.energie tak musí být přiřazována výhradně hodnota tzv. nízkého tarifu. Významně je zkreslován i vliv tzv. stálého měsíčního platu na náklady na vytápění tím, že je celá hodnota přičítána právě k nákladům na vytápění , přitom opět z tarifní statistiky můžeme lehce zjistit, že značná část výše tzv. stálého platu padá na neutralizaci dopadu zvýhodnění tarifu el.energie pro ostatní spotřebu domácnosti a pouze zbytek, tedy 44 % (RD) až 66% ( malé byty) vstupuje do nákladů na elektrické vytápění.
Pokud bychom se pokusili zobecnit předložené údaje , docházíme k následujícím výsledkům:
Tab č. 2 Porovnání spotřeby energie a nákladů na elektrické vytápění z tarifní statistiky a z teoretických výpočtů
Spotřeba energie a náklady na elektrické vytápění |
Průměrný |
|
Byt (80m2) |
RD ( 120 m2 ) |
|
Statistická spotřeba el.energie (kWh/rok) |
8 000 |
16000 |
Teoretická spotřeba el.energie (kWh/rok) |
11223 |
28058 |
Statistické náklady na vytápění Kč/rok * |
9997 |
17200 |
Statistické náklady na vytápění Kč/rok ** |
11200 |
22400 |
Teoretické náklady na vytápění Kč/rok |
18433 |
33733 |
* údaje jsou uvedeny po
tzv. neutralizaci ostatních výhod – tedy po srovnání nákladů na ostatní
spotřebu elektrické energie v domácnosti vybavené
elektrickým přímotopným, či jiným topným systémem
(V případě bytu zahrnuto do nákladů na vytápění 66% tzv. stálého
platu a v případě RD je to 44% těchto nákladů – údaje vycházejí
z tarifní statistiky sazby B)
** přepočet vychází ze statistických průměrných cen el. energie a nižší náklady na ostatní provoz domácnosti zde tedy nejsou zahrnuty.
Z předchozí tabulky je zřejmé , že tzv. teoretické propočty nemají žádnou oporu ve statisticky doložených výsledcích a v následujícím grafu si můžeme tyto hodnoty srovnat i s praktickou aplikací.
Graf č. 3 Vyhodnocení celkových nákladů na energie a na vytápění ve sledovaném objektu Beskydská 4
Vzhledem k průměrné velikosti bytu cca 56 m2 je vidět , že i v této aplikaci se prakticky naměřené hodnoty blíží více statistickým , než tzv. teoreticky vypočteným hodnotám z tab. č. 2
Zahrneme li do celkových nákladů domácností nejen náklady na provoz topného systému a ostatní spotřebu energie domácnosti, ale i náklady na prvotní investici vyjádřené ročním odpisem, získáváme již zcela jiný obraz reality .
Graf č.4 Porovnání celkových ročních nákladů domácností - Kč/ m2
2. Současný vývoj elektrického
vytápění v okolních zemích
Již v roce 1999 se v západní
Evropě začala projevovat zvýšená poptávka po elektrických přímotopných
systémech . Příčiny tohoto jevu můžeme hledat v následujících
příčinách :
postupující liberalizace trhu s elektrickou energií přináší snižování cen elektrické energie (např.v SRN pokles cen pro velkoodběratele až o 40 % a pro maloodběratele o cca 20% během jednoho roku)
prohlubující se ropná krize se projevuje nejen v růstu cen nafty, benzínů a topných olejů , ale s časovým odstupem i obdobným růstem ceny zemního plynu.
nepříznivý vývoj evropské měny k USD ve kterých probíhá většina obchodních operací
v komoditách ropy , topných olejů a zemního plynu
s pokrokem ve stavebnictví a s klesající energetickou náročností budov hrají stále významnější roli nejnižší pořizovací náklady elektrických topných systémů
rostoucí vybavenost domácností elektrickými spotřebiči přináší uživatelům elektrického přímotopného vytápění další výhody v podobě jejich levnějšího provozu
Graf č.5 Změny celkových nákladů na pořízení, provoz a údržbu topných systémů v SRN
3. Předpokládaný vývoj
v ČR
Vzhledem k předpokládané
liberalizaci trhu s elektrickou energií v České republice od roku
2002, úspěšnému uvedení JE Temelín do provozu , závratnému
růstu cen ropy a ropných produktů i značnému přebytku
elektrické energie v našem regionu , lze očekávat
opětovný nárůst zájmu o elektrické vytápění.
Tomuto trendu bude zcela jistě pomáhat i politická vůle těch politických sil, které znepokojuje naše neúměrná závislost na energetických zdrojích pocházejících většinou z politicky i ekonomicky nestabilních oblastí. Nezbytná deregulace cen energií v sektoru domovního maloodběru může vést v případě naplnění scénářů předpokládaného dalšího vývoje cen ropy , ropných produktů a zemního plynu až k sociálním nepokojům. Lze tedy očekávat , že uvedené skutečnosti spolu se zájmem o udržení zaměstnanosti v ČR naleznou paradoxně odezvu i v politické podpoře tohoto vytápění a to i přesto, že jeho ústup v druhé polovině tohoto desetiletí byl vyvolán ryze politickými a nikoliv ekonomickými důvody.
Následnou stabilitu systému a neopakování situace 90.tých let by potom ve středně a dlouhodobém horizontu mělo přinést vymanění sektoru elektro energetiky z přímého vlivu státu a jeho úředníků..
Zajímavý , prakticky okamžitý, impuls tomuto procesu může znamenat i připravené vydání nových tarifů elektrické energie pro domácnosti , kde s nejvyšší pravděpodobností dojde k výrazné podpoře tzv. elektrických smíšených topných soustav, zavádění elektrického vytápění v rekreačních objektech, přímotopných soustav s tepelným čerpadlem, či k významné podpoře decentralizovaných přímotopných soustav v objektech s nízkou energetickou náročností – rozšířením počtu tzv. jističových sazeb a snížením minimálních hodnot hlavního jističe.
Vzhledem k tomu, že v bytové výstavbě bude trend snižování energetické náročnosti stále více dominovat, lze očekávat , že se elektrické přímotopné vytápění vzhledem ke své bezkonkurenční energetické náročnosti, nejnižším pořizovacím nákladům a velmi levné a přesné regulaci opět stane zajímavou a využívanou alternativou stále dražších systémů spalujících neobnovitelné energetické zdroje na bázi ropy.
Svozil Cyril, Fenix Group a.s , tel. 0645- 495304, fax 0645 – 495303, Email. cs@fenixgroup.cz