Barevné a číselné značení (2.)

U nenatřených holých vodičů se označení poznávací barvou (podle 2.1.1 až 2.1.4) provede na koncích a na nápadném a viditelném místě u spoje (pro odbočující vedení, k připojení přístrojů apod.), alespoň však jednou v každé sekci nebo jednotce rozvodného zařízení a u vodičů v uzavřených krytech¹) a všech přístupných místech (např. kontrolních).

Označení středního a ochranného vodiče se provede podle 3.1.2 až 3.2.2 ČSN IEC 446.

Označení dalších vodičů poznávacími barvami se provede příčnými pruhy širokými 15 až 200mm.

Doplňkové značení fázových vodičů černými pruhy se provede podle 2.1.6.

POZNÁMKA - Šířka pruhů se volí podle výšky, popř. průměru vodiče, aby označení bylo výrazné. Celková šířka dvojitých pruhů v kombinaci barev zelená/žlutá k označení ochranného vodiče se volí stejná jako u pruhů na ostatních vodičích. Označení vodičů poznávací barvou se provede ve spodní a na boční straně vodiče, popř. na obou stranách, je-li k vodičům přístup z obou stran, aby označení bylo dobře viditelné z míst, z nichž je přístup k zařízení, jakož i ve směru, z něhož budou vodiče pozorovány.

U natřených holých vodičů se označení poznávací barvou (podle 2.1.1 až 2.1.4) provede po celé délce vodiče s výjimkou míst určených pro stroje a připojení vodičů.

Ochranný vodič se po celé délce natře zelenou barvou a na dále určených místech označí kombinací příčných barevných pruhů žlutá/zelená/žlutá.

Při rozlišení fázových vodičů doplňkovým označením černými pruhy podle 2.1.1 se toto doplňkové označení provede na koncích a na nápadném a viditelném místě u spoje (pro odbočující vedení, k připojení přístrojů apod.), alespoň však jednou v každé sekci nebo jednotce rozvodného zařízení a u vodičů v uzavřených krytech¹), na koncích a na všech přístupných místech (např. kontrolních).
U ochranného vodiče, uloženého společně nebo souběžně s fázovými vodiči, se označení kombinací pruhů žlutá/zelená/žlutá provede ve stejných místech jako doplňkové označení fázových vodičů, aby tato označení byla vždy pohromadě.

¹) Zapouzdřené vodiče, vodiče v zapouzdřených rozváděčích, vodiče přípojnicového rozvodu.

U holých lan se označení poznávacími barvami, popř. s doplňkovým označením, provede vhodným způsobem (např. závěsnými štítky, pokud možno nevodivými). V případě potřeby se kombinuje označení poznávacími barvami s dalším označením, např. s písmenovým označením vodičů podle ČSN 33 0160.

barev zelená/žlutá s výjimkou případů, kdy tato vrstva i vnější poslední vrstva izolace mají stejnou barvu.

3.1.1.4 Poznávací barvy jednožilových vodičů a žil musí být vyznačeny po celé délce vodiče (žíly), musí být rozlišitelné (poznávací barva se nesmí změnou osvětlení /denní - umělé/ změnit na jinou poznávací barvu) a trvanlivé. Trvanlivost se ověřuje zkouškou podle 3.1.2.3. Odstíny poznávacích barev uvádí příloha A.

3.1.1.5 Barvy červená, šedá, bílá a barvy zelená a žlutá, pokud není v kombinaci zelená/žlutá, se nesmějí používat pro vícežilové kabely.

3.1.1.6 Každá žíla silového kabelu nebo vícežilového vodiče smí mít pouze jednu barvu, kromě žíly v barevné kombinaci zelená/žlutá.

3.1.1.7 U ohebných plochých (páskových) vodičů má být žíla označena kombinací barev zelená/žlutá umístěna co možno uprostřed.

Obecné požadavky viz 4 ČSN IEC 446:1992

3.1.2.1 K vzájemnému rozlišení fázových nebo krajních žil mnohažilových vodičů a kabelů lze použít poznávacích číslic. Izolace jednotlivých žil musí být téže barvy, kromě žíly ochranné označené kombinací barev zelená/žlutá.

Je-li ochranná žíla v kabelu, musí být ve vnější poloze.

Číslování musí začínat číslicí 1 z vnitřní polohy (vrstvy).

3.1.2.2 Poznávací číslice musí být vyznačeny po celé délce žíly v uspořádání podle obrázku 1 nebo obrázku 2 ČSN IEC 446:1992. Míry označení ve směru osy jsou na obrázku 1.

Rozměry poznávacích číslic, jejich výšku a odstupy v závislosti na poměru žíly jsou v tabulce 5.

3.1.2.3 Poznávací číslice musí být výrazné a dobře čitelné, nestíratelné a trvanlivé.

Trvanlivost barev a značení se ověřuje pokusem odstranit poznávací barvu žil nebo číslicové označení lehkým třením chomáčkem vaty nebo kouskem látky namočeným ve vodě. Provede se deset třecích pohybů.

K vzájemnému rozlišení žil mnohažilových vodičů a kabelů polohou žil se použije vhodného vzájemného umístění žil označených poznávacími barvami (tzv. určujících žil) a žil označených jednotnou barvou (např. černou).

3.1.3.1 Určujícími žilami jsou počítací žíla umístěná v každé poloze a směrová žíla umístěná ve vnější poloze a sousedící s počítací žílou v této poloze.

POZNÁMKA - Počítací a směrová žíla umožňují navzájem rozlišit jednotlivé žíly v mnohažilovém kabelu. Příslušná žíla se určí počítáním žil v dané poloze, přičemž se začne počítat od počítací žíly v této poloze, a to ve směru daném

polohou směrové žíly k počítací žíle ve vnější poloze (tento směr daný vzájemnou polohou žil platí pro všechny polohy kabelu).

3.1.3.2 Počítací žíly a směrová žíla musí mít barvu podle tabulky 6, ostatní žíly v každé poloze jsou označeny jednou a tou samou barvou, avšak ne barvou zelenou, žlutou, světlemodrou nebo hnědou.

POZNÁMKA - Označení ostatních žil hnědou barvou se připouští u vodiče (kabelu) s ochrannou žílou jen ve vnější poloze.