Úvod přednášky Analýza teplotních poměrů (teplotní.poměry.1)

Výkonové ztráty, vyvolané průchodem elektrického proudu jednotlivými součástmi které tvoří výbavu rozvaděče, jsou doprovodným jevem, který je nezbytné při návrhu každého energetického rozvaděče respektovat. Důsledkem těchto ztrát je nárůst teploty vnitřního prostoru rozvaděče oproti bezproudému stavu a potřeba, vyprodukovanou tepelnou energii vhodně odvést do okolního prostředí.

Za určitých okolností mohou tyto ztráty pozitivně ovlivnit provoz rozvaděče (temperování v zimním období).Ve většině případů však přinášejí konstruktérům celou řadu starostí jak zajistit, aby vnitřní teplota rozvaděče nepřekročila přípustné meze.
Rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou rozvaděče vyvolává přestup tepla z prostředí o vyšší teplotě do prostředí s nižší teplotou. Cílem tepelného návrhu elektrického rozvaděče je dosáhnout takového rozložení teplot, při němž by nebyly za normálních provozních podmínek překročeny přípustné teplotní meze, stanovené pro jeho jednotlivé části.
Ověření správnosti návrhu lze provést experimentálně v rámci typové oteplovací zkoušky rozvaděče. Protože typová oteplovací zkouška může být v některých případech těžko proveditelná či ekonomicky neúnosná, lze v souladu s normou ČSN EN 60 439 -1 částečně nahradit tuto zkoušku výpočtem. Výpočet se provádí na základě matematické extrapolace údajů, zjištěných při zkouškách jiných rozvaděčů.
Zobecněný postup výpočtu vnitřního oteplení rozvaděče je uveden v publikaci číslo 890 Mezinárodní elektrotechnické komise IEC.

Vhodným nástrojem pro výpočet oteplení vnitřního prostoru rozvaděče je i publikace /L1/, vycházející z citované normy, v níž jsou uvedeny základní postupy výpočtu oteplení, včetně několika vzorových příkladů. Uvedené postupy umožňují realizovat tzv. částečnou typovou zkoušku rozvaděče. Základním problémem pro stanovení oteplení vnitřního prostoru rozvaděče je určení výkonových ztrát jednotlivých elementů, z nichž se pak stanoví celková výkonová ztráta rozvaděče. Teprve na základě analýzy dílčích ztrát elementů rozvaděče při respektování vnější teploty lze s větší či menší přesností určit jeho vnitřní teplotu.Cílem článku je navázat na uvedenou problematiku, naznačit základní fyzikální procesy při přestupu tepla a poskytnout výchozí údaje o výkonových ztrátách přístrojů, používaných v rozvaděčích nízkého napětí.