Princip činnosti systému KNX/EIB
Základním principem systémové elektrické instalace KNX/EIB je komunikace mezi snímači na jedné straně a akčními členy na straně druhé. Přitom systémové prvky zabezpečují a podporují provoz na sběrnici, samostatné logické prvky a vizualizační prostředky zabezpečují vazby mezi řízením jednotlivých funkcí. A různá komunikační rozhraní zprostředkují spolupráci s jinými systémy a vzdálený přístup.

Komunikace probíhá nezávisle na silovém propojení jednotlivých přístrojů. Tato komunikace je zajišťována provozem po sběrnici vytvořené předepsaným sdělovacím kabelem, po silovém vedení anebo prostřednictvím bezdrátového spojení. Nejrozšířenější a současně nejspolehlivější je komunikace po samostatném sdělovacím vedení – po sběrnici KNX/EIB, proto se budeme nejdříve zabývat právě touto variantou systémové instalace.

Zjednodušeně si můžeme takovouto instalaci představit podle blokového schématu.

Pro větší náhled kliknout.

Jak je vidět, některé prvky jsou připojeny pouze ke sběrnici, jiné ke sběrnici i k silovému obvodu. Znamená to, že některé prvky, především snímače, ale i mnohé systémové a logické prvky nevyžadují silové napájení, postačí napájení malým napětím po sběrnici.

Ke dvoužilové instalační sběrnici jsou snímače i akční členy připojeny bez ohledu na nějaké pořadí či příslušnost k určitým silovým obvodům.

V systémech s instalační sběrnicí tak lze spolehlivě řídit jednotlivé funkce využívané při provozu budovy podle předem nastaveného časového nebo jiného programu, ale i v závislosti na aktuálních údajích snímačů různých fyzikálních veličin. Samozřejmostí je i operativní ruční ovládání. Systém dovoluje:

•  ▪ ovládání soustav vytápění, větrání a klimatizace,

•  ▪ ovládání osvětlení,

•  ▪ optimalizaci spotřeby v celém objektu,

•  ▪ ovládání různých domácích spotřebičů,

•  ▪ ovládání žaluzií, markýz, rolet, oken, dveří nebo vrat,

•  ▪ ovládání automatických systémů v budovách,

•  ▪ dálkovou signalizaci,

•  ▪ činnost soustavy střežení objektu a samočinného hlášení o vniku nepovolaných osob,

•  ▪ operativní ovládání i pomocí telefonu, případně další funkce požadované uživatelem,

•  ▪ měření různých veličin, jako spotřeby energie, odebíraná množství plynu nebo vody apod.,

•  ▪ spolupráci s jinými řídicími systémy,

•  ▪ protokolování událostí,

•  ▪ vizualizaci,

•  ▪ centrální ovládání vybraných funkcí,

•  ▪ vytváření scén (např. světelných),

•  ▪ vzdálené přístupy.

Výčet možných funkcí v žádném případě není zcela úplný. Není však podstatné, které funkce umí systém řídit. A stěží bychom hledali funkci, kterou by systém KNX/EIB řídit nedokázal – asi bychom nenalezli nic jiného, než Modré z nebe, což ovšem dokáží pouze určité čokoládovny.

Podstatné je, že všechny funkce lze softwarově vzájemně svázat tak, aby se při svých činnostech plně podporovaly a bylo tak možné skutečně optimalizovat spotřebu energie zabráněním její zbytečné spotřeby. Takto vzniknou vysoké přídavné úspory energie nejen při nesnížené, ale dokonce i při vyšší úrovni komfortu.

Literatura:
1. Materiály z www.knx.org
2. Studijní materiály asociace KONNEX
3. Archiv autora

Systémové elektrické instalace KNX/EIB – 5. část