Příklady některých sběrnicových systémů
Nyní již nevyráběné firemní sběrnicové decentralizované systémy z první poloviny 80. let minulého století – např. Sigma i-bus z produkce ABB – je možné zařadit mezi předchůdce společného evropského systému.

Do poloviny 80.let minulého století je možné datovat počátky využití jednoduchých systémů z USA (např. X-10).

V současné době je používána celá řada různých sběrnicových systémů, z nichž však žádný není celosvětově normalizován.

Decentralizovaný LCN Local Control Network, přenosové médium 4 žilový silový vodič, přenosová rychlost 9,6 kb/s. Výrobce: Issendorf GmbH, Sarstedt, Německo. Lze propojit až 250 přístrojů do jednoho segmentu, instalace může obsahovat až 120 segmentů propojovaných segmentovými spojkami. Jako ovládacích prvků je možné použití KNX čtyřnásobných tlačítkových snímačů z produkce firem Berker, Gira, Jung a Busch-Jaeger (ABB).

PHC (PEHA House Control System) vyšel ze staršího dánského systému IHC firmy LK – systémy ale spolu nejsou kompatibilní. Jedná se o centralizovaný systém s přenosovou rychlostí 19,2 kb/s. Jako sběrnice se používá kabel JY(St)Y 2x2x0,8 – dva vodiče pro přenos dat, dva pro napájení malým napětím. Topologická jednotka jedna linie se sběrnicí o délce maximálně 100m.

LON Works = Local Operating Networks, celosvětově rozšířený, decentralizovaný, navržený americkou firmou Echelon – komponenty vyrábí vyšší počet výrobců. Různá přenosová média si vyžadují různé typy přístrojů. Typickými jsou přístroje pro sběrnici tvořenou krouceným párem TP (Twisted Pair) s ukončovací impedancí. Přenosová rychlost dle přenosového média je 78 kb/s pro TP. Řízení přenosu systémem CSMA/CD (carrier sense multiple access with collision detection – volně přeloženo – vícenásobný přenos s detekcí kolizí), po kolizi náhodně opakování, adresování podle 48bitových adres mikrokontrolérů. Systém původně určený pro řízení technologických procesů nemá k dispozici dostatečný výběr ovládacích prvků v designech pro vnitřní použití v interiérech.

Jen pro informaci, jako zástupce celé široké škály sběrnicových systémů vyráběných vždy jednou firmou, můžeme uvést tuzemský systém Ego-n® z produkce ABB. Tento systém může obsahovat až 8 linií vždy s nejvýše 64 přístroji. Sběrnice: YCYM 2x2x0,8, kde dva vodiče jsou pro přenos dat, druhý pár vodičů slouží k napájení elektronických částí účastníků na sběrnici. Každá linie obsahuje centrální řídicí jednotku, ke sběrnici mohou být připojeny libovolné snímače a akční členy dodávané k tomuto systému. Programování jednoduché tlačítky anebo prostřednictvím speciálního softwaru, kdy je potom možné logické propojení jednotlivých funkcí. Adresování přístrojů podle adres mikrokontrolérů – obdobně jako u LON Works.

Rozvoj systému KNX/EIB
Pro zajištění stejných podmínek využitelnosti a také pro vytvoření prostředí pro úzké výrobní specializace bylo potřebné sjednotit požadavky a tedy i základní programové vybavení. Pro splnění těchto cílů byla v roce 1989 založena mezinárodní asociace EIBA (European Installation Bus Association) se sídlem v Bruselu. Za základ dalších prací posloužila z tehdy již existujících decentralizovaných soustav ta, která se jevila jako technicky i programově nejdokonalejší. Následovaly intenzivní práce na stanovení všech společných požadavků, jimž se museli podřídit všechny výrobní podniky, podílející se na tomto systému. Nejdůležitějším bylo zajištění spolehlivé vzájemné komunikace všech decentralizovaných přístrojů od různých výrobců, vyráběných třeba i v různých časových obdobích a následné vytvoření programovacího prostředku, kterým bude možné projektovat, programovat a oživovat systémové instalace. Tyto práce byly ukončeny v roce 1991, kdy byl veřejnosti představen software ETS a kdy jednotliví významní evropští výrobci zahájili produkci přístrojů systému EIB. Jen namátkou: patřily sem firmy Siemens, ABB, Merten, Insta a mnohé další.

Bohužel ne všechny evropské firmy se k tomuto dění připojily. Tak např. francouzští výrobci vytvořili vlastní asociaci – Club Batibus, s vlastním softwarem, se sběrnicí nazývanou Batibus. V Nizozemsku byla vytvořena asociace EHSA (European Home System Association).

Až po několika dalších letech náročných jednání bylo dosaženo konvergenční dohody, jejímž účelem bylo sloučení jednotlivých, v Evropě používaných decentralizovaných systémů do jediného. Následně tedy proběhly práce na vytvoření nové verze softwaru a také komunikačních rozhraní, která dovolí komunikaci mezi výrobky patřících do různých systémů i v dílčích částech jediné elektrické instalace. Takto se zajišťuje přímá generační návaznost a zachovává se možnost rozšiřování starších systémových instalací o nové prvky, při využití vyšší verze softwaru ETS.

V březnu 2001 proběhl v Bruselu první kongres tehdy nově vzniklé asociace KONNEX, která sjednotila tři dosud vzájemně si konkurující, principiálně sice podobné, avšak s poněkud odlišnými softwary pracující systémy. V prvé řadě to byly v Evropě, ale i např. v asijských i afrických zemích stále se rozšiřující instalace s programováním softwarem ETS (Engineering Tool Software) – tedy doména mezinárodní asociace EIBA. Druhou asociací byl francouzský Batibus. Třetím účastníkem se stala asociace EHSA. Sídlem sloučené asociace KONNEX se stal opět Brusel. Společně vypracované standardy KNX jsou plně slučitelné s dosavadními standardy EIBA, takže z hlediska uživatelů se nic nemění. Pokud budeme tedy v budoucnu hovořit o EIB nebo o KNX, budeme mít na mysli vždy decentralizovanou systémovou instalaci využívající Evropskou instalační sběrnici. V současné době se proto přešlo na kombinované značení prvků i systému KNX/EIB, v budoucnosti se předpokládá značení pouze jediným logem – logem KNX.

Normalizační práce koordinované asociací KONNEX vyvrcholily schválením evropské normy ČSN EN 50090-2-2 Elektronické systémy pro byty a budovy (HBES) – Část 2-2: Přehled systému – Všeobecné technické požadavky, která je od roku 2003 základní normou pro konstrukci a výrobu prvků pro systémovou instalaci KNX/EIB. Na celosvětové úrovni byla norma KNX koncem roku 2006 schválena jako norma ISO/IEC 14543.

Systém KNX/EIB je jediným celosvětově normalizovaným systémem pro řízení funkcí v budovách. Přitom se jedná o systém otevřený – může se do něho začlenit jakýkoliv další dosud samostatný systém.

Literatura:
1. Materiály z www.knx.org
2. Studijní materiály asociace KONNEX
3. ČSN EN 50090-2-2, včetně změn A1 a A2 a další normy ze souboru ČSN EN 50090

Systémové elektrické instalace KNX/EIB – 3. část