Princip měření impedance smyčky je ve všech měřicích přístrojích použit shodný. Přístroj
simuluje vznik poruchy izolace mezi živou a neživou částí sítě a z průtoku simulovaného poruchového proudu vyhodnotí velikost impedance obvodu.
Měřič impedance je připojen
mezi fázový vodič L a vodič PE (případně mezi L a N pokud se měří impedance sítě). Po zahájení měření přístroj změří nejprve napětí zdroje naprázdno U
1. Potom do obvodu připojí zatěžovací odpor R
Z , kterým proteče měřicí proud I a zároveň změří napětí U
2 v obvodu při zatížení simulovaným poruchovým proudem. Rozdíl U
1 - U
2 je úbytek napětí na měřené impedanci Z při průtoku proudu I a přístroj vyhodnotí impedanci jako:
Obr. 2 - Princip měření impedance Obr. 3 – Úbytek napětí
poruchové smyčky na měřené impedanci
Je zřejmé, že čím menší je impedance smyčky, tím menší je úbytek napětí na ní, a tím menší je tedy rozdíl napětí při nezatížené a zatížené síti. Dále je třeba si uvědomit, že napětí U
1 a U
2 jsou napětí sítě, tzn. asi 230V a rozdíl mezi nimi
se pro impedance menší než 1
pohybuje v závislosti na velikosti měřicího proudu v nejlepším případě řádově v jednotkách voltů. Na přesnost měření takto malých napěťových rozdílů mají samozřejmě vliv jakékoliv rušivé jevy v síti a velké nároky jsou také kladeny na elektronické měřicí obvody přístroje. Proto čím menší je měřená impedance, s tím větší nejistotou (chybou) je měření provedeno.
Na přesnost měření impedance mají především vliv:
- Nestabilita síťového napětí.
- Zkreslení tvaru sinusového průběhu napětí.
Autor článku: Ing. Leoš Koupý, ILLKO, s.r.o.
Toto je ukázka sborníku L.P.Elektro č. 69 (zde)
Pro členy BENEFIT clubu LPE je k dispozici celé znění sborníku (zde)!