Doutnavkový zapalovač se skládá ze dvou bimetalových elektrod, uzavřených ve skleňené baňce plněné inertním plynem.
Po zapnutí hlavního vypínače je na tyto elektrody přivedeno plné síťové napětí a protože jsou elektrody blízko sebe, dojde mezi nimi k doutnavému výboji. Tím se elektrody zahřejí a ohnou se tak, že se vzájemně dotknou, proud prochází elektrodami zářivky a žhaví je tak, že se kolem nich vytvoří oblaka emitovaných elektronů. Konce trubic mají charakteristický bílý doutnavý výboj.


Zatím se elektrody zapalovače ochladí a po několika sekundách se jejich kontakt rozpojí. Protože je v sérii zapojena tlumivka, vznikne přerušením proudu indukčností napěťová špička asi 1000V, která zapálí obloukový výboj mezi elektrodami zářivky. Nedojde-li napoprvé k zápalu, postup se opakuje.

Po zapálení výboje je střídavý proud omezován tlumivkou. Nainduktivním jalovém odporu je úbytek napětí takový, že se výboj mezi elektrodami zářivky udržuje při napětí asi 80V, které by pro zapálení výboje nestačilo.