Elektroinstalační lišty protahovací se upevňují vruty s půlkulatou nebo čočkovou hlavou, hřebíky popř. ocelovými jehlami, které procházejí prostřední dutinou, označenou na vnější straně lišty znatelnou ryskou. Při montáži se v liště předvrtají upevňovací otvory nebozezem nebo ocelovým hrotem. Při upevňování lze také vruty a hřebíky střídat.

U lišt na hořlavém podkladu se doporučuje taková úprava konců, aby silové vodiče zatažené do lišty neležely přímo na podkladu. Úprava lišty v místě krytu se může uzpůsobit tak, že se horní část lišty odřízne a zůstane jen spodní část. Je nutné jen dbát, aby nevznikaly spáry mezi lištami a krabicemi, a aby konce lišt při vstupech byly kryty víčky krabic. Rovněž osazování krytů musí být prováděno svědomitě beze spár.

Při montáži podlahové elektroinstalační lišty vkládací nebo u podobných typů lišt je k hořlavému podkladu upevňován základní profil, přičemž jeho spodní část přiléhá k podlaze. Druhý profil krycí, který je zaklapnut do drážek základního profilu, doléhá svojí horní hranou na stěnu.

Jsou-li vkládány vodiče do horního nebo spodního prostoru, dotýkají se hořlavého podkladu a musí mít tedy izolaci aspoň proti šíření plamene. Také u vkládací lišty musí být k lištové krabici přisazeny krycí profily bez mezer, protože překrytí víčkem je pouze 2mm.

Zásady kladení elektroinstalačních kanálu na hořlavé podklady jsou podobné jako u lišt protahovacích. Kladou se na rovné podklady s botovou povrchovou úpravou, a to na stěny vodorovně a svisle, na stropy víkem dolu. Při kladení na parapety musí být dostatečně vzdáleny od vytápění, aby se teplem nedeformovaly.

Na stěnu se vyznačí trasy rozvodu buď tužkou nebo pomocí provázku s nanesenou práškovou barvou. Vyznačí se buďto umístění horní či dolní hrany u vodorovně kladeného kanálu podle toho, jak je vysoko rozvod umístěn, aby značení bylo viditelné. U svisle kladeného kanálu se označí umístění pravé či levé hrany. Trasy musí být svislé nebo vodorovné, na sebe kolmé.

Po odstranění víka se do dna kanálu vyvrtají otvory podle průměru vrutu, kterými budou kanály upevňovány. Otvory se doporučuje vrtat ve vzdálenostech 60 až 80cm, stejnoměrně rozdělených podle délky kanálu. U širších kanálu se otvory vrtají střídavě stranou od osy kanálu, čímž se dosáhne lepšího přilehnutí ke stěně a vyrovnání případně ohnutého kanálu. Na koncích jednotlivých dílů kanálu se doporučuje vrtat otvory dva, ve vzdálenosti asi 4,5cm od okraje. Kanál se upevňuje i v místech umístění zásuvek osazených v přístrojovém rámečku, aby při vytahování vidlice ze zásuvky pevně přiléhal k podkladu.