Napěťový chránič (1987)
Napěťový chránič vřazuje mezi zdroj a elektrický předmět s chráněnými částmi vypínací element, ovládaný elektromagnetem. Jeho vinutí je provedeno tak, aby elektromagnet reagoval na určité napětí. Bývá to 42V nebo 24V.
Cívka elektromagnetu je jedním koncem připojena na chráněnou část, druhým je uzemněna. Vyskytne-li se na chráněné části proti zemi napětí dosahující úrovně nastaveni elektromagnetu, chránič odpojí chráněné zařízeni od zdroje.
Princip funkce napěťového chrániče
Chráničový vodič se smí spojit pouze s chráněnými částmi. Proti jiným neživým částem musí být izolován. Rovněž svod chrániče k pomocnému zemniči musí být vůči ochrannému vodiči a chráněné části, Jakož i všem kovovým částem, které jsou s chráněnou částí zařízení vodivě spojeny, uložen izolovaně, aby cívka nebyla přemostěna. Za pomocný zemnič musí být použito samostatného zemniče, který je umístěn mimo oblast působení jiných zemničů. Zemní odpor pomocného zemniče nemá být větší než 200Ω.