Údržba objektu úzce souvisí s diagnostikou a lze ji realizovat třemi způsoby:
- údržbou dle skutečného stavu objektu,
- údržbou dle časového plánu,
- údržbou po poruše objektu.
Nejméně vhodným způsobem je
údržba po poruše objektu. Úplná porucha chování objektu má za následek výpadek technologického procesu, možnost následného porušení dalších objektů, narušení bezpečnosti provozu.
Údržba dle časového plánu je vykonávána dle statistických podkladů oprav jednotlivých komponentů objektu v předem pevně stanovených časových úsecích. Tento způsob je nevýhodný, neboť k údržbě objektu dochází bud' příliš brzy nebo příliš pozdě, přičemž je známo, že parametry zařízení se velmi často zhorší vlastní demontáží a zpětnou montáží.
Optimální metodou je
údržba založená na monitorování technického stavu objektu.