Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

Zásady uzemňování a pospojování


Document Actions
Zásady uzemňování a pospojování
Zopakujme si základní informace o zásadách uzemňování a pospojování. Víte přesně co vše uzemnění představuje? Jak chránit zemniče před korozí? Co vše předstabvuje hlavní uzemňovací svorka? Jaké proudy mohou vést ochrannými vodiči? Nač pamatovat v souvislosti spojitosti ochranných vodičů? Jaký minimální průřez mohou mít vodiče PEN, PEL nebo PEM a kde se používají? Zopakujte si tyto zásady, které někdo již zapomněl a někteří do teď ještě nezjistili ...
Michal Kříž, ze dne: 2.05.2014
reklama


(ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče)

V ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 jsou uvedeny zásady pro provádění uzemnění doplněné o národní požadavky převzaté z dříve platných norem ČSN, především však ČSN 33 2050, kterou první vydání této normy nahradilo. Jsou zde uvedeny též požadavky na provedení a kladení ochranných vodičů, mezi něž jsou zařazeny též vodiče pospojování.

Hlavními změnami oproti předchozímu vydání jsou:
  • vyjasnění definice ochranného vodiče;
  • zlepšené stanovení mechanických charakteristik zemniče;
  • zavedení zemničů pro ochranu před úrazem elektrickým proudem a pro ochranu před bleskem;
  • přílohy popisující základové zemniče uložené v betonu a zemniče uložené v zemi.

Kromě těchto otázek jsou důležitými i

  • dimenzování vodičů pospojování pro větší průřezy,
  • návaznosti na požadavky ostatních norem (datové a spojové sítě, ochrana před bleskem, ochrana v zařízeních vn atd.) a především také
  • praktické uplatnění požadavků normy.

Co uzemnění představuje
Co to vlastně v plném smyslu toho slova uzemnění je. Je to kombinace všech prostředků, kterými se elektrická instalace nebo její části stýká se zemí.
Uzemnit znamená spojovat jakýkoliv vodič nebo vodivou část s hmotou Země. Ta pak slouží jako důležité a velice rozsáhlé vyrovnání potenciálů, či jak jsme zvyklí říkat – pospojování.
Uzemnění se zřizuje pro ochranu před úrazem elektřinou, pro ochranu před bleskem a přepětím nebo pro správnou funkci elektrických zařízení. Zajišťuje se zemniči náhodnými nebo strojenými.
Uzemňovací soustava nebo též instalace uzemnění zahrnuje kompletní soubor kovově propojených zemničů, jejich uzemňovacích přívodů nebo ochranných vodičů a uzemňovacích, neboli ochranných přípojnic či svorek.


Z hlediska volby a provádění uzemňovacích soustav je třeba mít na paměti tyto zásady:
  • Hodnota odporu uzemnění musí trvale odpovídat požadavkům z hlediska ochrany a funkce elektrické instalace.
  • Vedení proudů zemní poruchy a unikajících proudů by nemělo odstavovat žádné nebezpečí. To se týká především tepelného a mechanického namáhání.
  • Materiál uzemňovací soustavy by měl mít buď odpovídající kvalitativní vlastnosti, nebo by měl být alternativním způsobem mechanicky chráněn, aby vydržel předpokládané působní vnějších, zejména korozivních, vlivů.
Kromě toho by uzemňovací soustava neměla za žádných okolností svým elektrolytickým působením poškozovat části jiných kovových konstrukcí, např. vodovodní potrubí základy budov nebo podzemní konstrukce.

Z tohoto požadavku vyplývá, že
  1. určité materiály zemničů nelze v kombinaci s jinými materiály používat,
  2. v ČR je zakázáno používání měděných zemničů.
V současné době je nutno uvažovat s uspořádáními uzemnění, ve kterých je možno očekávat, že budou protékat vysokofrekvenční proudy (viz ČSN 33 2000-4-444).

Typy zemničů:
  • základový zemnič v betonu;
  • základový zemnič v půdě;
  • kovové elektrody uložené přímo v zemi, a to vertikálně nebo horizontálně (např. tyče, dráty, pásky, nebo trubky – norma uvádí i desky, ale ty se v ČR pro jejich malou účinnost a velkou spotřebu materiálu nedoporučují);
  • kovové pláště nebo jiné kovové obaly kabelů podle místních podmínek nebo požadavků;
  • jiná vhodná podzemní kovová díla (např. potrubí) podle místních podmínek nebo požadavků (v ČR se jako zemniče vodovodního potrubí dovoluje používat pouze se souhlasem dodavatele vody);
  • kovové výztuže betonu (kromě výztuže v předpjatém betonu) uloženého v zemi (za předpokladu zajištění řádného vodivého spojení jednotlivých částí výztuže).
Uvedené zemniče se někdy rozdělují podle hloubky uložení na dvě kategorie:
  1. povrchové horizontální elektrody – např. pásky dráty, základové zemniče zabudované v betonu,
  2. hloubkové vertikální zemniče – např. tyče, trubky, výztuž betonových pilířů, dráty zatažené do hloubky pomocí tyčí.
Dalšími hledisky pro rozlišení zemničů jsou:
  1. Náhodné (přirozené) zemniče – např. výztuž betonu, vodovodní potrubí, pláště kabelů,
  2. Strojené zemniče – např. pásky tyče, trubky, i zemniče zabudované v základech (s kterými se jako s uzemněním uvažuje již v projektu stavby).
Účinnost zemničů při zajišťování kontaktu s hmotou Země je proměnlivá. Závisí na druhu půdy a na jejím obsahu vlhkosti. Trvalé mokro má obvykle sice za následek účinné spojení se zemí, ale může způsobovat korozi. Zemnič nesmí být přímo ponořený v proudící vodě, řece, rybníku, jezeře a podobně. Při volbě typu a úložné hloubky zemniče se musí uvažovat s možným mechanickým poškozením a s místními podmínkami, aby se minimalizovaly účinky vysychání půdy a jejího promrzání.

Nejlepším řešením pro nové elektrické instalace jsou základové zemniče zabudované přímo v základech, nebo kovová výztuž betonu nebo jiné podzemní konstrukce. V centrech moderních měst nebo na místech s vysokou elektrickou rezistivitou půdy je často jedinou možností využít jako zemniče tyto konstrukce. Zvláštní péči je třeba věnovat případům, kdy se využívá (např. v mostních konstrukcích) předpjatý beton.
Kovové vodovodní systémy, olověné pláště a ostatní kovové opláštění kabelů jsou rovněž pro účely uzemnění vhodné. Problémy však nastávají, jestliže se mají tyto systémy vyměnit. V každém případě je však nutný souhlas provozovatele příslušné sítě.

Kovová potrubí pro hořlavé kapaliny, plyny, topení nebo jiná podobná média by jako zemniče neměla být z bezpečnostních důvodů používána. Uzemňovací soustava nesmí spoléhat na kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny. Tento požadavek však nevylučuje ochranné pospojování těchto potrubí pomocí hlavní uzemňovací přípojnice, aby se vyhovělo požadavkům z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem podle ČSN 33 2000-4-41. Ve speciálních případech by při souhlasu provozovatel těchto potrubí bylo možno těchto potrubí použít jako zemniče pro pracovní uzemnění. Tam, kde se uplatňuje katodická ochrana a kde neživá část jednotlivého elektrického zařízení napájená ze sítě TT je přímo spojena s potrubím, může kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny sloužit výhradně jako zemnič pro toto určité zařízení.

Odolnost zemničů proti korozi

Z hlediska provádění uzemnění je důležitá odolnost zemničů vůči elektrochemickému působení. Jestliže se pro uzemnění používají různé materiály, je třeba uvažovat s elektrolytickou korozí. (Slučitelnost jednotlivých materiálů je uvedena v tab. 1.) S elektrolytickou korozí (viz tab. 0) je třeba uvažovat nejen při použití různých materiálů zemničů, ale také pokud se v okruhu zemničů v půdě vyskytují kovové části s výrazně odlišným elektrochemickým potenciálem, než je materiál zemničů. Proto se měď jako materiál zemničů používá v ČR jen výjimečně, a to při aplikaci katodické ochrany k eliminaci makročlánku. Ani pak nesmějí být měděné zemniče umisťovány v bezprostřední blízkosti ocelových zemničů, ani s nimi být spojovány. Nejmenší dovolená vzdálenost je 2m.

Tabulka 1 Slučitelnost různých materiálů pro hromosvody
Jak jdou jednotlivé materiály používané pro hromosvody (jímače, svody, zemniče) dohromady

Pro větší náhled kliknout!

Úsilí o dostatečnou odolnost proti korozi je vyjádřeno z mezinárodní normy převzatou tabulkou minimálních rozměrů běžných zemničů uložených v půdě nebo betonu uplatňovaných k předcházení korozi a k zajištění mechanická pevnosti (tab. 54.1). Tato tabulka jako materiál zemničů uznává:
  • ocel (holou, pozinkovanou v ohni nebo nerezovou) uloženou v betonu,
  • ocel pozinkovanou v ohni,
  • ocel pokrytou mědí (v ČR prakticky eliminovaný způsob),
  • ocel s elektrolyticky naneseným povlakem mědi (v ČR prakticky eliminovaný způsob),
  • silně legovaná nerezová ocel a
  • měď (v ČR prakticky eliminovaná – viz předchozí odstavec). 
Přitom je třeba si všimnout, že uvedená tabulka neuvažuje s běžnými nepozinkovanými ocelovými zemniči uloženými přímo v půdě. Tento nedostatek napravuje tabulka v národní příloze NA normy (tabulka NA.3). Zemniče podle této tabulky je možno použít vedle zemničů podle tabulky z mezinárodní normy v půdách s rezistivitou (měrným odporem) větší než 50 ohmů, přičemž je v úvodu k ní opět upozorněno, že v ČR se důrazně nedoporučuje používat měď. Srovnáme-li obě tabulky tak vidíme tato rozdíly:

Tabulka 2 Minimální rozměry ocelových zemničů s ohledem na mechanickou a korozní odolnost


Pro větší náhled kliknout!

Je třeba dbát i na řádné spojení jednotlivých částí zemničů. Norma stanoví, že tyto části musí být spojeny exotermickým svařením, tlakovými konektory, svorkami nebo jinými vhodnými mechanickými spojkami (přičemž se upozorňuje, že spojení provedená pouze ovinutím ocelového drátu, není pro ochranné účely přípustné). Zkušenosti ukazují, že po řadu let vyhovující spojení, je spojení provedené svařením. Mechanické spoje po čase „odcházejí“.

Uzemňovací přívody
Aby bylo možné spojit navzájem jednotlivé zemniče, a ty spojit také, s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí a potom též s dalšími částmi, které je třeba uzemnit, vyvádějí se ze zemniče uzemňovací přívody.
Uzemňovací přívody musí vyhovovat ustanovení bud tabulce 3 nebo (když chceme ušetřit) tak podle vzorce uvedeného pod tabulkou. Jejich průřez nesmí být menší než 6mm2 pro měď nebo 50mm2 pro ocel. Kde jsou holé uzemňovací přívody uloženy v půdě, musí být jeho rozměry a charakteristiky také v souladu s tabulkou 54.1 normy (viz tabulka 2).

Tabulka 3 – Minimální průřezy ochranných vodičů

Pro větší náhled kliknout!

Pokud chceme průřez snížit, je vhodné ho počítat z následujícího exaktního vzorce:

kde
S -  je průřez v mm2;
I - je efektivní hodnota předpokládaného poruchového proudu v A, který při poruše o zanedbatelné impedanci může protékat ochranným přístrojem (viz IEC 60949);
t - je doba zapůsobení ochranného přístroje pro automatické odpojení v s;
k - je součinitel závisející na materiálu ochranného vodiče, jeho izolaci a na jeho ostatních částech, na jeho počátečních a konečných teplotách (např. pro holé vodiče nedotýkající se materiálu, který by mohl být poškozen vysokou teplotou při zkratu je to pro měď – k=228, pro hliník – k=125, pro ocel – k=82, přičemž u izolovaných přívodů se tyto hodnoty snižují zhruba na dvě třetiny).

Kde se nepředpokládá, že by do zemniče protékal příliš velký proud (např. v sítích TN nebo IT), může být uzemňovací přívod dimenzován jako vodiče pospojování spojené s hlavní uzemňovací svorkou (tj. 6mm2 Cu, nebo 50mm2 oceli).
Hliníkové vodiče se jako uzemňovací přívody nesmějí používat.
Pokud se týká systému ochrany před bleskem, který je spojen se zemničem, měl by mít uzemňovací přívod průřez alespoň 16mm2 pro měď (Cu) nebo 50mm2 pro železo (Fe) (viz. soubor ČSN EN 62305).
Spojení uzemňovacího přívodu se zemničem musí být provedeno, stejně jako spojení jednotlivých částí zemničů svařením, tlakovými spoji, svorkami nebo jinými mechanickými spoji instalovanými podle pokynů výrobce. Pokud je použito svorek, tak ty nesmí poškodit ani zemnič ani uzemňovací přívod. Zkušenosti ovšem ukazují na to, že nejspolehlivější jsou svařované spoje.

Hlavní uzemňovací svorka
Hlavní uzemňovací svorka je jádrem celé instalace jak z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, tak z hlediska ochrany před přepětími atmosférického i jiného původu. Je to bod, ve kterém považujeme napětí za nulové a vůči tomuto bodu uvažujeme, jaké je při různých poruchách napětí na různých místech elektrické instalace i na kovových rozvodech provedených v budově. Aby rozdíly napětí při různých poruchách a přepětích, které se do objektu různými cestami dostanou, bylo na různých místech objektu co nejmenší, je důležité, aby spojení těchto bodů s hlavní uzemňovací přípojnicí bylo co nejlepší. S hlavní ochrannou svorkou musí být podle ČSN 33 2000-5-54 spojeny:
  • vodiče ochranného pospojování;
  • uzemňovací přívody;
  • ochranné vodiče;
  • uzemňovací přívody pracovního uzemnění, pokud to přichází v úvahu.
Podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 musí být do tzv. ochranného pospojování vzájemně spojeny:
  • ochranný vodič; uzemňovací přívod;
  • kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování např. plynem, vodou;
  • konstrukční kovové části, pokud jsou při normálním použití dosažitelné, kovové ústřední topení a klimatizace;
  • kovová konstrukční výztuž betonu v případech, kdy je tato výztuž přístupná a spolehlivě propojená.
Rovněž ČSN EN 62305-3 ed. 2 předepisuje provést pospojování (nazývané v této normě ekvipotenciální pospojování proti blesku) který se dosáhne vyrovnání potenciálů s:
  • kovovými instalacemi;
  • vnitřními systémy;
  • vnějšími vodivými částmi a vedeními připojenými ke stavbě.
V ČSN EN 50310 ed. 3 je za účelem minimalizování přepětí a proudových rázů předepsáno připojení stínění všech kabelů vstupujících do budovy na hlavní ochrannou svorku (MET).
Přitom není nutné spojovat každý jednotlivý ochranný vodič přímo s hlavní ochrannou svorkou nebo přípojnicí, pokud jsou s touto svorkou nebo přípojnicí spojeny prostřednictvím jiných ochranných vodičů.
V příloze ČSN 33 2000-5-54 je uvedeno porovnání jednotlivých termínů používaných v různých normách vztahujících se jak k pospojování a hlavnímu pospojování, tak i hlavní uzemňovací (ochranné) svorce (přípojnici). Výňatek z tohoto porovnání je uveden v tabulce 4.

Tabulka 4 – Porovnání termínů a definic vztahující se k pospojování


Pro větší náhled kliknout!
 
Na níže uvedeném obrázku je systém ochranného pospojování splňující řadu výše uvedených účelů znázorněn.

Pro větší náhled kliknout!
 Obr. 1 – Pospojování vycházející z hlavní uzemňovací (ochranné) přípojnice

Tam, kde je více než jedna uzemňovací svorka, musí být uzemňovací svorky propojeny. To se týká např. pospojování provedeného podle ČSN EN 62305-3 ed. 2. Ta umožňuje instalovat několik svorek pro pospojování a pro rozsáhlejší objekty i přípojnici pospojování, která se rozkládá po celém vnitřním obvodu budovy, a na kterou se připojí pospojování v celém objektu.

Každý vodič spojený s hlavní uzemňovací svorkou
nebo přípojnicí musí být možno samostatně odpojit. Toto spojení musí být spolehlivé a rozpojitelné pouze pomocí nástroje.
Aby bylo možno měřit odpor celé uzemňovací soustavy, mohou být součástí hlavní uzemňovací svorky vhodné prostředky pro odpojení.

Ochranné vodiče
Pokud se týká ochranných vodičů, je třeba věnovat pozornost proudům, které jimi mohou protékat. Proudy protékající ochrannými vodiči, vyvolané elektrickým zařízením, za normálních provozních podmínek elektrického zařízení nesmí rušit normální provoz zařízení a způsobit ohrožení bezpečnosti osob za normálního provozu. Pokud tyto proudy nestanoví výrobce, berou se proudy uvedené v příloze B ČSN EN 61140 ed. 2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem - Společná hlediska pro instalaci a zařízení. Tyto hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Tabulka 5 – Proudy ochrannými vodiči pro elektrická zařízení připojovaná zásuvkovým spojením vybavená jednofázovou nebo vícefázovou vidlicí pro zásuvkový systém na jmenovité hodnoty do 32A včetně



Tabulka 6 – Proudy ochrannými vodiči pro elektrická zařízení určená k trvalému připojení a nepřenosná elektrická zařízení připojovaná zásuvkovým spojením vybavená jednofázovou nebo vícefázovou vidlicí pro zásuvkový systém na jmenovité hodnoty vyšší než 32A včetně



Průřez každého ochranného vodiče musí splňovat podmínky pro automatické odpojení od zdroje (požadované v článku 411.3.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007), to znamená, že musí být schopný vydržet mechanické a tepelné namáhání způsobované předpokládaným poruchovým proudem v průběhu doby, po kterou probíhá odpojování ochranným přístrojem.

Průřez ochranného vodiče musí být:
  • buď vypočítaný podle výše uvedeného vzorce  nebo
  • musí být zvolený podle tabulky 7.
Tabulka 7 – Minimální průřezy ochranných vodičů (pokud nejsou vypočítány podle výše uvedeného vzorce)


Pro větší náhled kliknout!

V každém případě musí průřez žádného ochranného vodiče, který není součástí kabelu nebo který není ve společném obložení s vodiči vedení (fázovými vodiči) nesmí být menší než
  • 2,5mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud je chráněn před mechanickým poškozením,
  • 4mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud není chráněn před mechanickým poškozením, přičemž
  • použití oceli jako materiálu ochranného vodiče se nevylučuje (obvykle není průřez menší než 50mm2).

Norma dovoluje použití jednoho ochranného vodiče pro dva nebo více obvodů. Pak ovšem jeho průřez musí být:

  • buď vypočítán podle vzorce  pro nejhorší kombinaci předpokládaného poruchového proudu a doby odpojení, která v daném obvodě může nastat, nebo
  • zvolen podle tabulky 7 tak, aby odpovídal průřezu největšího fázového vodiče daných obvodů.

Ochrannými vodiči mohou být:
  • vodiče v mnohožilových kabelech;
  • izolované nebo holé vodiče ve společném obložení s pracovními vodiči;
  • upevněné holé nebo izolované vodiče;
  • kovové pláště kabelů, stínění kabelů, pancéřování kabelů, drátěné pletivo, koncentrické vodiče, kovové instalační trubky, předměty za předpokladu zajištění jejich elektrické spojitosti, požadované vodivosti a možnosti připojení dalších ochranných vodičů.

Jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování se nesmějí používat tyto kovové části:

  • potrubí obsahující potenciálně hořlavé látky, jako jsou plyny, kapaliny, prachy (výjimkou jsou potrubí s katodickou ochranou, kde neživá část jednotlivého elektrického zařízení je přímo spojena s potrubím);
  • konstrukční části vystavené za normálního provozu mechanickým namáháním;
  • pohyblivá nebo poddajná kovová vedení, pokud pro účel ochranných vodičů nejsou přímo navržená;
  • pohyblivé kovové části. 

Spojitost ochranných vodičů

musí být trvale (takřka za všech okolností a působení vnějších vlivů mechanických, chemických, elektrochemických apod.) zachována. Šrouby pro připojování ochranných vodičů nesmí sloužit k jinému účelu. Spojení nesmí být provedeno pájením. Ochranný vodič nesmí být vybaven žádným spínacím přístrojem, ale může mít spoje, které je možno pro potřebu zkoušení pomocí nástroje rozpojit.

Vodiče PEN, PEL nebo PEM
Vodiče PEN, PEL nebo PEM se mohou používat pouze v pevných instalacích a z důvodu mechanické pevnosti nesmí mít průřez menší než 10mm2 mědi nebo 16mm2 hliníku. V neměřených částech pevných instalací připojených na sítě TN je však přípustné použít vodič PEN menšího průřezu za předpokladu, že:
a) průřezy všech vodičů odboček k elektroměru a od elektroměru jsou shodné a nejsou menší než 6mm2 Cu nebo 10mm2 AI;
b) rozdělení vodiče PEN na PE a N je provedeno v nejbližším vhodném místě rozvodu za elektroměrem (např. v bytové rozvodnici apod.) při splnění požadavků 543.4.2 až 543.4.4;
c) vodič PEN s tímto nižším průřezem není delší než 15m.

Vodič PEN, PEL nebo PEM musí být spojen se svorkou nebo přípojnicí určenou pro ochranné vodiče (viz obr. 2), pokud není určitá svorka nebo přípojnice určená pro připojení vodiče PEN, PEL nebo PEM (příklady jsou znázorněny na obrázcích 3 a 4).
 


Obr. 2 – Vodič PEN spojený s přípojnicí určenou pro ochranné vodiče


Obr. 3 – Vodič PEN spojený s přípojnicí určenou pro vodiče PEN


Obr. 4 – Vodič PEN spojený s přípojnicí určenou pro vodiče PEN, na kterou jsou připojeny přípojnice N a PE



Jako vodiče PEN, PEL nebo PEM se nesmějí používat cizí vodivé části.

Zesílené ochranné vodiče pro proud ochranným vodičem vyšší než 10mA
Pro elektrická zařízení určená pro trvalé připojení, jejichž ochranným vodičem protéká proud vyšší než 10mA, musí být navrženy zesílené ochranné vodiče vyhovující těmto požadavkům:
  • pokud má spotřebič pouze jednu ochrannou svorku, musí mít ochranný vodič v celé své délce průřez alespoň 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al (řádně provedené vodiče PEN, PEL nebo PEM tomuto požadavku vyhovují);
  • pokud má spotřebič samostatnou svorku pro druhý vodič ochranného uzemnění, musí být druhý vodič ochranného uzemnění alespoň takového průřezu, jako má ten, který je požadován z hlediska ochrany při poruše, položen od místa, ve kterém má vodič ochranného uzemnění průřez alespoň 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al. 
Uspořádání ochranných vodičů
Pokud jsou pro ochranu před úrazem elektrickým proudem použity nadproudové ochranné přístroje, musí být ochranný vodič součástí stejného vedení jako jeho živé vodiče nebo musí být v jejich bezprostřední blízkosti. (To znamená, že odděleně od živých vodičů mohou být vedeny samostatné ochranné vodiče např. v případech, kdy jsou pro ochranu použity chrániče.)

Vodiče ochranného pospojování

Průřez vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce
nesmí být menší, než je polovina průřezu vodiče ochranného uzemnění (vodič označený PE), jehož průřez je v instalaci největší, a nesmí být menší než:
  • 6mm2 mědi nebo
  • 16mm2 hliníku nebo
  • 50mm2 oceli.
Průřez vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce nemusí být větší než 25mm2 Cu nebo ekvivalentní průřez pro jiné materiály.

Vodiče doplňujícího ochranného pospojování spojující navzájem dvě neživé části
nesmí mít vodivost menší, než je vodivost tenčího z ochranných vodičů připojených k neživým částem (viz obr. 5). Přitom platí, že pro délky přívodů do 100m nemusí být zpravidla průřez vodičů doplňujícího ochranného pospojování větší než 25mm2 Cu.

Kde
M1, M2 jsou neživé části,
SPE1, SPE2 průřezy ochranných vodičů
Sb průřezy ochranných vodičů doplňujícího pospojování

Obr. 5 – Vodiče ochranného pospojování mezi dvěma neživými částmi

Vodiče doplňujícího ochranného pospojování spojující neživé části s cizími vodivými částmi nesmí mít vodivost menší, než je polovina vodivosti odpovídající průřezu příslušného ochranného vodiče*.
Kde
M je neživá část,
SPE průřez vodiče ochranného pospojování,
Sb průřez vodiče ochranných vodičů doplňujícího pospojování

Obr. 6 – Vodiče ochranného pospojování mezi dvěma neživými částmi

Přitom samozřejmě platí, že minimální průřez vodičů ochranného pospojování pro doplňující pospojování a vodičů pro pospojování mezi dvěma cizími vodivými částmi musí splňovat požadavek na průřez samostatných ochranných vodičů, tj.:
  • 2,5mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud je chráněn před mechanickým poškozením,
  • 4mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud není chráněn před mechanickým poškozením, přičemž
  • použití oceli jako materiálu ochranného vodiče se nevylučuje (obvykle není průřez menší než 50mm2).

Přílohy normy
Příloha A uvádí, jak se odvodí součinitele k pro výpočet průřezu ochranných vodičů i samotné součinitele k pro různá provedení a uspořádání vedení.
V příloze B je znázorněn příklad uspořádání uzemnění a ochranných vodičů (pospojování a přípojnice pospojování).
Příloha C vysvětluje, jak ukládat základové zemniče do betonových základů.
Příloha D uvádí zásady ukládání zemničů do půdy.
Další přílohy E, ZB, ZC uvádějí některá doplňující a pozměňující ustanovení jednotlivých evropských zemí k základním požadavkům normy.
Pro ČR je podstatná příloha NA, která uvádí informace k provádění uzemnění u elektrických instalací do 1000V v rámci ČR.
Příloha NB obsahuje vzorce pro výpočet zemního odporu strojených zemničů.
V příloze NC jsou vysvětleny některé termíny a zkratky v souvislosti se zemněním a pospojováním, které jsou používány v evropských a mezinárodních normách.
Příloha ND objasňuje návaznosti na dříve platná ustanovení ČSN.
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 7)
TEXT Z OBLASTÍ


FIREMNÍ TIPY
Umíte odpovědět? Vysvětlete, proč musíme elektrické stroje chladit a co by se stalo, kdybychom je nechladili. Popište rozdíly mezi chlazením vzduchem a chlazením kapalinou. Vysvětlete, jak teplo putuje elektrickým strojem a jak nám tepelný okruh pomáhá toto teplo správně odvést. Co přesně znamená ventilace v kontextu elektrických strojů? Jaký je rozdíl mezi ...
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Rakouská pobočka OBO BETTERMANN začíná stavět další objekt! S heslem "Růst potřebuje prostor" startuje výstavba nového kancelářského, logistického a školicího centra v Gramatneusiedlu. Tam vzniká budoucí zázemí OBO Austria. Do konce roku bude nová budova OBO přístřeším pro zhruba třicet pracovníků značky. Do budoucna značka OBO zpevní svou dosavadní síť. A jaké je ohlédnutí za českou pobočkou? V květnu 2019 společnost OBO BETTERMANN oslavila na pražském ...
Pohyblivá napájecí jednotka HoverCube VH od OBO. V dílenských prostorách tam, kde se na pracovní ploše objevují různá zařízení, různých rozměrů, se pevně instalovanými zásuvkami prakticky, jejich počtem a blízkostí nikdy nezavděčíme. Jinak je tomu u pohyblivých přívodních boxů. Ty se přiblíží na potřebnou vzdálenost a stejně tak rychle uklidí do bezpečné vzdálenosti. A parametry? Krytí IP20, rozměry ...
Pokud dnes uslyším Dubaj, představím si horko, písek a arabský svět. Jak může vypadat taková elektroinstalace v islámském podání? Chodí se někdo přezkušovat z vyhlášky 50? Co bezpečnost, hygiena a výdělky? A mnoho dalších otázek jsme měli před cestou do Arabských emirátů. Náš cíl byl staveniště mrakodrapu! Kdo staví šejkům mrakodrapy v Dubaji?
... české zastoupení firmy DEHN + SÖHNE každé dva roky vždy k příležitosti veletrhu Amper vydává zkrácený český katalog svých výrobků. Opravdovou lahůdkou je druhá kapitola tentokrát žlutá, tedy Yelow/Line ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933