Předpokládám, že tento článek bude pro některé stejně zajímavý jako červený hadr pro krocana. Dovolím si filozofické okénko. Klíčovým slovem bude "NADHLED."

Opakem nadhledu je zabřednutí do jakéhokoliv problému natolik, že se zapomene, k čemu je daná věc dobrá. Říkám tomu: zamotání se do vlastních kliček. Pozorování zamotaných mne více baví než jehlí. Je celá řada věcí, jejichž původním cílem bylo dojít ke správnému řešení. Bohulibý záměr. Když se pak začne daná věc rozebírat ze všech stran a zrodí se nekonečné KDYŽ, vzniká dým a kouř, který zastíní podstatné.

Například výpočet rizik při návrhu hromosvodu. Pozorný čtenář si jistě všiml, jak jsem celou problematiku z řady ČSN EN 62305 smrsknul do obhroublého slova "HROMOSVOD." Řada ČSN EN 62305 řeší, jak kvalitní oblečení bude potřeba, aby stavba, lidé v ní a účel, pro který byla postavena, neutrpěla újmu. Je to jako, když si v zimě bereme kožich, v létě kraťasy a na podzim něco mezi tím.

Kdysi existovalo doporučení ESČ, které na základě polohy stavby, jejího účelu a tak podobně řeklo, oblečte nemocnici lépe než kozí chlívek a bylo to. Tenkrát měl svět ještě hlavu a patu. Ráno slunce vycházelo, večer zapadalo, pršelo zásadně shora dolů. Vše bylo snad až příliš jasné.



Nedalo by se to udělat lépe? Přesněji?
Kde se vzala, tu se vzala ČSN EN 62305-2, která hodnotí riziko úrazu a smrti osob, hmotnou ztrátu, ztrátu služeb a ztrátu na kulturním dědictví. Oblečení proti dešti – hromosvod a přepěťovky již nejsou výsledkem, ale jedním ze vstupů. Výsledkem je počet mrtvých na metr čtvereční. Upozorňuji, že lidé bez nadhledu (bez humoru) by měli přestat číst, protože nepoznají, co je vážně a co sarkazmus. Teoreticky to vyzní nastejno, jestli zkvalitním LPS nebo umístím nápis ke svodu: "Vyhýbejte se mi – při bouřce koušu." Do výpočtů vstupuje spousta proměnných. U dobré poloviny se jedná o střelbu od pasu, odhad, zdání, které je tak přesné, jak dobře jsem se dnes vyspal. Kdyby výsledek nebyl utopen v malých číslech daleko za desetinnou čárkou, bylo by jasně vidět, že úhel pohledu ovlivní výsledek 10ti, 100násobně. Škoda 1.000 nebo 100.000Kč, zemřu celý, nebo jenom z desetiny, nebo nás bude deset, co na tom sejde.

Vyšla nová ČSN EN 62305-2 ed. 2. Změnily se některé tabulky, některé vzorce. Ed. 1 byla s chybami. Nebo byla správně a chyby jsou v ed. 2. Nebo nic z toho není pravda. To se nikdy nedozvíme. Nikdy se nestane, že by udeřil blesk a řeklo se: měl zemřít jeden, bylo jich deset. Škoda měla být milión a byla jen za tisíc.

Klíčové slovo je NADHLED. Proč se počítají rizika? Mám několik typů oblečení. Jeden nosím v zimě, jiný v létě. Potřebuji věc zamotat do kliček výpočtů, abych došel k závěru, že nemocnici a jadernou elektrárnu vybavím jinak než útulek pro zaběhnuté domácí mazlíčky? (Toto srovnání fakt neovlivnilo nic z toho, co nosím domů na botách). Opravdu potřebuji vytvořit nějakou nesrozumitelnou hromadu čísel, abych vysvětlil, proč jsem použil takové, nebo jiné řešení při návrhu hromosvodu? Existuje vůbec někdo, kdy by věřil, že si vytvořením zmíněného elaborátu v nějakém směru pomohl?

Abych problematiku rizik moc nehaněl. Je to příležitost popřemýšlet, zadumat si…
Pro ty, co navrhují LPS a SPM a znají principy, rozumějí dějům, uvažují jako blesk a dělají to dobře a potřebují stvořit elaborát s výpočtem rizik, tak na klimsa.cz