Základními podmínkami, které určují návrh, provedení, použití, obsluhu a možnou přístupnost laickým osobám, je soubor podnětů, který se nazývá pro potřebu elektrotechniky (a v souladu s ČSN 33 2000, kapitolou 32) "Vnější vlivy".

Na každé elektrické zařízeni působí jeho okolí a naopak. Toto působení je v elektrotechnických předpisech (dosluhující ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy; Elektrická zařízení Část 3: Stanovení základních charakteristik. Kapitola 32, respektive připravovanou ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kapitolou 512.2) definováno jako "Vnější vlivy". K tomu, aby byly zajištěny základní podmínky bezpečnosti (osob, užitných zvířat a majetku) při provozní spolehlivosti (při určeném způsobu provozu) je třeba, aby elektrické zařízení bylo vybráno a instalováno v souladu s požadavky, které jsou definovány v příslušném, místu odpovídajícím, elektrotechnickém předpisu (obecným požadavkům ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, nebo dalších, zaměřených na určité typy vnějších vlivů, viz. ČSN 33 2000-4-482 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím).

Rovněž vnější vlivy svoji přítomností předurčují jednotlivé prostory z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem, elektrickým či elektromagnetickým polem.

Určování vnějších vlivů
Vnější vlivy musí být určeny plně a jednoznačně. Vnější vlivy se určují ve všech prostorech, ve kterých je umístěno nebo používáno elektrické zařízení, nebo v nichž z jakéhokoliv hlediska musí být řešena ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny nebo před statickými výboji.

Protokolární určování vnějších vlivů
O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad - protokol o určení vnějších vlivů (příloha NK v ČSN 33 2000-3; cca od května 2010 příloha NB v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována.

Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.

Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto stanoveny jednoznačně technickou normou, nebo jiným předpisem. (Např. ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 - pro koupelny, ČSN 33 2000-7-702 ed. 2 – pro plavecké bazény a nádrže, atd.) V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (nebo jejich části) stanoveny (pokud zde nepůsobí další vnější vlivy, které se jinak v "normálním" provozu nevyskytují).

Pro jednoznačné vnější vlivy působící na objekty či prostory, které jsou ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.

Poznámka: Za "jednoznačné vnější vlivy" působící na objekty lze považovat například "vnější vlivy normální" (v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které působí na veškeré elektrické zařízení např. v bytě, kde je jediné místo hodné zvláštního zřetele - koupelna a pro ní bude použito (pro běžné bytové koupelny) vyčerpávajícího elektrotechnického předpisu - ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.
Pro elektrická zařízení, provedená podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a zahájila provoz lze posuzovat dle ustanovení dříve platných norem (např. ČSN 33 0300), až do doby rekonstrukce, změny technologických postupů, nebo zpracovávaných hmot.

V protokolu je možno volit ze dvou způsobů uvedení vnějších vlivů:

• a) uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (do května ČSN 33 2000-3), včetně těch, které jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a povah vnějšího vlivu, který se v daném prostoru nevyskytují s příslušnou poznámkou (např. nevyskytuje se);
  nebo
• b) uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a ostatní shrnout do konstatování: "Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální".

Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu
Je-li to z jakéhokoli důvodu vhodné nebo i výhodné, je možno v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za předpokladu, že existuje třída, která by svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsahem by znamenala větší nároky na elektrické zařízení.

Příklad: Je vhodné definovat například prostý teplotní rozsah od -25°C do +40°C . Bylo by možno použít třídu vnějšího vlivu AA7 , avšak tato by kladla větším rozsahem (t.j. do +55°C ) vyšší požadavky na elektrické zařízení. Z tohoto důvodu budeme vnější vliv definovat složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4 .

Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů
Při sestavování protokolu je důležité vědomí, že veškerá elektrická zařízení určená pro veřejnost musí být minimálně v provedení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3.
V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd, (např. teplota je vyšší než 60°C  a pod.) je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem.

Označování vnějších vlivů ve výkresové dokumentaci
V současnosti neexistuje žádná norma či jiný předpis, který by předepisoval závazný způsob označování vnějších vlivů ve výkresové dokumentaci. Záleží na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, která by měla být rovněž zakotvena ve smlouvě.

Důležité je, a toto by měl mít na paměti dodavatel projektu i odběratel, aby popis byl jednoznačný a montážní organizaci srozumitelný. U vnějších vlivů, které jsou mimo rámec tříd (dle přílohy A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), je vhodné zásadně volit ve výkresové dokumentaci formu popisu.

Označování vnějších vlivů u jednodušších výkresů s dostatkem místa pro kreslení uvnitř popisovaného prostoru
Na těchto výkresech lze používat obdobný způsob, jaký byl užíván dosud, to je příslušná třída vnějšího vlivu se vepíše do rovnostranného trojúhelníku situovaného na výšku.

Označování vnějších vlivů u výkresů s nedostatkem místa pro kreslení uvnitř popisovaného prostoru, respektive kde toto nelze z jakýchkoliv jiných důvodů
U výkresů, kde nelze z jakýchkoliv důvodů provést popis uvnitř popisovaného prostoru, uvede se zvláštní tabulka s vyjmenováním prostorů a vnějších vlivů v nich.

Vnější vlivy uváděné ve výkresové dokumentaci
Ve výkresové dokumentaci se uvádějí pouze vlivy, které nejsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální. Doporučuje se u popisového pole uvést: "Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální".

Prostředí, která uváděla ČSN 33 0300, nemající ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 - "Klasifikace vnějších vlivů"

Prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní
V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další "prostředí", která jsou v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 definována jinak, nebo v nich nejsou obsažena vůbec. Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.

Prostředí základní - není dle výše uvedených elektrotechnických předpisů (ze souboru norem ČSN 33 2000) zavedeno a pro praxi je nahrazeno "vnějšími vlivy normálními".
Prostředí normální - v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jsou podrobněji definovány vnější vlivy, které se považují za normální.

Prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní - tato prostředí byla stanovena v době vzniku ČSN 33 0300 zcela účelově a na úrovni okamžitého technického poznání a potřeb tak, že pro tato prostředí byly vybrány určité vlivy okolí.

Tato koncepce sice zjednodušovala, avšak i přílišně schematizovala popis vlivů působících na elektrická zařízení.

Rozdělení "prostředí" dle ČSN 33 0300 na jednoduchá a složitá
ČSN 33 0300 vycházela z definování působnosti okolí (jako celku) na elektrické zařízení. Příloha A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vychází z působení jednotlivých faktorů okolí, které definuje jako vnější vlivy. Tento přístup vychází z požadavku na vyšší exaktnost popisu vlivů, které na elektrické zařízení působí, nebo budou působit.

Uvedená fakta ovšem nevylučují možnost, že určitý subjekt, zřizující a/nebo provozující elektrická zařízení (např. rozvodné závody), pro určité prostory vyhlásí soubory vnějších vlivů, které v podstatě budou nahrazovat "prostředí složitá". Toto vyhlášení může následovat až po určení vnějších vlivů.

Obecné principy volby a návrhu elektrického zařízení s ohledem na vnější vlivy
Výběr a návrh elektrického zařízení se provádí v souladu s normou ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-51 ed. 3: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy a na základě podmínek stanovených v protokolu o určení vnějších vlivů. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 předepisuje základní podmínky pro výběr a stavbu elektrických zařízení.

Tabulka 51A je navíc doplněna přímými odkazy na IEC 60721-3-3 (ČSN EN 60721-3-3) a IEC 60721-3-4 (ČSN EN 60721-3-4). V tabulce 1 jsou uvedeny vnější vlivy normální dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kterým musí minimálně vyhovovat každé elektrické zařízení uvedené na trh.

Dělení prostředí s povahou AM – Elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení, elektromagnetické jevy s nízkým kmitočtem šířené vedením, indukcí nebo vyzařováním je v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 popsáno v následující tabulce 2.

Problematika stupně projektové dokumentace, kdy je požadován protokol o určení vnějších vlivů
Vyhláška č. 499/2006 Sb. ministerstva pro místní rozvoj – o dokumentaci staveb Dokumentace stavby (pro provedení stavby) - pozemní stavby ve své části "Technická zpráva" uvádí, které elektrotechnické informace mají být uvedeny v této textové části:

• základní technické údaje elektroinstalace, např. napájecí napěťová soustava, způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem, určení vnějších vlivů.

Základní problém – v projektové dokumentaci pro stavební řízení často jsou vnější vlivy určeny jen velmi rámcově, což obvykle znamená nepřesnost pro stanovení nákladů na stavbu v oblasti elektroinstalace.

Vzor protokolu o určení vnějších vlivů můžete stahovat zde ...

Ukázka ze sborníku přednášek č. 41.

Cena sborníku je 380,-Kč, pro členy Clusteru 280,-Kč

Pokud máte o sborník zájem, můžete si ho objednat níže uvedeným formulářem!