V ČSN EN 62305-3 se v čl. 7.2 "Postupy při revizi" sice uvádí, že revize musí být provedena tak, aby bylo možno zrevidovat uložený zemnič. Zkušený revizní technik, ale ví, že minimálně z 50% je revizní technik k revizi přizván v době, kdy jsou všechny zemniče již zakryty zeminou, nebo zality v základech a tedy nemá šanci se reálně o provedení kvality uzemnění přesvědčit a v tuto chvíli je nutné, aby bylo montážní firmou doloženo, jakým způsobem byla uzemňovací soustava instalována. Nejjednodušším způsobem je doklad pomocí stavebního (montážního) deníku.



Při kontrole zemnění je nutné využívat i požadavky ČSN 332000-5-54 ed.2 "Zemniče, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování". Nejdůležitějšími kritérii pro zemniče jsou materiály, tvary a rozměry.             

Příklad materiálů:

Materiál	Tvary	Zemnící tyč ǿ mm	Zemnící vodič	Tloušťka, šířka, průměr materiálu
Ocel	Pozink. tuhý drát Pozink. trubka Pozink. tuhý pásek	16 25	10mm průměr 90mm2	min. tl. stěny 2mm min. tloušťka 3mm

Zemní odpor nemá překročit hodnotu 10Ω.

Poznámka 1: Jelikož se dle ČSN 332000-5-54 ed.2 (čl. 542.2.1) důrazně doporučuje budovat základové zemniče, bude většinou zemnící soustava objektu a hromosvodu společná, v tomto případě bude mít zemní odpor hodnotu do 2Ω.

Poznámka 2: Hodnota zemního odporu se odvíjí od hodnoty rezistivity půdy. Příklady rezistivity pro jednotlivé druhy podloží, jsou uvedeny v ČSN 332000-5-54 ed. 2 čl. ZA.2.

Příklady středních hodnot rezistivity běžných druhů půdy:

Druh zeminy	Rezistivita Ω/m
Rašelina	30
Ornice	100
Vlhký písek	200 až 300
Vlhký štěrk	300 až 500
Suchý písek nebo štěrk	1000 až 3000
Suchá kamenitá půda	3000 až 10000

V ČSN 332000-5-54 ed.2 (čl. NA.12.4.2.) se uvádí, že uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5m. Pokud jsou obě uzemnění vybudována samostatně, je nutné při revizi zkontrolovat, že minimální vzdálenost byla dodržena (fyzická prohlídka, projektová dokumentace skutečného provedení, stavební deník).

Z projektové dokumentace revizní technik zjistí, zde je uzemňovací soustava typu A (ČSN 62305-3, čl. 5.4.2.1.) nebo typu B (ČSN 62305-3, čl. 5.4.2.2.).

Obvodový zemnič (uspořádání typu A) musí být uložen v zemi s horním koncem minimálně 0,5 m nad povrchem a pokud možno co nejrovnoměrněji rozdělen, aby se v zemi snížily účinky elektrické vazby.

Obvodový zemnič (uspořádání typu B) by měl být uložen v hloubce minimálně 0,5m v zemi a ve vzdálenosti asi 1m od vnější zdi objektu.

Jako náhodné zemniče lze přednostně využít vzájemně spojené ocelové armování v základovém betonu nebo jiné vhodné kovové konstrukce, které však musí odpovídat z hlediska tvarů a rozměrů požadavkům na strojené zemniče (viz. ČSN EN 62305-3, tabulka 7).

Všechny spoje zemničů a zejména podzemní spoje uzemňovacích přívodů se musí chránit proti korozi pasivní ochranou (například asfaltovou zálivkou, licí pryskyřicí, antikorozní páskou apod.) a protikorozní ochrana nesmí ovlivňovat v žádném případě vodivost spojů.

Do normy ČSN EN 6230 přibyl do čl. 5.4.2.1 "Uspořádání typu A" následující text.

V této stati přibyla poznámka č. 1: "POZNÁMKA 1 Jestliže výše uvedené požadavky není možno splnit (požadavky pro uspořádání typu A), použije se uspořádání  typu B".

Poznámka č. 2 byla doplněna o další větu: "POZNÁMKA 2 Snížení zemního odporu prodloužením zemniče je prakticky vhodné až do 60m jeho délky. V půdě jejíž rezistivita je větší než 3.000Ωm, se doporučuje použití zemničů typu B nebo se doporučuje použít směsi zlepšující uzemnění".

Upozorňuji, že doplnění poznámky odpovídá ustanovením ČSN 33 2000-4-41 ed.2 a ČSN 33 2000-5-54 ed.2, které se ve svých ustanoveních hodnotou rezistivity půdy (ϱmin) zabývají. Hodnota rezistivity půdy určuje v podstatě kvalitu vodivosti dané půdy (zemina, štěrk, písek, kamenitá půda apod.).