Jelikož je mou specializací silnoproudá elektrotechnika, budu hovořit pouze o projektování zařízení, vymezených vyhláškou č. 73/2010 Sb. ¹ Nebudu zabíhat do resortů báňské a drážní správy, či do projektů leteckých staveb, čímž je vymezen prostor, kterému se budu věnovat (dále jen „elektro“).

Základní legislativní předpis
Základním legislativním předpisem, který udává požadavky na obsah jednotlivých stupňů projektových dokumentací v souvislosti s požadavky stavebního zákona je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (dále v textu už jen „vyhláška 499“). Ta byla s účinností od 29.března 2013 výrazně novelizovaná vyhláškou č. 62/2013 Sb. ², která pak zásadně změnila požadavky na skladbu a obsah jednotlivých dokumentací, které jsou uvedeny v jednotlivých přílohách vyhlášky 499.
Zjednodušeně, požadavky na jednotlivé stupně jsou dány následovně:

Pozn.: požadavky příloh č. 4 a 5 jsou pro profesi elektro identické

Účel použití jednotlivých stupňů projektových dokumentací býval definován ve Výkonovém a honorářovém řádu ČKAIT ⁴ (dále jen „VHŘ“), nicméně tento byl v posledním čtvrtletí roku 2013 na základě „doporučení“ ÚOHS ze stránek ČKAIT stažen a není dále přístupný ⁵.

Co se týče realizační dokumentace, tak ve VHŘ čl. 1.4.18 bylo uvedeno, že „Realizační dokumentace stavby slouží zhotoviteli stavby, resp. její části, k její realizaci. Zabezpečuje ji zhotovitel stavby.“ Požadovaný obsah realizační dokumentace stavby na rozdíl od ostatních stupňů není dán žádným legislativním předpisem, proto je v tabulce uvedeno, že její obsah je dán zejména tím, co si ustanoví smluvní strany (např. zhotovitel vs. projektant) ve Smlouvě o dílo.

Případ, kdy projektant elektro zpracovává sám celou dokumentaci stavby
V zásadě mohou pro projektanta nastat dvě situace, jak bude dokumentaci vypracovávat.
V případě, že projektant elektro zpracovává sám celou dokumentaci stavby, předkládanou stavebnímu úřadu, což je nejčastěji případ projektů liniových staveb (jako třeba přípojky, přeložky, či samostatné projekty VO, projektové dokumentace pro distribuční společnosti, apod.), pak musí dodržet a vypracovat všechny požadované části dokumentace tak, jak je požaduje vyhláška 499 ⁶:

Projektová dokumentace obsahuje části:
A.    Průvodní zpráva
B.    Souhrnná technická zpráva
C.    Situační výkresy
D.    Výkresová dokumentace / Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
E.    Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Co patří do které z částí A až D je celkem jasné z jejich názvů, případně z dopřesňujících požadavků vyhlášky 499
(které nemá smysl zde opisovat). Do dokladové části E projektové dokumentace se pak vkládají kopie vyjádření jednotlivých dotčených orgánů a účastníků řízení k navrženému řešení. Je navíc víc než vhodné dodržet přesné názvosloví a označení jednotlivých kapitol tak, jak je uvádí vyhláška 499, neboť stavební úřad může kontrolovat shodu mezi názvoslovím vyhlášky 499 a obsahem předložené projektové dokumentace. Ještě jednou je vhodné zopakovat, že toto se týká dokumentací, předkládaných stavebnímu úřadu.

Případ, kdy projektant elektro je subdodávkou dokumentace stavby
V případě, kdy projektant elektro bude subdodavatelem jiného subjektu, který zastřešuje celou dokumentaci stavby (typicky architekt, generální projektant, či to může být i přímo investor, apod.), předkládanou stavebnímu úřadu, pak zpravidla zpracovává pouze tu část dokumentace, která mu profesně přísluší. V takovém případě projektant elektro samostatně zpracovává dokumentaci pouze v části D celkové dokumentace stavby. Případně se projektant elektro ještě podílí na zpracování podkladů pro ostatní části celkové dokumentace (např. popis zásad řešení osvětlení do části B, či zakreslení inženýrských sítí elektro do společného koordinačního výkresu v části C, apod.).