Při pobytu v Las Vegas jsme měli v plánu návštěvu nedaleké elektrárny na řece Colorado. Naší výhodou byla naprostá nevázanost na jiné osoby, stačilo pouze vstát, nasnídat se, vzpomenout si, kde se nachází včera zaparkované auto, a nastavit do GPS navigace Hoover Dam. Zajímala nás největší americká umělá vodní plocha Lake Mead.

A tak po zhruba 65 "evropských" kilometrech jsme narazili na stejnojmenné městečko Lake Mead, které kdysi při stavbě tohoto díla hrálo velkou roli. Přehrada Hoover Dam se začala stavět v roce 1931 z důvodů katastrofických následků povodní, které vznikaly díky tajícím se ledům Skalistých hor.

Zprvu jsme hráz pouze přejeli a pokračovali jsme po silnici dále do pouště. Uprostřed stavby jsme pomyslně přesunuli čas o hodinu vpřed a pokračovali jsme státem Arizona. Několik kilometrů za tímto poutním místem jsme zastavili, abychom prozkoumali složení půdy místní krajiny.
Po cestě jsem totiž tuto krajinu laicky komentoval: "vlevo hadi, vpravo štíři". Odborník by řekl "Mojavská poušť v okolí Las Vegas s nízkou biodiverzitou". A tak po ujištění, že naše země zaslíbená se opravdu nachází na jiných souřadnicích, jsme se za ne dlouho vrátili k zpět hrázi.

V padesátých létech bylo toto dílo největší přehradou světa. Dnes nedávno otevřené čínské vodní dílo "Tři soutěsky" však tuto nevadsko-arizonskou stavbu odsunulo na další příčku. Čínská hráz nepřekonává Hoover Dam (cca 2.000MW) výškou hráze, ale její šířkou (potažmo celkovým výkonem cca 18.200MW). Pozn. výkon Dukovan 4x440MW. Temelín 2x1.000MW.

Pohled z hráze byl opravdu okouzlující. V dálce jste viděli krajinu německého Karla Maye. Pouze ti indiáni chyběli. Červeně zabarvená skaliska úžasně dokreslovala místní scenérii s tmavěmodrou oblohou.

Zaparkovali jsme v patrovém parkovišti a sešli jsme do návštěvnického centra. Podobně jako na letištích i zde projdete osobní kontrolou, zda nepřechováte nebezpečné předměty. Tedy procedura, která nikoho nepřekvapuje.

V úvodní hale máte možnost projít obrazy a historické fotografie spolu s předměty ve vitrínách. Bylo až k nevíře za jakých podmínek se tenkrát pracovalo na díle, které překonalo desetiletí ...

Pokračujete s davem do kinosálu, kde je pro návštěvníky připraven historicky, opěvný, vzdělávací film. Historické záběry krátkého filmu upoutají pozornost všech přítomných.
Po té se odebíráte k výtahu, ve kterém sjíždíte za doprovodu hrdého pracovníka elektrárny o stopadesát metrů níže.

Procházíte nedalekou chodbou a před vámi se objeví obrovská dlouhá hala s generátory. Celá skupina návštěvníků se rozestaví po galerii a poslouchá připravený tisíckrát opakovaný přednes jednoho ze zaměstnanců návštěvnického centra.

Pohled dolů na zaměstnance elektrárny působí spíše dojme pohledu na divadelní představení "Ocelového města" Julese Vernea. Než na pracoviště energetického zdroje, který zásobuje nedaleké Las Vegas, epicentrum hazardu a neřesti.

Přes 221 metrů vysoká hráz (v koruně 379m dlouhá) stojí v cestě proudu řeky Colorado na hranici Nevady a Arizony. Jezero, které tvoří vodní plochu tohoto díla je nazýváno Lake Mead (přes 600km²)a je dlouhé téměř 190km. Její hloubka se uvádí cca 150-180m.

Tato hráz byla postavena před těsně před druhou světovou válkou jako světový unikát. Na ten jsou Američané doposud velmi hrdí.

Vodní dílo Hoover Dam dostalo jméno po třicátém prvním americkém prezidentovi Hooverovi. Doktor  Herbert Clark Hoover byl  důlní inženýr, kterému byl v roce 1921 předán čestný doktorský diplom Českého vysokého učení technického v Praze.

Přes šedesát našich detailních fotografií s komentáři naleznete zde...!

Příště ukázka bible amerického elektrikáře.