Úraz pracovníka při práci v míchárně barev

V tomto případě pracovalo několik pracovníků v míchárně barev jednoho nejmenovaného podniku. V prostoru míchárny byl prostor s nebezpečím výbuchu plynů a par vzhledem k tomu, že zde byly v míchacích nádržích míchány hořlavé barvy. Barvy a ředidla byly do nádrží dopravovány pomocí čerpadla potrubím.

V celém prostoru míchárny byla zóna 2, v míchacích nádržích zóna 0.

Navíc bylo v míchárně využíváno zařízení na vážení množství barvy a ředidel pro tiskací stroje v provozu, kam bylo nutné naplnit vždy určité množství barvy a ředidel. Po zvážení množství byly plněny plechové sudy postavené na dřevěných paletách, které byly po naplnění požadovaným množstvím hořlavé kapaliny přepravovány do provozu. Takto provoz fungoval několik let bez problémů. Až jednoho dne došlo ke vznícení par kolem plnicího hrdla sudu a požáru celé přípravny barev. Všichni zaměstnanci tam pracující v té době utekli různými otvory v budově až na jednoho, který byl po uhašení požáru nalezen v bezvědomí v zadní části míchárny barev přiotráven zplodinami hoření. Po měsíci pobytu v nemocnici pracovník zemřel.

Při šetření tohoto smrtelného pracovního úrazu bylo zjištěno mnoho pochybení:

• v plechových sudech nebyla stanovena zóna - obdoba míchacích nádrží,

• nebyla provedena opatření proti účinkům statické elektřiny například uzemněním sudů, používáním antistatické plnicí hadice, používáním antistatického oblečení pracovníky,

• nebyla zohledněna rychlost čerpání hořlavé kapaliny do sudů, která rychlým prouděním a vířením v sudu vytvářela náboj statické elektřiny.

Při šetření úrazu bylo zjištěno, že požár velmi pravděpodobně vznikl od statické elektřiny, protože podle výpovědí zaměstnanců se v průběhu plnění sudu vyměnili pracovníci, kteří přidržovali hadici v ústí hrdla sudu. A při této výměně došlo k zahoření par, protože náboj nahromaděný na kovovém sudu na odizolované dřevěné paletě se vybil přes nového pracovníka. Před výměnou pracovníků se náboj pravděpodobně nehromadil, protože byl sveden přes tělo prvního pracovníka. Při výměně byla nejprve puštěna hadice a první pracovník odstoupil a po krátké časové prodlevě teprve hadici uchopil nový pracovník a po další chvilce se teprve dotkl kovového sudu, vznikla jiskra a požár.